Proměny jsou malý film, o kterém je čím dál více slyšet. Nejen díky Rodenovi

  • 1
Celé generace budoucích filmařů slýchaly radu zkušených kolegů – Nejdřív vystuduj FAMU, pak sbírej drobty v televizi a nakonec se dostaneš i k filmu pro kina. Tomáš Řehořek si cestu zkrátil. Když mu bylo dvacet, začal pracovat na projektu jménem Proměny.

"Chtěl jsem natočit film obrazově působivý, odlišný od běžné české produkce, a snil jsem o celovečerní stopáži. Ale nikomu jsem to neřekl, považovali by mě za blázna," říká zpětně. Takže si vypůjčil jednu z nejdražších digitálních kamer, které byly k mání, a ve vší tichosti natočil prvotinu, jež v poslední dubnový den vstoupí rázem do třiadvaceti kinosálů.

TRAILER K FILMU PROMĚNY


V jejích titulcích mimo jiné stojí "Karel Roden uvádí" – také známý herec se totiž dodatečně stal jedním z producentů Proměn. Proč si pro svůj první krok na opačnou stranu kamery vybral právě Řehořkův debut? Roden tvrdí, že vsadil na talent a odvahu k odlišnosti. Příběh čtyř lidí, kteří spolu nemají nic společného, nežli se protnou jejich osudy směřující ke změně, okouzlil i jiné.

První sestřihy byly prý tak nevšední, že oslovily producentku Nelly Jenčíkovou a získaly projektu partnery rovněž v Itálii. Autorem filmové hudby je Dejan Pejovic, jenž dostal předloni nominaci na cenu Evropské filmové akademie za "první hraný film o srbské trumpetě" nazvaný Guča!.

Z filmu ProměnyZ filmu Proměny

"Poslali jsme mu čistý střih filmu a pár hudebních námětů, které vznikly vlastně náhodou v malém krámku s hudebninami v Římě, a za pár týdnů už jsme jeli do Bělehradu pro hotovou muziku k Proměnám," vzpomíná producentka na skladatele. Čím blíž k premiéře, tím víc je o filmu slyšet.

Nejprve začaly chodit pozvánky na zahraniční festivaly v čele s Paříží, pak dva herci Proměn, Petra Hřebíčková a Norbert Lichý, svorně vyhráli divadelní ceny Thálie. Další role vytvořili Jan Zadražil, Alena Ambrová, Petr Jeništa či Dita Zábranská. - Čtěte reportáž z udělování divadelních cen Thálie.


A koho vlastně představují? Podle distribučního sloganu "obyčejné lidi v neobyčejných životních situacích". Jednu dějovou linii zosobňuje zámožný pár probírající svou neplodnost, kterou hlavně lehce dětinská partnerka nese těžko – v touze po mateřství se nezastaví takřka před ničím.

Z filmu Proměny

Druhý obrazec do mozaiky přináší žena z opačné sociální vrstvy, matka ztracená ve velkoměstě i s dvěma malými dětmi, o něž se má sama z malého platu postarat. Třetí červenou nit vyprávění ztělesňuje bývalý trenér atletiky, který najednou zjistí, že kvůli své posedlosti prací zůstal na světě úplně sám, bez rodiny i přátel.

A kvarteto příběhů doplní další nositelka samoty, stará žena v prázdném domě, které již nestačí vzpomínky – chce nový smysl bytí. "Nespravedlivý osud rozdává všem postavám rány stejně, bez rozdílu společenského postavení; je pouze na nich, jak je přijmou," shrnují tvůrci filmu, který má vyprávět "o rodině, lásce a vnitřním smíření".