Sionské protokoly jsou celovečerním dokumentem s provokativním názvem i obsahem z dílny Marca Levina, který proslul snímky o americkém trestním právu a organizovaném zločinu.
Jeho nové dílo se věnuje kritickému zkoumání antisemitských klišé, ukrytých pod povrchem zdánlivě neškodného obecného mínění.
Název upomíná na Protokoly sionských mudrců, podvrh, který vznikl na popud carské tajné policie v Rusku na sklonku 19. století a měl být svědectvím o obludných plánech židovského národa na uchvácení moci nad světem a zotročení "bílé rasy".
Levin si všiml, že představy podobné těm, jež vedly k napsání tohoto pamfletu, jsou nyní velmi živé v současné Americe. Navíc, Protokoly samotné se v poslední době dobře prodávají.
V rozhovorech s neoanacisty, černými nacionalisty, evangelikálními křesťany, ale i s obyčejnými lidmi na ulici se nápadně často objevuje přesvědčení, že při útocích 11. září nezahynul žádný Žid, protože všichni byli o útoku informováni; za útoky tak nenesou odpovědnost teroristé z Al-Kajdy, ale židovské spiknutí.
Lidové konspirační teorie někdy dostávají až tragikomický nádech, když například oslovení Newyorčané tvrdí, že všichni strarostové města za poslední dobu byli Židé a dokládají to "žertovnou" etymologickou slovní hříčkou "Giuliani - Jew-liani".
Ve filmu zazní i antisemitské proslovy známého amerického rozhlasového demagoga otce Coughlina nebo paranoidní fanaticky protižidovský projev malajského premiéra. Levin také upozorňuje na antisemitské emoce spojené s uvedením Gibsonova filmu Umučení Krista.
Do kontrastu s nenávistnými mýty klade Levin osudy vlastní židovské rodiny, zejména svého otce, celoživotního aktivisty za lidská práva. Nesmyslnost konspiračních teorií dokládá také rozhovorem s vdovou po jedné z židovských obětí 11. září.
