Od doby, co jako dvanáctiletý kluk mistrovsky zvládal ukelele, do doby , kdy v roce 1963 založil londýnské Bluesbrakers, uplynulo hodně vody. Dnes patří Mayall mezi špičky a mnozí se od něj učí. Vždyť to byl právě on, kdo stál u prvních kytarových krůčků Erika Claptona. V jeho Bluesbreakers také nějakou dobu působila taková esa, jako jsou Jeff Beck, John McVie, Aynsley Dunbar, Mick Taylor nebo Peter Green. Všichni pak z jeho školy vyšli a dál ve svých vlastních projektech blues propagovali.
I když Mayall patří ke gardě, která nedá dopustit na čiré blues, byť v bělošském podání, nebrání se novým vlivům.
Přestože s nostalgií Mayall vzpomíná na léta, která se již nevrátí a kdy se jména kapel jako Cream, Animals nebo Rolling Stones skloňovala ve všech pádech, neodplynul s věkem. Všichni zmínění ho navíc uznávají jako prvního opravdového bluesmana bílé pleti.
Mayall totiž tvrdí: "Blues ve své nejlepší formě musí reflektovat současnou společnost. To znamená, že klademe důraz na současný zvuk i nástroje," řekl, když se před sedmi lety na pultech objevilo album Wake Up Call a dodává: "Blues není něco, co naleznete v encyklopedii. Je to velmi živá forma komunikace a lidé na tuhle muziku reagují přímo tělem." John Mayall and The Bluesbreakers Velký sál Lucerna, Vodičkova ul., Praha 1, od 20:00
 John Mayall |
 John Mayall |
 John Mayall a Bluebreakers |
 John Mayall a Bluebreakers |
 John Mayall |
 John Mayall a Bluebreakers |
 John Mayall |
 John Mayall |
