Primal Scream se takhle probíjejí showbyznysem osmnáct let. Jejich třetí deska Screamadelica byla v roce 1991 vysoce oceňovaným počinem na poli taneční hudby. Avšak následující deska Give Out But Don´t Give Up z roku 1994 se nečekaně stočila k rollingstonesovskému rocku. Někteří fanoušci se naštvali, jiní pochopili záměr skupiny - uchopit tradiční muziku po svém.
Souhlasně s nimi publikum v pražské Lucerně protančilo v roce 1994 celý koncert pod vlivem pestrých hudebních dobrot a la Primal Scream. Pak kapela upadla do útlumu. V roce 1997 z něho vybředla moderní psychedelickou deskou Vanishing Point, na kterou předloni navázalo drsnějí album Exterminator neboli XTRMNTR.
Primal Scream se brání, aby jejich hudba nezkameněla v klišé, i když zpěvák Bobby Gillespie a spol. vlastně nic nového v muzice nevymysleli. Platí to rovněž pro desku Evil Heat. Po vzoru šamanů skupina „jenom“ vykřesala žhavé jiskry ze syrového blues v písni The Lord Is My Shotgun, splynula s robotickým dusotem hudebních strojů ve skladbě Autobahn 66, již patrně inspirovala muzika legendární německé kapely Kraftwerk. Primal Scream suverénně naskočili i na prudkou energii
|
Primal Scream: Evil Heat | |
| 1. |
Deep Hit of Morning Sun |
| 2. | Miss Lucifer |
| 3. | Autobahn 66 |
| 4. | Detroit |
| 5. | Rise |
| 6. | The Lord Is My Shotgun |
| 7. | City |
| 8. | Some Velvet Morning |
| 9. | Skull X |
| 10. | A Scanner Darkly |
| 11. | Space Blues No. 2 |
Snad nikdo jako Primal Scream neumí tak přesvědčivě tančit kolem starých ohňů a přitom těžit z napětí mezi vyšlechtěnou britskou a zemitější americkou muzikou. Tahle kapela vyhmátne vše, co v hudbě zavání tajemstvím nebo vzrušením, nebojí se dlouhých zvlněných ploch zvuků ani jednoduchých písniček.
„Hudba je tajemství a my máme vyhráno, když se ho aspoň dotkneme,“ říkával pokorně Gillespie. Proto je jeho kapela přesvědčivá ve svých tvůrčích šamanských rituálech, z nichž si vybudovala hudební styl. Nikoho nepřekvapí, když zpěváka Roberta Planta si Gillespie pozve jenom proto, aby zafoukal na harmoniku, zatímco modelka Kate Mossová s ním šeptavě zpívá v sugestivním duetu Some Velvet Morning.
Ovšem anarchistická rétorika, zaměřená proti americkému establishmentu, vyvolává spíše pobavení. Zvláště když píseň Bomb The Pentagon (Bombarduj Pentagon) skupina nakonec přejmenovala a kultivovala na Rise (Vzbouři se). Oheň jejich salonního politického hněvu asi není tak žhavý jako výborná muzika na Evil Heat.
 Primal Scream. |
 Primal Scream: Evil Heat. Obal alba. (2002). |
