Kallentoft je skutečně závislý. Kvalitní jídlo je jeho fet. Kniha je halucinačním cestopisem, jen dealera nahradil kuchařem, stříkačku vidličkou a opium porcemi vybraných lahůdek.
Kallentoft mapuje ty nejvybranější restaurace v New Yorku, prosté stánky s občerstvením v Asii, nejdražší pařížské vinárny s úslužnými sommeliéry, kulinářská ohniska od Stockholmu po Řím, od Latinské Ameriky po Japonsko.
"Projedl jsem se k přátelství s nejlepšími kuchaři planety. Projedl jsem se k jejich respektu. Projedl jsem se do porot prestižních gastronomických soutěží," píše Kallentoft.
Nezačíná ovšem za noblesním stolem michelinské restaurace, ale na příjmu na pohotovosti. Jídlo a pití, spíš přemíra obojího, Kallentofta málem zabily. A právě v tu chvíli začal rekapitulovat své gastrozážitky. Děsivé. I když sliny se čtenáři mimoděk stejně sbíhají.
