Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro Kafku byly filmy požitkem i protijedem

  1:00aktualizováno  1:00
Jen stěží si lze představit, že v rámci sekundární literatury o osobnosti a díle světového velikána, pražského rodáka Franze Kafky, lze ještě objevit téma, které by uniklo pozornosti kafkologů. Přesto to možné je, jak dokládá kniha S Kafkou do kina, kterou vydalo pražské nakladatelství Prostor.

Autorem je multitalent z Norimberka, herec, esejista, překladatel, televizní a divadelní režisér Hanns Zischler (narozen 1947), který s takřka detektivním nasazením shromáždil spoře roztroušené odkazy na 26 filmů, o nichž se obdivovatel biografu Franz Kafka mezi lety 1910-1921 zmínil ve svých denících, pracovních sešitech, postřezích z cest či v soukromé korespondenci.

Autorův zájem o život pražského génia odstartovala v roce 1978 Zischlerova práce na dokumentu „Amerika před očima aneb Kafka ve 43 min. 30 sec.“

Fascinace Kafkou však natočením tohoto úspěšného snímku neskončila. Poháněn zvědavostí bádal Zischler ve filmových archivech i soukromých sbírkách, hovořil s filmovými experty, vyhledal stará kina, objevil dávno zapomenuté snímky, dobové plakáty a fotografie.

Stopy ho zavedly nejen do Kafkovy rodné Prahy, ale i do Mnichova, Verony či Paříže, kam Kafka na staromládeneckých cestách společně s Maxem Brodem zavítal.

Nasbírané poznatky Zischler uveřejnil v roce 1996, titul o rok později označili francouzští filmoví kritici za „nejlepší zahraniční knihu o kinematografii“. Krátce nato vyšla i anglická verze, v roce 2002 na jejím základě vznikl koprodukční dokument.

„Sestra mi vyprávěla o představení, nebo spíš jsem to byl já, kdo se jí vyptával, protože i když chodím do kina velmi zřídka, tak přece většinou znám téměř všechny týdenní programy kin nazpaměť. Moje nesoustředěnost, moje potřeba mít z něčeho požitek se sytí plakáty,“ svěřil se v březnu 1913 Franz Kafka v dopise přítelkyni Felice Bauerové.

Přestože se Kafka sám neoznačoval za pravidelného návštěvníka filmových představení, vliv pohyblivých obrázků „kinematu“ byl podle Hannse Zischlera na jeho život nesporný. Mladý technický vynález ho fascinoval, stejně jako aeroplány, metro či tramvaje.

Mnohé z filmů, které Kafka v pražských (dnes již bohužel zaniklých) i v několika evropských biografech během svých cest zhlédl, se intenzivně promítaly do jeho každodenního života. Náhle mu vytanuly jednotlivé filmové sekvence; z úhlu filmové kamery, jež mu silně připomínala „perspektivu sklepního bytu“, nahlížel pohyb - ať už šlo o cestu vlakem, jízdu pařížským metrem nebo taxíkem ulicemi nočního Mnichova.

Jeho erotickou fantazii okřídlil film Bílá otrokyně z roku 1911 o bezohledných obchodnících s prostitutkami, Shivath Zion (Návrat na Sion) zase podnítil Kafkovy plány na vycestování do Palestiny. Tyto záměry však stejně jako filmové představy zůstaly pro Kafku pouze snem, jakýmsi nedostupným imaginárním teritoriem.

Ač Zischler prostřednictvím deníkových zápisků a korespondence s Maxem Brodem či s Felice Bauerovou nahlíží do Kafkova života i mysli, bezprostřední vliv zhlédnutých snímků na Kafkovo psaní nedokládá. Podle Zischlera totiž Kafka pohyblivé obrázky ze svého díla záměrně vyloučil. Vysvětluje to Kafkovou nelibostí, „že snímky kinematu může zachytit vždy jen provizorně a nedostatečně“.

Na druhou stranu, právě kinematografu přisoudil Kafka v rámci své vlastní literární tvorby zvláštní postavení: roli „jediného protijedu“, jež mu poskytuje potěšení, požitek a který jej odvádí od vlastních výčitek a neustálého sebeobviňování.

V „Kafkově kině“ se před čtenáři rozprostírá dosud neprobádaná fazeta spisovatelovy osobnosti a v širším kontextu i mnoho poznatků o středoevropské kinematografii první čtvrtiny 20. století, kterou Hanns Zischler na základě svých cenných objevů kus po kuse opatrně rekonstruuje, aniž si činí nárok na jeho komplexnost.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.