Pro televize jsou Velikonoce větší pohroma než Vánoce

Vzácné chvilky, v nichž se televizní Velikonoce obešly bez kraslic, aby pohledal. Patřil k nim asi nejnapínavější okamžik vůbec, tah Sportky, a nejchytřejší zábava - Bolkoviny. Tam navíc žertovali o stárnutí a pohřbívání, což působilo velmi osvobodivě ve dnech, kdy ostatní pořady trousily naopak vzkříšení, rašení, pučení, procitání, otevírání studánek a učebnic folkloru.

S Velikonocemi si televize očividně nevědí rady. Copak Vánoce, ty se hladce vyřeší pohádkou. Ale jak oslavit svátek, o nějž se církev přetahuje s lidovými zvyky a poezie jara s obžerstvím plných stolů? Výsledkem je přičmoudlý guláš, v němž plavou dva předvařené polotovary: pamětnické retro a spotřebitelské návody.

Nejen věřící a nejen na Bílou sobotu by od ČT 1 čekali vkusnější náplň večera než Hložka, který v mladistvě lesklých tepláčcích udýchaně oprašoval Holky z naší školky v cyklu Jsou hvězdy, které nehasnou.

Leč to byl pouze nejkřiklavější případ všeobecného rozpomínání - konkurence nasadila filmy Causa králík či Bouřlivé víno, rovněž léta socrealismu jako vyšitá. Jen Nova druhým dílem Jurského parku dala najevo, že megahit má přednost; ostatně veleještěr tu bránil mládě, což přece k jaru patří.

Mimořádnou shodu projevily stanice u magazínů pro hospodyňky, kutily a lid domácký vůbec. Po pořádku: Domácí štěstí z Kavčích hor předvedlo, jak se plete pomlázka, jak se malují kraslice, jak se peče beránek. Také Rady ptáka Loskutáka na Nově pozvaly mistra pomlázkáře, s vejci však byly o krok napřed už z nich patlaly pomazánky.

Do třetice Receptář prima nápadů na Primě vybíral autory nejkrásnějších kraslic. Jednou do roka zkrátka veškeré štáby vyrazí do skanzenů, žasnou nad výšivkou krojů, notují s koledníky Hody hody doprovody, a pak se s úlevou vrátí na estrádní pódia, kde se cítí přece jen jistější v kramflecích.

Nicméně o vykoupení možná televize něco zaslechly, neboť ducha Velikonoc splácely jistým druhem odpustků. Třeba Nova v pořadu cestovatelských zajímavostí Zálety, což je v podstatě jen opsaný model Objektivu v ČT či Světa 2002 na Primě, informovala o nové expozici afghánského umění v Paříži. Ano, slyšíte dobře, Nova na výstavě! To snad zajíc Zaza výjimečně nebyl doma.

ČT to má snazší: kdykoli chce pěstovat záslužné duchovno v únosném tónu, povolá spolehlivého Marka Ebena: nejdřív na Velký pátek s Tomášem Halíkem, podruhé do včerejšího ranního bloku. Ale do Ameriky, na reportáž Pocta newyorským záchranářům, vyjeli jiní, podle titulků brněnský tým.

Výsledek? Děs a ostuda, ubohý výsměch celé akci, tupě oficiální zpráva z oficiální cesty, jaké se svého času pořizovaly z Moskvy. Komentář vyložil, jaká místa česká delegace navštívila, kde vzdala hold, co si poté se zájmem prohlédla, načež pohovořili výhradně čeští účastníci, kteří prý mají "z celého zájezdu do New Yorku dojem jednoznačně pozitivní, neboť demonstroval vzájemné přátelství".

Ani jedinkrát nikdo neoslovil přímo Američany; jako by tu nešlo o ně, nýbrž o naše obětavé výletníky. Než takový ostudný "dokument", to radši ať štáby vyjíždějí na veselé mrskání a polévání; tam nic nezkazí. 

,