Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Program sekce - Film a tanec

  9:20aktualizováno  9:20
Jedna z hlavních částí 27. ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti se bude věnovat tanci ve filmové podobě. Jedním z hostů bude i dnes už bývalý šéf baletu Národního divadla Vlastimil Harapes.Vše o Letní filmové škole.

Tančírna - 28. 7. v Klubu kultury, 19.30 hodin
Tančírna (Le bal), Fra 1982, 107'
Námět: Jean-Claude Penchenat (představení Theatre du Campagnol) / Scénář: Jean-Claude Penchemat, Ruggero Maccari, Furio Scarpelli, Ettore Scola / Režie: ETTORE SCOLA / Kamera: Ricardo Aranovich / Hudba: Vladimir Cosma / Choreografie: D´Dee, Jacques Bense / Hrají: Etienne Guichard, Régis Bouquet, Francesco de Rosa, Arnault Lecarpentier, Liliane Delvalová, Martine Chauvinová.

Experimentálně pojednaný snímek sice vychází z divadelní inscenace, ovšem ve vlastním ztvárnění využívá ryze filmové postupy - jízdu kamerou, panoramování, zaznamenávání událostí v detailu i v celku, střihovou skladbu umně sestavující jednotlivé epizody k maximálně sdělnému výrazu. Bez jediného slova, jen s pomocí hudby, gest a zvláště tance vyprávění odráží převratné změny novodobých francouzských dějin - od meziválečného údobí, jimž vévodí lidové popěvky, přes dusnou německou okupaci, až k poválečným etapám, završeným studentskými nepokoji na sklonku 60. let. Film staví na opětovném vřazování týchž postav do vyprávění, jen někdy převezmou nějaký nový význam. Většinou se zachytíme v okamžiku, kdy nějakým způsobem reagují na vzniklou situaci, kdy se přizpůsobují či naopak strnou v tichém vzdoru. Teoretik Petr Mareš uvádí, že v Tančírně se vedle hudební složky uplatňuje značné množství mimojazykových kódů - výchozí je kód pohybu na parketě, kterým jsou vyjadřovány vztahové souvislosti mezi postavami, ale také libost či nelibost, důležitý ke kód oblečení a vzhledu (odkazující třeba k několika příznačným Gabinovým postavám), samozřejmě připomenutí dějinných souvislostí (počínaje nacistickým důstojníkem, k němuž se přidává přikrčený kolaborant, přes invalidního odbojáře, jenž se roztančí i stejnou nohou, až k výstředním rockerům či protestující mládeži).

Carmen - 29. 7. v Klubu kultury, 14.00 hodin a 2. 8. v Klubu kultury v 8.30 hodin
Carmen (Carmen), Šp 1983, 97'
Námět: Prosper Mérimée / Scénář: Carlos Saura, Antonio Gades / Režie: CARLOS SAURA / Kamera: Teo Escamilla / Hudba: Georges Bizet, Paco de Lucia / Hrají: Antonio Gades, Laura del Solová, Paco de Lucia, Juan A. Jimenez, Cristina Hoyosová, Sebastian Moreno, José Yepes.

Koncepčně náročné dílo spojuje linii baletně ztvárňované Carmen (podle Meriméea i Bizeta) se soukromými osudy tanečníků, kteří v ní vystupují - prožívají podobné strasti, jaké jsou řešeny v Carmen. Na dovedném prolínání obou výrazových rovin je tento film, umocněný nestárnoucími operními melodiemi, postaven. V hlavní roli se představí slavný tanečník Antonio Gades, jenž se Saurou spolupracoval i na dalších baletních experimentech.

Paraplíčka z Cherbourgu - 30. 7. v Letním kině, 21.45 hodin
Paraplíčka ze Cherbourgu (Les parapluies de Cherbourg), Fra 1964, 89'
Scénář a režie: JACQUES DÉMY / Kamera: Jean Rabier / Hudba: Michel Legrand / Hrají: Catherine Deneuveová, Nino Castelnuovo, Marc Michel, Anne Vernovová, Ellen Farmerová, Mireille Perryová.

Spíše než o muzikál se jedná o filmovou operu, ovšem opírající se o nenáročné romantické melodie. Zpracovává běžný melodramatický příběh lásky, pouze s veškerými dialogy zpívanými. Vše ostatní zůstává zachováno v běžném rozměru, vyprávění není nijak jinak stylizováno. I když tento výrazový experiment byl ve své době hodně ceněný, během desetiletí, která nás dělí od vzniku, jeho svěžest přece jen vyprchala.

West Side Story - 31. 7. v Letním kině, 21.45 hodin
West Side Story (West Side Story), USA 1961, 150'
Námět: Arthur Laurents, Robert E. Griffith, Harold S. Prince / Scénář: Ernest Lehman / Režie: ROBERT WISE, JEROME ROBBINS / Kamera: Daniel L. Fapp / Hudba: Leonard Bernstein / Choreografie: Jerome Robbins / Hrají: Natalie Woodová, Richard Beymer, Russ Tamblyn, Rita Morenoová, George Charikis, Tucker Smith, José de Vega.

Nesmrtelný Shakesparův příběh tragické lásky milenců ze znepřátelených rodů inspiroval mnohé další umělce, podepírá i tento muzikál, jeden z prvních, který překonal dosavadní zálibu ve sladkobolných romancích a přivedl na filmové plátno dvě konkurující si bandy výrostků, portorikánských Žraloků a bělošských Tryskáčů, terorizujících západní čtvrť New Yorku. Navíc jsou začleněny zřetelné siciálné prvky v kresbě prosředí, v němž hrdinové žijí, výpověď se dotýká i nesnášenlivosti a předsudků. Ale především strhující je pohybové a hudební uchopení této látky. Pod režijním vedením zkušeného Roberta Wisea, v choreografické úpravě Jerome Robbinsona a se strhující hudbou Leonarda Bernsteina se odehraje nadčasově platný příběh, která zaujme jak pěveckými a tanečními výkony, tak reálností předváděných dějů, zasazených do reálného prostředí, s důrazem na sociální pozadí jednotlivých postav. Ale ani tragické zacílení příběhu nepřehluší některé ironické výpady, třeba ten již legendární, v němž se s jemnou hravostí vypočítávají přednosti i neřesti Ameriky.

Den pro mou lásku - 2. 8. v Klubu kultury, 16.30 hodin
Den pro mou lásku, ČSSR 1976, 88'
Námět a scénář: Markéta Zinnerová / Režie: JURAJ HERZ / Kamera: Jiří Macháně / Hudba: Petr Hapka / Hrají: Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Píchová, Jan Hartl.

Ačkoli hlavní mužskou roli hraje Vlastimil Harapes, netančí se zde ani se nerozebírá balet. Režisér Juraj Herz natočil psychologické drama mladého manželství, šťastně žijícího se svou dcerkou, otevřeného skopičinám a legraci - ovšem jen do té doby, než dítě zemře. Pak následuje dlouhá krize, z níž oba partneři jen obtížně hledají cestu ven, jen pozvolna znovu nacházejí a doceňují, co je kdysi sbližovalo. V letech tuhé normalizace vznikl pozoruhodný průhled na lidské strážně, věrohodně napsaný, inscenovaný a zejména zahraný. Ačkoli patří k tomu nejzdařilejšímu, co v oněch letech vznikalo, a úlitby režimu jsou zde omezeny na minimum, občas se vyskytuje nespravedlivé, ničím nepodložené odsouzení, označující jej za neúnosný kompromis a těžkou prohru (Andrej Stankovič v Lidových novinách).

Zpívání dešti - 2. 8. v Letním kině, 21.45 hodin
Zpívání v dešti (Singin' in the Rain), USA 1951, 100'
Scénář: Adolph Green, Betty Comdenová / Režie: GENE KELLY, STANLEY DONEN / Kamera: Harold Rosson / Hudba: Naco H. Brown / Choreografie: Stanley Donen, Gene Kelly / Hrají: Gene Kelly, Donald O'Connor, Debbie Reynoldsová, Jean Hagenová, Millard Mitchell, Cyd Charisseová, Rita Morenoová.

Muzikálem Zpívání v dešti vrcholí klasická éra tohoto žánru: dovedl k dokonalosti příběhy často zasazené do uměleckého prostředí (tentokrát těží ze zmatků, které provázely příchod zvukového filmu), pohybově náročná taneční čísla se úzce váží k toku vyprávění a dokreslují emocionální zabarvení jednotlivých zápletek. Strhující je lehkost, s jakou jsou veškeré výstupy realizovány, rozmístění komediálních gagů prozrazuje pečlivou obeznámenost s výstavbou němých grotesek. Kelly, jehož spontánní výkon celému filmu vévodí, se po boku zkušenějšího Stanleye Donena podílel i na režii. Můžeme tedy plným právem hovořit o autorském projektu, neboť Kelly zásadním způsobem ovlivnil výslednou podobu filmu. Zpívání v dešti totiž nevzniklo podle úspěšné divadelní předlohy, jak tomu v případě muzikálů zhusta bývalo, naopak podle scénáře hra posléze vznikla. Známá ovšem byla titulní písnička Singin' in the Rain, podle níž byl nazván i celý film. Poprvé ji diváci mohli zaslechnout roku 1929 ve filmu Hollywood Revue, později ji zužitkovaly další revuální pásma (Přepojme na Hollywood), v Malé Nelly Kellyové ji zpívala mladičká Judy Garlandová, v působivém vizuálním kontrapunktu ji zasadil Kubrick do Mechanického pomeranče.

Tančilo jedno léto - 3. 8. v Klubu kultury, 8.30 hodin
Tančila jedno léto, (Hon dansade en sommar), Švéd 1951, 103´
Námět: podle románu Sommardansen Pera Olofa Ekströma / Scénář: Volodja Semitjov, Olle Hellbom / Režie: ARNE MATTSSON / Kamera: Göran Strindberg / Hudba: Sven Sköld / Hrají: Edvin Adolphson, John Elfström, Erik Hell, Irrma Christenson, Sten Lindgren, Nils Hallberg, Sten Mattssson, Gunvor Pontén, Gösta Gustafson. 

Goeran si jako študák užívá prázdnin na farmě u svého strýce. Co čert nechtěl, hned první noci se setkává se sedmnáctiletou dívkou Kerstin, která vegetuje na farmě nedaleko té jeho. Oni i omladina z celého okolí se snaží dát dohromady vlastní klub, což vůbec nejde pod nos místnímu knězi. Teenageři ovšem nalézají pochopení u Goeranova strýce, jenž ve své mladické dobrosrdečnosti dá k dispozici svoji stodolu. Goeran a Kerstin se do sebe naprosto nepředvítatelně zamilují, a jejich rodiče, jak už to bývá, se mění v nepřejícníky.

Anna Karenina - 3. 8. v Klubu kultury, 16.30 hodin
Anna Kareninová (Anna Karenina), SSSR 1974, 142'
Námět: Lev Nikolajevič Tolstoj / Scénář: Boris Lvov-Anochin / Režie: MARGARETA PILICHINOVÁ / Kamera: Margareta Pilichinová, Vladimir Papjan / Hudba: Rodion Ščedrin / Choreografie: Majja Pliseckaja / Hrají: Majja Pliseckaja, Alexandr Godunov, Jurij Vladimirov, Vladimir Tichonov, Nina Sorokinová, Marianna Sedovová.

Slavná Tolstého předloha se dočkala mnoha filmových přepisů, ale tato baletní je unikátní. Primabalerina Majja Pliseckaja, jež se sama podílela i na choreografii, prokázala, že složitý příběh tragické lásky lze vyjádřit beze slov, jen prostřednictvím tance a hudby. Osud své hrdinky zachytila v celkem sedmnácti sólových výstupech, která kamera, podřizující se i předem zvolené barevné koncepci, zachytila do nejmenších podrobností.

All That Jazz - 3. 8. v Klubu kultury, 19.30 hodin a 4. 8. v Klubu kultury, 8.30 hodin
All That Jazz (All That Jazz), USA 1979, 122'
Scénář: R. A. Aurthur, Bob Fosse / Režie: BOB FOSSE / Kamera: Giuseppe Rotunno / Hudba: Ralph Burns / Choreografie: Bob Fosse, Kathryn Dobyová / Gene Foote / Hrají: Roy Scheider, Jessica Langeová, Ann Reinkingová, Leland Palmerová, Cliff Gorman, Ben Vereen, Chris Chaseová.

Bob Fosse vzdává v muzikálu All That Jazz hold prostředí velkolepých show, s nimiž svázal celý svůj život. Postava Joea Gideona, neúnavného organizátora, který do posledních sil připravuje zábavu pro obecenstvo, je nesmírně živoucí a přesvědčivá, ostatně ji lze považovat za jakési režisérovo alter ego. Svých záměrů dosahuje za cenu osamění, zklamává důvěru každého, kdo mu uvěří a chce mu pomáhat, zůstávají po něm nejen umělecká díla, ale také bezpočet vypitých lahví a prázdných tub od povzbuzujících léků. Ostatně pravidelné zapíjení takového prášku se stává pravidelným ranním rituálem. A vyprávění vrcholí úchvatnou vizí, v níž se hlavní hrdina setkává s personifikovanou Smrtí...

Film a tanec: M. Caban - 3. 8. v Letním kině, 21.45 hodin
Debata s Michalem Cabanem, členem taneční skupiny Křeč a vystoupení této skupiny.

Šakalí léta - 3. 8. v Letním kině, 23.45 hodin
Šakalí léta, ČR 1993, 94'
Námět: Petr Šabach / Scénář: Petr Šabach, Jan Hřebejk / Režie: JAN HŘEBEJK / Kamera: Jan Malíř / Hudba: Ivan Hlas / Choreografie: Josef Prouza / Hrají: Jakub Špalek, Martin Dejdar, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Anna Geislerová, Jitka Asterová, Jiří Ornest.

Tento muzikál se odehrává na sklonku 50.let a zachycuje vpád rock´n´rollových rytmů do tehdy ještě dosti spoutaného kulturního života, kdy závan čehokoli západního zaváněl ideologickou diverzí, kdy divoké tance byly posuzovány jako projev nemravnosti. Režiséra nejvíce upoutává mladistvá bujnost a touha protivit se směšným rituálům, ustrašenosti i všudypřítomnému pokrytectví. Na tom vyrůstává i buřičská ústřední postava, která ostatní strhává svým vzorem. Hosty na promítání budou autoři snímku Jan Hřebejk a Petr Jarchovský. Diváci budou moci diskutovat s představitelem hlavní role "Bejby" Martinem Dejdarem.

Anna Pavlovová - 4. 8. v Klubu kultury, 10.45 hodin
Anna Pavlovová (Anna Pavlova), SSSR/Něm/GB/Fra 1983, 145'
Scénář a režie: EMIL LOŤANU / Kamera: Jevgenij Guslinskij, Vladimir Nachabcev / Hudba: Jevgenij Doga / Choreografie: Pro P. Gusev / Hrají: Galína Beljajevová, Lina Buldakovová, Sergej Šakurov, Vsevolod Larionov, James Fox, Martin Scorsese, John Murray.

Ruskou tanečnici Annu Pavlovovou (1881-1931) nazývali královnou tance. Podobně jako Isadora Duncanová, jíž je na LFŠ též věnován životopisný film, procestovala bezpočet zemí, aby předvedla své svrchované mistrovství. Po bolševické revoluci se již do vlasti nikdy nevrátila, i když tvůrci filmu přesvědčují, že by tak určitě učinila, kdyby jí v tom nezabránila náhlá smrt. Anna Pavlová je v tomto spíš oslavném filmu představena nejen jako zodpovědná umělkyně, stále hledající nové výrazové možnosti, ale především jako člověk stále toužící po rodném Rusku, ačkoli právě v zahraničí zažívala největší úspěchy. Jednu z menších rolí si zahrál i americký režisér Martin Scorsese.

Vše o Letní filmové škole.

Autor:



Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

Poslední role. Robert Redford oznámil, že chce skončit s hraním

Robert Redford (Benátky, 1. září 2017)

Oscarový herec a režisér Robert Redford ohlásil konec kariéry. Pro Deadline potvrdil svá slova z rozhovoru v časopisu...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

V Ománu zemřel známý 28letý DJ Avicii, proslavil ho hit Levels

V Ománu zemřel 20. dubna 2018 ve věku 28 let švédský DJ Avicii, jehož občanské...

V Ománu zemřel ve věku 28 let švédský DJ Avicii, jehož občanské jméno je Tim Berling. Oznámila to jeho tisková mluvčí.

Islámský stát komplikuje život i hercům. Michael Caine si změnil jméno

Michael Caine ve filmu Mládí

Britský herec Michael Caine, představitel Batmanova komorníka Alfreda a milosrdného doktora z Pravidel moštárny, byl...

OBRAZEM: Od Ungeltu po Zlín. Co přejí do nového roku čeští umělci

Divadlo Ungelt, Praha

Na závěr roku tradičně vybíráme z došlých novoročenek od kulturních institucí, jako jsou galerie, divadla nebo...

Najdete na iDNES.cz