Existují ovšem lidé, pro něž by se jiné filmy než Blade ani nemusely točit a kteří bojují za zrovnoprávnění dotyčného žánru o to zuřivěji, oč přezíravěji na laserové meče hledí kritici. Dobrá tedy: mají-li být comicsové horory s efektními triky půjčenými z hudebních klipů brány vážně, pak Blade patří k té profesionálně zvládnuté sortě. Ale hledat hlubší smysl v historce o "denním tvoru" jménem Blade, jenž na své věčné křižácké výpravě pobíjí své vzdálené příbuzné upíry, doslova všudypřítomné (může to být váš soused, starosta nebo kamarádka z diskotéky), to ať zkoušejí přívrženci rituálních kultů sami. Běžný smrtelník taktak přežije přízračnou, sugestivně dunící diskotéku, v níž se ze sprch spustí stavidla krve a roztančená mládež vycení upíří špičáky. Možná vydrží i detailní pitvu (dočasně) ugrilovaného upíra, snad se dokonce zasměje, když zombie po skoku ze střechy přistane v sanitce. Ale ve strojeně ďábelské, počítačově umělé stylizaci, proti níž klasik Blade Runner vyhlíží jak růžový sad, začne být brzy těsno. Proti nudě lze na chvíli ordinovat přenos hrdinů do zdejších muzikálových kulis: černý mstitel Blade, to je náš starý známý Dracula, až na to, že Wesley Snipes občas použije plebejštější gesto "trhni si", než by si dopřál Daniel Hůlka. Pokousaná vědkyně by od hodiny mohla střídat Lucii Bílou a Kris Kristofferson, jenž hrdinu i dívku očkuje protiupírskou trestí, připomíná trpným údělem postavu Jiřího Korna...
Ovšem nosit česnek a stříbro v "slzáku" čili obranném spreji, na to teenageři v Draculovi nepřišli. A když se divák doví, že "důvěrník" s policejním odznakem je upír-čekatel ve zkušební lhůtě, možná se mu zasteskne po starých dobrých časech, kdy se bledá hrabata nořila výhradně z rakví a člověk se mohl ještě poctivě bát.
|
Blade (USA 1998) | |
| režie | Stephen Norrington |
| scénář | David S. Goyer (podle comicsu) |
| hrají | Wesley Snipes, Stephen Dorff, Kris Kristofferson a další |
| distribuce v zahraničí | Warner HV |
| čas | 120 minut, titulky |
