Albert Einstein

Albert Einstein | foto: Profimedia.cz

Proč Einstein na slavné fotce vyplazuje jazyk

  • 11
Einstein, to je ten člověk s bílou hřívou, který na vás vyplazuje na slavné fotce jazyk. Když si přečtete jeho životopis od Jürgena Neffeho, ani se mu nedivíte.

Je totiž těžké žít normálně, když z každého vašeho pípnutí hned udělají sólo na trubku.

Je zvláštní, že Einstein dopadl vlastně špatně, přestože na povrchu jeho život vypadal tak skvěle. Génius, slavný a bohatý muž, ženy mu rády podléhaly, protože byl vtipný a veselý.

Byl prvním, kolem něhož média rozdmýchala kult osobnosti, mnohem dřív než kolem Stalina nebo Elvise. Byl první globální popstar vědy. Einstein najednou čelí zbožňování, z nějž ho mrazí, a nespí kvůli prádelním košům plným dopisů.

Popsal to sám těmito verši: „Pod tíhou pošty ochabuje ruka/ před skřeky novin není kde se skrýt./ Co počít si, jak přečkat tahle muka?/ Dejte mi pokoj, já chci mít svůj klid!“

Neffe, kromě toho, že jaksi mimochodem poskytuje lekce z fyziky, ukazuje jiného Einteina, než jak ho znaly zástupy obdivovatelů.

Líčí muže, který sice dokázal svádět ženy, vysvětlit teorii relativity i modrost oblohy, ale do světa pod ní se vlastně vůbec nehodil. Byl Němec, ale pro Němce byl Žid. „Žertovná společnost, tihle Němci,“ napsal Einstein. „Jsem pro ně smrdutou květinou, a stejně si mě stále znovu strkají do knoflíkových dírek.“

Byl Žid, ale pro Židy byl odpadlík, protože v jejich asimilaci viděl jen podlézavé sklonění šíje. K tomu se mu rozpadla rodina a mladší syn skončil v blázinci.

Když jeho Německo uchvacovala Hitlerova Barbárie, utekl do Dolárie (oba názvy jsou jeho vlastní) za Atlantikem. Ale ani tam nezapadl. Dokonce i Chaplin ho okukuje jako nějaké posvátné zvíře.

Horší však je, že geniální fyzik provokuje politicky: vyjadřuje se ke všemu včetně potratů a homosexuality. Má potíže se vstupním vízem, šéf FBI Edgar Hoover si na něj dává pozor, přestože vědec Ameriku varuje před atomovým projektem Německa. Když však začnou práce na atomové bombě, nechají Američané Einsteina stranou. Je podezřelý.

Je to vlastně dobře, protože Einstein se jaderného výbuchu na konci války bojí a varuje před ním. Je hořkou ironií, že pár let po válce obálky časopisů přiřknou hirošimský atomový hřib právě jemu.

Ve stejné době mu Hoover šlape na paty „pro neamerickou činnost“. Tehdy vrcholí pocit osamělosti kosmopolity, který nemá žádné místo, po němž by se mu stýskalo jako po domově.

Zklamání ze svého světa odkazuje dalším pokolením vzkazem: Milí potomci, pokud nebudete spravedlivější, mírumilovnější a vůbec rozumnější, než jsme byli my, ať vás vezme čert. Váš bývalý Albert Einstein.

Místo toho si z něj lidé pamatují jen fotku starce vyplazujícího jazyk. „Milí potomci“ si myslí, že je to důkaz mladistvého smyslu pro humor, Neffe jim však vysvětlil, že je to důkaz zahořklosti a gesto, které Einstein mínil doslova.

JÜRGEN NEFFE - Einstein
Argo, Praha 2006, 360 stran, doporučená cena 398 korun.
Hodnocení MF DNES: 80%

,