Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prezentaci české literatury v cizině škodí nekoncepčnost

  17:47aktualizováno  17:47
Praha - Výstava o Bohumilu Hrabalovi, která letos putuje u příležitosti jeho nedožitých pětaosmdesátin po českých zastupitelských úřadech a českých centrech od Buenos Aires a Los Angeles až po Taškent a Hanoj, je jednou z desítek akcí, jimiž se tuzemská literatura prezentuje v cizině. Kvantita však nezaručuje automaticky kvalitu. Problémy, které oslabují vyznění mnohých projektů, přitom mají již několik let dobře známá jména: chybí obecnější názor, kde, proč a jak by česká literatura měla být nejvíce vidět. A navíc aktivity jednotlivých institucí - státních i privátních - se často míjejí, nebo dokonce jdou proti sobě.
NAKLADATELÉ NEVĚDÍ, CO PŘESNĚ CHTĚJÍ

Určité zmatení a nahodilost jsou nejvíce patrné v případě velkých knižních světových veletrhů. Kterých z nich bychom se vlastně měli oficiálně účastnit? Ministerstvo kultury, které na klíčové akce finančně přispívá a podílí se na jejich organizaci, sleduje aspekty reprezentační (sem spadá například naše letošní účast na veletrhu v Jeruzalémě, vyplývající ze širší kulturní dohody s Izraelem), zároveň by se však mělo orientovat podle zájmů knižních podnikatelů, tedy především nakladatelů.
Ti se však zatím nedohodli, co vlastně chtějí - s výjimkou Frankfurtského knižního veletrhu, o jehož důležitosti není pochyb, a ministerstvo tak letos objednává o třetinu větší výstavní plochu než loni. Nakladatelé loni preferovali, alespoň podle ankety v řadách Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN), který sdružuje zhruba třetinu zdejších podnikatelů, "dětskou" Bolognu před veletrhem v Lipsku. Letos je to naopak - všichni chtějí raději do Lipska.
A ministerstvo, jehož hubený rozpočet nedovoluje podpořit v jednom roce obě akce, se přizpůsobuje: loni uspořádalo českou národní expozici v Bologni. Tam letos budeme chybět, za to se úřad finačně a organizačně podílí na naší účasti v saské metropoli. Co však nastane, až nakladatelé příště řeknou, že by národní expozice měla být například v Londýně či ve Varšavě? Přitom účast na takových velkých veletrzích má smysl a efekt, pokud je kontinuální, nikoli takto nahodilá.
Situaci navíc komplikuje řevnivost mezi soukromými institucemi, které veletrhy organizačně zajišťují. O Frankfurt se stará společnost Svět knihy, jejímž vlastníkem je SČKN a která "za své" jede například i do Londýna a Los Angeles. O Lipsko zase pečuje knižní informační týdeník Knihy '99. Vzájemně spolu nekomunikují, což je při omezených financích a ve srovnání například s Polskem - tam jednotlivé organizace (Ars Polona, Polská knižní komora a Sdružení polských nakladatelů) na přípravě veletrhů spolupracují - i podle ohlasů z německé strany trochu přepych.

ŠPATNÁ KOMUNIKACE NEPŘEJE INFORMACÍM ANI PENĚZŮM

Komunikační nedostatečností je však poznamenána také spolupráce mezi ministerstvy zahraničí a kultury. Na zastupitelských úřadech a v českých centrech, která rovněž spadají pod Kavanův úřad, se odehrávají desítky akcí, resort kultury však stojí prakticky mimo. Organizačně se podílí jen na několika málo projektech, letos je to třeba velká výstava knih, kterou pořádá ve spolupráci s ambasádou v Káhiřě u příležitosti otevření nové Alexandrijské knihovny. O nějaké obecnější programové spolupráci však nemůže být řeč.
Jinými slovy - resort kultury nemá velký vliv na to, co a jak je z české literatury v cizině oficiálně prezentováno. To platí obecně i o dalších uměleckých oborech. Vedle otázky, jak ministerstvo kultury vůbec chce definovat avizovanou kulturní politiku státu - její součástí mají být právě také priority kulturně-zahraničních aktivit -, jsou zde opět aspekty vyloženě praktické. Chybí propojení mezi zdejším informačním zázemím a kontakty, které si zastupitelské úřady vytvářejí ve svých hostitelských zemích. Zahraniční bohemisté se tak například až po příjezdu do Prahy dozvědí, že ministerstvo kultury zavedlo grant na podporu vydávání překladů české literatury nebo že vytisklo brožuru s informacemi o českém knižním trhu.
Ještě důležitější pak je, že tento "mimoběžný" systém spotřebuje více peněz, než kolik by bylo při fungující spolupráci nutné. Prostředků je ovšem na obou stranách málo; resort kultury přitom může například letos na zahraniční knižní akce uvolnit jen asi čtyři miliony korun, přičemž více než dvě třetiny této částky spolkne Frankfurtský veletrh.
Autor:


Témata: Bohumil Hrabal

Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

Japonci znovu účtují s křesťanstvím. Samuraj vychází poprvé v češtině

Z filmu Mlčení (Adam Driver)

Po osmatřiceti letech od vydání originálu přichází český překlad románu Samuraj. Napsal jej Šúsaku Endó.

RECENZE: Neklidný zadek mě pálí. Texty Haškova kumpána jsou bezprostřední

Spisovatelé Jaroslav Hašek (vlevo) a Zdeněk Matěj Kuděj na výletě v roce 1914....

Zatímco Jaroslava Haška zná díky Švejkovi celý svět, jeho někdejší kumpáni z hospody takové štěstí nemají.

RECENZE: Škatulka literatury pro mladé Černooké uškodila

Spisovatelka Anna Musilová

Zabijákem úspěchu bývají přehnané ambice, říká se. V případě začínající české autorky Anny Musilové, které vyšel román...

Najdete na iDNES.cz