Milan Kundera

Milan Kundera | foto: archiv

Připadne Státní cena za literaturu Kunderovi?

Říjen je měsícem literárních poct. Vyhlašují se ty mezinárodní Nobelovy, anglofonní Man Bookerovy i české ceny státní. Ze své tradice a významu přejí spekulacím a "zaručeným informacím", které se leckdy vynoří i týdny před slavností, ale jen občas se potvrdí.

Tentokrát se hned z několika na sobě nezávislých zdrojů ozývá jednotná, pozoruhodná předpověď – letošní Státní cenu za literaturu dostane Milan Kundera (1929).

"Nemohu vám to potvrdit ani vyvrátit. Abyste nebyli zklamaní," mlží Květuše Nováková z příslušného odboru ministerstva kultury. Na jistou výjimečnost letošního ročníku ukazuje i fakt, že ministerstvo zvažuje oznámit výsledky médiím v nezvyklém předstihu, čtyři dny před oficiálním vyhlášením – prý aby se novináři stihli připravit.

Nováková odmítá prozradit, zda si oceněný autor cenu převezme osobně, ale náznaky tu jsou. "Řeknu vám to takto: v novodobé historii ocenění zatím nebyl nikdo, kdo by si ji nepřevzal," podotýká. Jméno již podepsal ministr kultury, jednání s autorem dosud neskončila.

Roku 1994, kdy získal prestižní Cenu Jaroslava Seiferta za román Nesmrtelnost, Kundera poctu přijal, ale nepřevzal. V dopise vysvětlil, že ji chce včetně finanční odměny zasvětit památce českého básníka Jana Skácela.

"Budu Vám vděčný, proměníte-li předání ceny, kterého se s Vámi zúčastním v mysli a na dálku, ve vzpomínku na mého drahého přítele, jehož poezie byla tím nejkrásnějším, co mi dala česká literatura za posledních několik desetiletí," vzkázal Kundera a Mladé frontě DNES poskytl několik úryvků ze slovníku svých slov "důležitých pro obraznost, poetiku, témata". První slovo bylo Československo, které tehdy v Kunderovi vzbuzovalo "dost zvláštní pocit".

Zahraniční čtenáři nad Milanem Kunderou občas zaváhají, jestli je to autor ještě český, nebo už francouzský. Loňský rok byl však pro Čechy kunderovský hojně.

Vyšly jeho razantní eseje Nechovejte se tu jako doma, příteli, v nichž Kundera obhajuje výsostné právo autora nakládat se svým dílem po libosti, z vlastních, pro jiné třeba i nepochopitelných důvodů.

Konečně také svolil, aby v jeho rodné zemi poprvé vyšel úhelný román Nesnesitelná lehkost bytí. I po jedenadvaceti letech od exilového vydání u Škvoreckých toto dílo účinkovalo v české společnosti – dosáhlo vpravdě bestsellerových prodejů a zaujalo druhé místo ve vánoční anketě Lidových novin o Knihu roku.

Je možné, že se sedmičlenná porota vedená literárním kritikem a historikem Alešem Hamanem přikloní právě k těmto okolnostem a cenu udělí za Nesnesitelnou lehkost bytí, možná přihlédne k esejistice či k celkové autorově tvorbě, jak tomu bylo v případě loňského laureáta Vladimíra Körnera.

Ale ponechme si – řečeno s Milanem Kunderou – půvab nečekaného. Třeba to bude Kundera Ludvík. Rozhodne se 25. října.

,