Kde se vzala?
Tahle hymna horkých dnů pochází z pera dvojice Jim Jacobs a Warren Casey, bývalých rock'n'rollerů a divadelníků, kteří si kromě produkování divadelních her vydělávali hlavně psaním reklamních textů. A nutno říct, že to asi byla zkušenost k nezaplacení, protože se jim povedlo stvořit hitovku, na niž slyší úplně každý napříč spektrem všech potencionálních cílových skupin. Stačí, aby se ozvalo pár prvních tónů - tu tudu tudu tudůdůdu - a holky jdou do výskoku s výkřikem a kluci na plac s hřebenem.
Je důvod. Právě totiž hraje skladba, která se držela sedm týdnů na prvním místě britské hitparády, v Billboardu to dotáhla na pětku a pochází ze soundtracku, jehož se ještě dneska každoročně prodá několik desítek tisíc. I nominaci na Oscara získal - za tklivou Hopelessly Devoted To You. Vlastně je to trochu ostuda, pojmenovat tenhle článek jenom po jedné skladbě, ale pravda je taková, že když kdekoliv na světě uslyšíte to sborové "dóóóus sa-a-mr nááá-ááájts", tak nějak vás to chytne za hrudník.
Jak to fungovalo?
V roce 1978 neexistoval v USA větší film, Pomáda za sebou v konečném kasovním zúčtování nechala i takové kousky jako Superman nebo pokračování Spielbergových Čelistí. I když, pravda, tam se nezpívalo. Hudební stránku muzikálového hitu měl na starosti tým hned několika lidí a že to bude stát za to, asi začalo být všem jasné, když se Paramount Pictures rozhodly vypustit jako promo našlápnutý duet Johna Travolty a Olivie Newton-John z finále filmu, skladbu You're The One That I Want.
Tenhle song, při kterém se každému snad povinně začnou před očima míhat Oliviiny obří vlasy a Johnovy úzké kalhoty Jacksonova střihu, boural hitparády v době, kdy ještě nikdo neviděl Dannyho Zuka plazit se na pouti za rozjetou Sandy. A tím to bylo samozřejmě z pětasedmdesáti procent ochuzeno, protože ta chemie tam byla, a né, že ne.
Co ti dva?
Travolta měl v té době slušně našlápnuto, protože byl necelý rok po Horečce sobotní noci a prodejci plakátů měli žně, Newton-John se zase mohla chlubit sedmi jedničkovými singly, z nichž jeden napsal i sám Bob Dylan. Mladí a úspěšní, řeklo by se, ale když přišla Olivia na casting, zdála se filmařům docela stará na to, aby hrála středoškolačku. Mimochodem, bylo jí devětadvacet.
“Kamerovky” ale rozhodly v její prospěch a scénář se musel trochu přepracovat, aby do příběhu zapadl její australský akcent. S Johnem to bylo jednoduché, najít pro roli rozcapeného floutka, který nesmí ztratit tvář a chůzi před svými kámoši, zkrátka v roce 78 nemohl dostat nikdo jiný. To nepřicházelo v úvahu.
O co jde?
V prvních deseti minutách můžeme sledovat klasickou high school vyzvídačku, kterou zažil úplně každý minimálně pětadvacetkrát, a snad i se stejným scénářem dvou rozdílných pohledů. Slušňácká Sandy pěje o speciálním a úžasném romantikovi, rebel s pomádou Danny o holce, co pobláznil a byla dobrá. Všechno za doprovodu Pink Ladies na straně jedné a T-Birds na straně druhé.
Kulisy z laviček na hřišti a v jídelně, zvědaví kamarádi a kamarádky a zasněné pohledy do dálky prolnuté do jednoho záběru. Pohledy, jichž se od té doby snaží na letních diskotékách dosáhnout každý, kdo si dokáže přiznat, že má tenhle film opravdu rád.
Zlatý český ručičky
Dva roky po revoluci v tehdejším Československu poživil popularitu téhle středoškolské limonády o vítězství lásky nad napomádovaným macho egem Fanánkův “soubor kreténů” Tři sestry, když do svého Letního dnu protnul jediný a jedinečný verš “summer day summer day summer day see wheats”. Pohádku o úspěšném muzikálu, který našemu showbizu přinesl nějaké ty “hvězdy a hvězdičky”, si necháme na... Nikdy.
Název skladby: Summer Nights
Interpreti: Olivia Newton-John & John Travolta
Autoři: Jim Jacobs & Warren Casey
Producent: Louis St. Louis
Rok vzniku: 1976
Vydáno: 1978
Letní žár
úryvek z textu
Letní láska nečekaná
Letní láska zbláznila nás
Ona mě hned toužila mít
Celkem fajn zdá se mi být
Letní žár noci byl dar
někde v nás byl ten leta žár
(a Gwenna, wenna, wenna hu)
R: A co dál? A co dál?
A co – dostals ses dál?
A co dál? A co dál?
Kdy tě do auta vzal?
Aha – aha – aha
Aha ...
(překlad: Eduard Krečmar)
