Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je tu památeční událost: Primal Scream naživo uvedou Screamadelicu

  7:55aktualizováno  7:55
Kus hudební historie k nám dorazí na závěr víkendu. Skotská kapela Primal Scream naživo předvede zlomovou desku 90. let Screamadelica.

Glastonbury 2011 - Bobby Gillespie při vysotupení Primal Scream | foto: Joel RyanAP

Ta nahrávka sice vznikla už před dvaceti lety a ještě k tomu v totálním drogovém rauši, ale dodnes platí za album, které nasměrovalo hudební vývoj 90. let. Poprvé na něm totiž nezávislá kapela dokázala spojit rockovou tradici se zkušenostmi z tehdy bujících (a bujarých) tanečních parties, kde se hrála elektronická hudba.

Ve studiu tenkrát nastal magický moment, po kterém touží každý muzikant: vznikl nový tvar čerpající bez předsudků z toho, co bylo, z toho, co se právě dělo, a k tomu ještě předznamenal řadu věcí, které se teprve měly stát.

Primal Scream na Open Air Festivalu Trutnov
Primal Scream na Open Air Festivalu Trutnov
Primal Scream na Open Air Festivalu Trutnov

Primal Scream na Open Air Festivalu Trutnov 2009

V rámci oslav dvaceti let od vydání Screamadeliky vystoupí Primal Scream v neděli v pražském KC Vltavská. Vstupenky jsou ještě k mání za 710 korun v předprodeji a za 890 korun na místě. V čem je však ta deska vlastně tak zásadní?

Ještě v roce 1989 byli Primal Scream jen jednou ze spousty britských nezávislých kapel motajících se mezi tisíckrát obehranými kytarovými akordy. "Neměli jsme žádný směr. Naše nahrávky se neprodávaly a nikdo nevěřil, že dokážeme prorazit," shrnuje na pohled neveselé podhoubí, ze kterého začala vznikat Screamadelica, zpěvák Bobby Gillespie.

Primal Scream - promo snímek k albu Beautiful Future (2008)

Primal Scream na snímku k albu Beautiful Future (2008)

Jenže Británie tehdy v hudbě zažívala velkou acid housovou revoluci, která se odehrávala na večírcích v rytmech elektronické hudby a kterou řídily především pilulky taneční drogy extáze. Tak jako většina muzikantů ze staré školy byli i Primal Scream k tomu všemu nejdřív skeptičtí. Jenže když se svým tehdejším vydavatelstvím Creation nechali vtáhnout do víru nekonečných a euforických večírků, měli jasno: tuhle atmosféru a energii musíme zachytit na naše nové album.

Screamadelica

Třetí album kapely vyšlo 23. září 1991 a v britské hitparádě se nejlépe umístilo na osmém místě. Kritici z něj byli nadšení a za sebou tehdy Primal Scream ve výročních žebříčcích nechali U2, R.E.M. či Nirvanu s její deskou Nevermind. Screamadelica je také vůbec první nahrávkou, která získala prestižní kritické ocenění Mercury Prize. S šekem na 20 tisíc liber kapela naložila po svém. "Nevím, co se s ním stalo. Možná jsem ho spláchnul do hajzlu nebo dal nějakýmu týpkovi na ulici. Fakt nemám ponětí," vzpomínal na vítězství klávesista Martin Duffy.

Pomoci jim k tomu měl nezkušený producent Andrew Weatherall, se kterým se seznámili ráno po jedné party v Brightonu. Sice pořádně nevěděl, jak naprogramovat bicí, ale byl natolik protřelý z večírků, že měl jasnou představu, jak mají znít, aby lidé při poslechu zvlčili. Ukázalo se to už ve stejném roce, kdy ho Primal Scream nechali zremixovat jednu z připravovaných skladeb.

Když písničku pojmenovanou Loaded vypustili, fanoušci indie muziky nad ní ohrnuli nos. Místo žánrových klišé provokovala novým zvukem, kterého se však záhy chytli dýdžejové a lidé na tanečních parketech. Primal Scream měli první hit, sto tisíc prodaných singlů a našlápnuto k desce, na niž se nezapomene. Ale vzhledem k tomu, jak moc kapela tou dobou "vlála", to ještě zabralo přes rok času.

"Pamatuju si, jak náš klávesák Martin Duffy skákal po mixážním pultu a křičel na mě: Bobe, Bobe, chčiju na oblohu! Bylo to nádherné," vzpomínal třeba na natáčení písničky Inner Flight frontman Bobby Gillespie v týdeníku NME. Jindy se kapela ve studiu ani nesešla, protože se někdo z členů (nebo všichni) zapomněl na nějakém večírku nebo producent na týden na party v italském Rimini. Rychleji to evidentně nešlo.

Nebylo to však jen drogové opojení. Screamadelica je zásadní v tom, že jako hlavní nástroj tu kapela začala používat místo kytar sampler, za který tehdy zaplatila dva tisíce liber. "Ta věc vyvolala v naší muzice hotovou explozi. Najednou jsme nebyli ničím limitovaní. Měli jsme flétny, tabla, na co jsme pomysleli," vzpomíná na nahrávání kytarista Andrew Innes. "Chtěli jsme zkombinovat klubovou atmosféru s úžasným rokenrolovým koncertem, sloučit jejich euforii a posunout se, sakra, někam dál," vzpomíná Bobby Gillespie.

ze série poštovních známek na témata obalů rockových alb (Blur, New Order, Led

Obal alba Screamadelica (vpravo) se stal jedním z motivů výročních známek britské královské pošty. Další použité obaly bly naříklad od kapel Blur, New Order čiLed Zeppelin.

No a o tom, že se jim to skutečně povedlo, byli přesvědčení kritici už před dvaceti lety. "Na té desce byl vytvořen nový jazyk," psal třeba nadšeně týdeník Melody Maker. A protože tím jazykem už dnes mluví několikátá hudební generace, mohl by být nedělní pražský koncert skutečně památeční událostí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ondřej Gregor Brzobohatý, Universum Tour (Forum Karlín, Praha, 18. prosince...
O hudbě se s tátou radím v meditacích a snech, říká Ondřej Brzobohatý

Ondřej Brzobohatý vydává album Universum, na němž posluchači najdou deset autorských písní. Hudebník si k nim napsal i texty a desku sám produkoval. „Mám...  celý článek

Frontman kapely Smrtislav
VIDEO: Smrtislav si na dekadentní svatbu pozval i známou pornoherečku

Nový videoklip Smrtislava pojednává o zprvu nevinné svatbě, která se naprosto vymkne kontrole. Režie klipu k písni Kondolence se ujali Givinar Kříž a Jordan...  celý článek

David Koller vyzval tuzemské hudebníky, aby předělali některé z jeho sólových...
Než přijde nové album Lucie, zahraje David Koller své hity akusticky

Ještě než se příští rok začnou dít velké věci kolem Lucie, můžou si fanoušci poslechnout muziku Davida Kollera v méně tradičním pojetí. Hudebník se svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.