V první den třítýdenního festivalu zaznívá už po desetiletí. Pražské jaro letos potrvá do 3. června a nabídne více než 50 koncertů a osm divadelních představení. Zahajovací koncert 64. ročníku festivalu sledoval z lóže prezident Václav Klaus s manželkou Livií, v sále byli přítomni i další čestní hosté.
Pětašedesátiletý Wit, šéfdirigent Varšavské filharmonie, zahajuje Pražské jaro poprvé. Týden před koncertem nahradil původně ohlášeného estonského dirigenta Neeme Järviho, který náhle vážně onemocněl. Naposledy Wit vystoupil v České republice před čtyřmi lety na festivalu Moravský podzim, kde před zaplněným hledištěm Janáčkova divadla řídil Brahmsovu První symfonii.
Natočil přes 90 alb, mezi nimi i Smetanovu Mou vlast se Symfonickým orchestrem rozhlasu Katovice před 17 lety. Od té doby se podle Wita jeho pojetí Mé vlasti změnilo. "Dostal jsem se do hlubší sféry muziky a tady v Praze přichází orchestr sám se svými nápady, které vítám. Leonard Bernstein řekl: ‚Pokud skladbu dirigujete vícekrát, vždy je nejlepší začít od začátku‘," řekl Wit novinářům na pondělní tiskové konferenci.
Na koncertních pódiích prý nediriguje většinou celý cyklus, ale spíše jednotlivé věty. "V Polsku se Má vlast neuvádí příliš často. Před osmi lety jsem ji měl možnost zhlédnout celou bez přestávky ve Varšavě s Liborem Peškem a Varšavskou filharmonií," vzpomínal. Nejčastěji se na koncertech podle něj uvádí Vltava, avšak nelze jednoznačně říct, která část je pro dirigenta nejobtížnější. "Možná Vltava v té nejznámější části," míní.
Wit je laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana v Berlíně (1971) a také držitelem "Diamantové taktovky" Polského rozhlasu (1998). Nejvíce se podle svých slov identifikuje s hudbou druhé poloviny 19. století až po první polovinu 20. století. Příští rok hodlá nahrávat Sinfoniettu a Glagolskou mši Leoše Janáčka.
Dirigent Wit je také často spojován s interpretací tvorby slavného současného polského skladatele Krzysztofa Pendereckého, z níž pořídil již 15 desek. Jak přiznal, Penderecki je součástí jeho osobnosti již proto, že u něj studoval a znají se 45 let.
Smetanova Má vlast, kultovní dílo české hudby a jedinečná kompozice, se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici osvěžuje skutečnost, že se této skladby ujímá každý rok jiný dirigent. Na festivalu se nehrála pouze v roce 1948. Výjimkou jsou také dva roky 1946 a 2006, kdy byla uvedena až druhý den festivalu. Hudební obrazy cyklu, které poprvé jako celek zazněly v roce 1882, připomínají historii, oslavu, přírodní krásy naší země i aktuální ideje tehdejší české společnosti.
