Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Provinční pocta geniálnímu Albrechtu Dürerovi

  12:51aktualizováno  12:51
Stejně jako by člověk měl na smlouvách číst i části psané drobným písmem, měl by si před tím, než se vypraví na „Dürerovu“ výstavu do Valdštejnské jízdárny, pořádně všimnout jejího názvu.

Albrecht Dürer - Růžencová slavnost - Albrecht Dürer - Růžencová slavnost | foto: Národní galerie

Jinak se mu může stát, že po jejím zhlédnutí bude odcházet s pocitem, že se nechal organizátory napálit.

Název zní Albrecht Dürer: Růžencová slavnost 1506-2006. Nejde tedy o přehlídku Dürerovy tvorby, ale o výstavu, která mapuje osudy jediného jeho díla, slavné Růžencové slavnosti, jež vlastní Národní galerie.

Podnětem k uspořádání výstavy byla dvojice kulatých výročí spojených s obrazem - pět set let od jeho vzniku a čtyři sta let od chvíle, kdy se dostal do Prahy.

Oltářní obraz Růžencová slavnost, či přesněji Bratrstvo růžence, Dürer namaloval během svého druhého pobytu v Benátkách. Šlo o prestižní zakázku, kterou pojal i jako soutěž se svými italskými současníky, o jejichž uznání se do té doby marně ucházel.

Obrazem jim dokazoval, že umí malovat stejně dobře jako oni. „Umlčel jsem také malíře, kteří říkali, že jsem dobrý rytec, ale neumím zacházet s barvami,“ napsal v září 1506 svému příteli Willibaldu Pirckheimerovi. A v dalším dopise pyšně dodal: „Lepší mariánský obraz než ten můj v celé zemi není.“

Moucha, která chybí
Jedním z detailů, kterým se snažil předvést své mistrovství, byla moucha na koleně Madony a namalovaná tak, jako by seděla na desce obrazu. Divák měl mít dojem, že se dívá na skutečný hmyz.

Nešlo jen o ukázku malířské zručnosti, ale i o demonstraci toho, že se Dürer orientuje v soudobých učeneckých debatách o umění. Anekdota o mouše namalované „na“ obraze coby důkazu velkého talentu je zmiňována v souvislosti s Giottem, prvním z moderních malířů italské renesance.

Právě mouchu proto organizátoři zvolili za jakéhosi průvodce výstavou. Najdeme ji na plakátu nad vchodem, na popiscích a náhodně se objevuje také na stránkách katalogu. Na obraze samém však chybí. Vzala zasvé při restaurování v 19. století, kdy Johann Gruss domaloval poškozené partie.

O tom, že jednal v té nejlepší víře, netřeba pochybovat, ve snaze obraz vylepšit však některé části radikálně přepracoval. Centrální partie - tváře Madony, Ježíška i klečícího papeže - jsou tak spíš ukázkou malířství předminulého století než Dürerovým dílem.

Výstava je uspořádána do čtyř oddílů, které se věnují dobovému kontextu vzniku díla, reflexi Dürerovy tvorby v okruhu rudolfínských umělců, malířovu romantickému kultu a restaurování malby v 19. století a konečně koupi obrazu do státních sbírek a moderním metodám jeho průzkumu. Divácky vděčná je zejména možnost srovnat Grussem upravený originál s historickou kopií z počátku 17. století, která zachycuje jeho původní podobu.

I když nejde o rozsáhlou výstavu, je za ní zjevně hodně práce. Doprovodný katalog se studiemi o historii růžencového bratrstva, o tradici zobrazování much, o Johannu Grussovi a s dalšími příspěvky je jednou z nejzajímavějších publikací Národní galerie v posledních letech.

Autorkou a kurátorkou výstavy a editorkou katalogu je Olga Kotková. Projekt nezapře též rukopis ředitele Sbírky starého umění Víta Vlnase, jenž je znám svou zálibou v podobných „obskurních“ příbězích.

Zatímco katalog je publikací, za kterou by se nemuselo stydět žádné velké evropské muzeum, o výstavě totéž říct nelze. Ne že by nestála za vidění, ale vzhledem k povaze zvoleného tématu by si zasloužila velkorysejší zpracování. Snažit se vysvětlit význam Růžencové slavnosti v kontextu evropského malířství s pouhými pěti zahraničními zápůjčkami dost dobře nejde.

Proč v Praze nejsou všechny Dürerovy přípravné studie, relevantní ukázky soudobého benátského malířství či třeba některý z dalších obrazů „s mouchou“, o nichž je řeč v katalogu? Z pohledu diváka je celkem jedno, zda důvodem je nedostatek financí nebo špatná muzejní diplomacie. Obojí je znakem provinčnosti.

ALBRECHT DÜRER - Růžencová slavnost 1506-2006
Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, Praha, kurátorka Olga Kotková. Výstava trvá do 1. října, plné vstupné činí 100, snížené 50 korun, www.ngprague.cz
Hodnocení MF DNES:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Z výstava Manifesto Juliana Rosefeldta
OBRAZEM: Za výstavu Manifesto by si Blanchettová zasloužila třetího Oscara

Australská herečka a držitelka dvou Oscarů Cate Blanchettová už dlouho nemusí nikoho přesvědčovat o svém hereckém talentu. Nová výstava Manifesto v Národní...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.