Letiště, které zjara skomíralo na všeobecnou nákazu srdceryvností, nyní odstartovalo zdravě a beze ztráty vtipu zpět k profesnímu románu. Svatební cesta s tchyní-potížistkou na palubě letadla, jemuž navíc asi hoří motory, přinesla vděčnou situaci; stejně tak povýšení neschopného náfuky, s nímž si lze na půdě, kde jde o životy lidí, hrát donekonečna.
Tvůrci děj vytáhli z ložnic víc do letištního provozu; pravda, občas jim musí stačit jen povšechné ilustrační záběry z Ruzyně jako cestující pod nápisem Terminál Sever, zároveň pěstují slzavé melodrama kolem seriálové dcerky Maroše Kramára, kterému ještě přímočaře vehnali do cesty novou ženu alias Lindu Rybovou.
Ale je tu alespoň naděje, že letadla sladkobolnou notu přebijí. Bylo by načase, aby se chytřejší moderní seriály s přidanou hodnotou zajímavého poznání z různých oborů jako Dr. House či Kriminálka Las Vegas a spol. věčně jen nedovážely.
Ordinace v růžové zahradě vykročila přesně naopak: včerejší úvod nové řady se držel až zoufale svého názvu Milostné dusno. Připomínal nástěnku rozchodů, setkání, návratů a rozvratů.
Medicína se tu pěstovala už jen okrajově a vesměs slovně, nikoli situačně; navíc i režijně jako by seriál povadl a znejistil rozkolísané herectví. Výlevy typu „Jana mě podvádí“ se blíží telenovele a rozehrané téma přirozených porodů sází spíše na módní publicistiku.
Následující zítřejší díl Vzhůru na Tahiti! ladí s teorií, že první díly by se měly zrušit; je totiž lepší, obsahuje více událostí i odlehčení. Nástup nové hrdinky v podání Anny Polívkové sice až okatě oddaluje, ale herečka naznačuje, že by to mohla v muzeu citečků rozsvítit.
Horákovi se dnes uzavřou – škoda, ale doplatili přesně na kletbu slabších startů. Postupně se vylepšili, půdově rodinný sitkom našel za cenu pokusů a omylů svou nejsilnější zbraň v komedii a své nejsilnější hrdiny v teenagerech v čele s „novým Pucholtem“, výtečným Jakubem Prachařem.
Díky studentské nadsázce si Horákovi troufli i na taková témata jako sex či ekologie; bez rádobyuměleckého pokrytectví, ale vesměs se ctí a vkusem.
Četnické humoresky v pátek zahájí třetí řadu dílem Majlant, ryze komediální udičkou, jež má diváky „zaháčkovat“ hned v úvodu. Což nebude těžké: vévodí jí veselé soukromí Töpferova hrdiny a četníci řeší záhadu víc úsměvně soudničkovou než kriminální, snad až příliš líbivou, ale vděčnou divácky i herecky.
Z příběhu jadrné babky Jiřiny Bohdalové, která děsí stejným dílem postavy Ivana Trojana a Pavla Zedníčka, sálá interní herecká radost. Styl vyprávění se ještě zrychlil a prosvětlil, vládne mu střihová lehkost, samozřejmost, odstup.
Ale když se Töpfer s Donutilem špičkují „Od vás to sedí, vy atlete,“ mění se krimi v čisté humoresky. Příště už by to chtělo alespoň vraždičku či dvě, aby další seriál neutekl z rodu profesních k těm pouze vztahovým.
Ulice v neděli zahájí samostatnou pilotní epizodou Zlatá muška, letní romancí pro Hanu Maciuchovou a Rudolfa Hrušínského. Lehce bakalářská historka zprvu baví jako každá road movie s překážkami, jenže legraci o nesourodém páru na krkolomné cestě překryje sentimentální retrovýlet po stopách mládí a do duší hrdinů.
Loňský pilot byl hravější i filmařsky, tenhle uspává vlídnou nostalgií podzimu pro pokročilé.
Zato pondělní, „obyčejný“ první díl Ulice včetně pěkné znělky už odsýpá. Běžný rytmus všedních dní svědčí lépe seriálovému tempu i humoru včetně rady, jak večer na chalupě místo zpráv radši jít na hřbitov.
Do seriálové rodiny se hlásí i reality show VyVolení: Noví hrdinové. Tereza Pergnerová ji totiž uvedla příšernou frází od srdce k srdci: „Ať ten lidskej seriál má nějakej rozměr.“
Nicméně zatím má jen fůru nakoupené reklamy, uniformně omlazený typ hráčů a nulovou možnost prolomit nudu „rozjížděcích“ dílů, založených na moderátorech a provětrávání minulých řad, při kterém si náhodný divák připadá jako z Marsu.
Ale ani ze strany publika to na slibovaný kult dosud nevypadá. Pondělní výkop VyVolených 3 skončil na žebříčku sledovanosti se sedmi sty tisíci diváků až na sedmé příčce.
