Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Program na 25. září

  17:43aktualizováno  17:43
Úterý 25. září 2001, 19:30, Smetanova síň Obecního domu

Gustav Mahler: Flora, původní verze 2. věty 1. symfonie “Titan”, Z chlapcova kouzelného rohu - výběr písní, Co mně vyprávěly divoké květiny, původní verze 2. věty 3. symfonie, Prasvětlo, 4. věta 2. symfonie „Vzkříšení“

Gustav Mahler: Flora, původní verze 2. věty 1. symfonie “Titan”

Z chlapcova kouzelného rohu - výběr písní
Marná námaha (Verlorne Müh´) / Wasted Effort
 Kdo p?išel na tu písničku? (Wer hat dies Liedlein erdacht?) /
Who made up this littel song?
 Pozemský ţivot (Das irdische Leben) / Earthy Life
Rýnská legendička (Rheinlegendchen) / Little Rhine Legend
 Tam kde krásně vytrubují (Wo die schönen Trompeten blasen) /
Where the Splendid Trumpets are Sounding

Přestávka

Co mně vyprávěly divoké květiny, původní verze 2. věty 3. symfonie

Smuteční slavnost, původní verze 1. věty 2. symfonie

Prasvětlo, 4. věta 2. symfonie „Vzkříšení“


Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK
Monica Groop...mezzosoprán
George Pehlivanian...dirigent

Je známo, ţe Gustav Mahler (1860 - 1911) stále měnil, dopl?oval a vylepšoval své symfonické partitury, a to i po prvním provedení a dokonce i po vydání symfonie tiskem. Jedna taková závaţná úprava postihla i 1. symfonii, kdyţ z ní autor  v roce 1896 jiţ po premié?e v Budapešti 1889 a po dvou dalších provedeních (Hamburk 1893 a Výmar 1894) vy?adil původní druhou větu nazvanou Blumine - hudba o květinách. Rukopis díla potom zmizel a objevil se nečekaně aţ v roce 1959 v aukční síni Sotheby´s a symfonie tedy mohla tedy být provedena na festivalu v Aldenburghu v roce 1967 poprvé opět v původní, pětivěté podobě. Dnes se tato půvabná, čistě mahlerovská hudba hraje spíše samostatně jako ukázka rané tvorby velkého mistra.
 
Lidová slovesnost byla jedním z nejdůleţitějších zdrojů, z nichţ se napájela Mahlerova umělecká imaginace. Celý nový svět se mu otev?el právě v době kompozice první symfonie, kdyţ se seznámil se sbírkou lidové poezie (a jejích zda?ilých napodobenin), kterou v letech 1805 - 1808 vydali Achim von Arnim a Clemens Brentano pod názvem Chlapcův kouzelný roh. Ze stovky básní si vybral čtrnáct, které mu byly bytostně blízké a vytvo?il z nich cyklus, jemuţ ponechal původní název. Kompozice písní probíhaly současně s prací na 2. a 3. symfonii, a tak některé z nich p?ešly i do jejich hudby a to buď v celku, jako píse? Urlicht (Prasvětlo), z níž se stala čtvrtá část 2. symfonie, nebo píse? Svatý Antonín káže rybám, jejíž hudba se objeví ve 3. symfonii.

Dnešní koncert tedy chce p?ipomenout zdroje, z nichţ vyrůstaly první t?i Mahlerovy symfonie. Druhou větu ze symfonie č. 3, kterou také uslyšíme, dovolil Mahler pod názvem „Co mně vyprávěly květiny“ provozovat ještě d?íve, neţ měl celou skladbu hotovou. Dával ji Artur Nikisch v listopadu 1896 v Berlíně a o měsíc později Felix Weingartner v Hamburku. Zazní také původní verze úvodní části 2. symfonie, kterou skladatel pojmenoval, jak píše v dopise Maxi Marschalkovi v b?eznu 1896, „Smuteční slavnost“.  Dodal, ţe je zde ke hrobu nesen Titán - hrdina jeho první symfonie, jehoţ ţivot je v nové symfonii zachycen „z vyššího hlediska, jako v čistém zrcadle“.  Současně je nastolena velká existenciální otázka, kterou poloţili p?ed ním jiţ Beethoven v jednom ze svých posledních smyčcových kvartetů a Ferenc Liszt v symfonické básni Preludia: „Proč ţiješ? Proč trpíš?“.  Mahler na ni hledal odpověď ve všech svých symfoniích aţ do své smrti.

Monica Groop

Finská mezzosopranistka se věnuje stejnou měrou účinkování na světových operních scénách, písňovým recitálům i baroknímu zpěvu s předními na dobové nástroje soubory. V posledních sezónách vystoupila s English Consort pod taktovkou Trevora Pinnocka, představila se v roli Cherubina v Mozartově Figarově svatbě v mnichovské Státní opeře, Octaviana ve Straussově Růžovém kavalírovi v Královské opeře a v Covent Garden, Carmen ve Stockholmské opeře, Dorabelly v Cosi fan tutte ve Finské národní opeře a tamtéž jako Marguerite v Berliozově Faustově prokletí.

Mezi její úspěchy patří spolupráce s Bostonskými symfoniky a S. Ozawou na festivalu v Tangelwoodu v roce 1999, role Varvary v Janáčkově Kátě Kabanové v Covent Garden roku 1994 a role Mélissandy v Debussyho opeře Pelléas a Mélissanda s Losangeleskou filharmonií pod vedením Esy-Pekky Salonena v roce 1995.

Monica Groop spolupracovala s významnými orchestry jako jsou Chicagští symfonikové, Londýnská filharmonie, BBC Symphony, lipský Gewandhaus, Accademia di Santa Cecilia Římě a s předními dirigenty, mezi něž patří Georg Solti, Carlo Maria Giulini, Bernard Haitink, Zubin Mehta, Christoph Eschenbach, Jesus Lopez Cobos, Paavo Berglund či Neeme Järvi.

Rozhovor s Monicou Groop

Jste velmi všestrannou uměleckou osobností. Vaše zájmy sahají od staré hudby, přes Mozarta, Debussyho a Strausse k Janáčkovi. Jste vždy schopna a připravena přizpůsobit svůj hlas různým stylům?
Snažím se přizpůsobit svůj styl hudbě, kterou posluchačům tlumočím. Bach vyžaduje jiný styl než R. Strauss. Jeho hudba je  instrumentálnější, požadující přesnost v rytmu i intonaci, přičemž kupodivu klade stejné nároky na jistý pohyb hlasu, jak říkají jazzmani “swing”. Mozart a Handel rovněž pracují s lidským hlasem jako s nástrojem, ale jinak. Do jejich děl můžete vložit více balcantové linky. Debussy a Jnáček mají něco společného, neboť oba dva sledují ve své vokální hudbě rytmus jazyka. To představuje velkou výzvu a spousty práce pro pěvce, pro než nejsou čeština či francouzština rodným jazykem. Strauss nepsal árie, nýbrž dialogy a monology, jejichž texty si říkají o jasnou výslovnost, jinak děj jeho oper nedává posluchači smysl. Recitálový repertoár si naopak žádá  ještě vyšší citlivost k obsahu textů, neboť pouhý přednes hudby by mohl být pro návštěvníky nudný. Vím, že si neustále kladu otázku, která je velmi stará “prima la musica e poi la parola” nebo naopak … ? Myslím, že pěvec musí nalézt správnou rovnováhu, neboť hudba slouží k vyjádření významu slov a pocitů.

Pomáhá vám finská národní hudba porozumět jiným hudebním jazykům, například Janáčkovi?
Finská a česká hudba se vyznačují velkou příbuzností. Oba národy prošly krutými chvílemi, obě země oplývají národním cítěním, které pramení nejenom z krásy přírody, ale i z historie lidu a jeho hudby. Mám na mysli především dva geniální syny obou národů – Sibelia a Dvořáka.

Kupodivu pro finsky a švédsky mluvící pěvce není čeština příliš těžká svou výslovností ! Mám moc ráda jazyky a postavě Varvary z Janáčkovy Káti Kabanové na scéně londýnské Covent Garden jsem se hluboce věnovala. Má snaha mně přinesla velký úspěch. Dávám přednost tomu zpívat všechny skladby v originálním jazyce. Proto se snažím před každou rolí naučit se alespoň základy příslušné řeči. Tak tomu bylo i s češtinou.

Spolupracovala jste s mnohými světovými orchestry a dirigenty. Jak tato zkušenost pomáhá vaší umělecké kariéře?
Každá nová zkušenost je užitečná ! Měla jsem to štěstí, že jsem se potkala s mnohými talentovanými dirigenty, režiséry a kolegy, od nichž jsem se mnohé naučila. V našem zaměstnání se studia nikdy nezbavíte. Čím více se naučíme, tím méně toho známe. Mé první setkání s hudbou zprostředkovala moje matka, která je sbormistryní a varhanicí. V jejím sboru jsem již v raném věku poprvé zpívala od Palestriny až po soudobou hudbu. Máma kladla velký důraz na živé hudební frázování. Možná i tato zkušenost byla jednou z nejvýznamnějších pro mou nadcházející profesionální dráhu.

Autor:



Nejčtenější

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

OBRAZEM: Od Ungeltu po Zlín. Co přejí do nového roku čeští umělci

Divadlo Ungelt, Praha

Na závěr roku tradičně vybíráme z došlých novoročenek od kulturních institucí, jako jsou galerie, divadla nebo...

Psaní je jak řízení auta, říká Dana Emingerová při křtu nové knihy

Dana Emingerová křtí svou knihu Doba obalová

Nové knížce Doba obalová spisovatelky Dany Emingerové patřil páteční večer v Divadle Sklep na Dobešce. A také hostům,...

Zemřela herečka Gabriela Vránová, dabovala i Catherine Deneuve

Gabriela Vránová

Po delší nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let....

Najdete na iDNES.cz