Zpěvák, muzikant, moderátor a někdejší politik Michal Prokop (únor 2006)

Zpěvák, muzikant, moderátor a někdejší politik Michal Prokop (únor 2006) | foto: David PortMF DNES

Prokop dává vědět, že je s ním třeba počítat

Michal Prokop se vrátil ke zpívání. To je dobře. Zvláště když nová deska Poprvé naposledy dokazuje, že soul, rock či blues se dá rozvíjet v každém věku.

I do té prověřené muziky lze stále přinášet čerstvé pocity. Třeba hned v první skladbě nazvané 64 – v narážce na beatlovský hit When I’m Sixty Four (Až mi bude čtyřiašedesát).

"To život žil se ještě live," vzpomíná Michal Prokop bez hořkosti na počátky rocku. Je to spíš pobavený nadhled, či šťouchnutí do falešných náhražek v písni Virtuální realita: "Nikdy nezhasnou obrazovky a virtuální samuraj jako džin z láhve od sodovky nastolí mečem nový ráj."

Zmizela šedesátá, sedmdesátá léta, minulostí je Prokopovo nejslavnější album Kolej Yesterday (1984). Avšak generace lidí, kteří tuhle muziku tvořili, se nyní ozvala s písněmi a řekla: s námi musíte počítat.

Kořeny má v ověřených žánrech, ovšem zkušeností, rozhledem či soulovou náladou patří novinka do nového století. Rozmanitost desky, která zabíhá k cikánské dechovce, jazzu či latině v duchu Buena Vista Social Club, je sepnuta Prokopovým hlasem, jenž má energii i náladovou prchavost.

Zajiskří bujností v písni Vedro nad Prahou, bluesrockově přišlápne ve skladbách 64 či Virtuální realita. Ale nejuhrančivěji zní ve středně rychlých, melancholických skladbách, které na albu převažují.

Téměř šedesátník Prokop zpívá jakoby mimochodem, nezúčastněně, a přitom člověka vtáhne do písní Poprvé naposledy, Loučení, Popěvek nebo znamenité skladby Zloději času.

Básník a dávný Prokopův spolupracovník Pavel Šrut je dalším svorníkem alba, které celé otextoval. Obrazy lásky se náladově mění podobně jako hudba Petra Skoumala, Luboše Andršta či Jana Hrubého a jsou velmi okouzlující.

Třeba ve skladbě Popěvek: "Láska je podpírání stínu stínem, jen v noci svítí – a my se minem." Nebo v ležérně uvolněné písni Hotel u přístavu, již s Prokopem zpívá Markéta Foukalová ("Vítr nám přinášel moře a kávu z kavárny v ulici až do pokoje, tys byla napůl svá a napůl moje.").

Může se jim říkat písně pro dospělé, vždyť z hudebních i jiných revolucí jejich účastníci dávno vyrostli. A vše dobré, co přitom získali, vložili do téhle desky. Vyplatilo se na ni čekat, i když během sedmnácti let, které uplynuly od vydání předchozího Prokopova alba, vyrostla další generace.

MICHAL PROKOP - Poprvé naposledy
SONY BMG, délka CD 56:27 minut
Hodnocení MF DNES: 8