Věc už zašla tak daleko, že minulý týden firmy přerušily dlouhé mlčení a začaly rozhlasovou praxi kritizovat veřejně. Přitom obě strany se vzájemně potřebují. Rádia dostávají od firem nahrávky a vzájemné rozpory byly dosud drženy pod pokličkou.
POSLUCHAČ, NÁŠ PÁN
"Rádia v České republice jsou ve srovnání s evropskými zeměmi bezkonkurenčně nejkonzervativnější a nejpomalejší, nové domácí i zahraniční písně se k posluchačům dostávají se zpožděním. Vymyká se to normálu," prohlásil Tomáš Filip za IFPI, organizaci sdružující gramofonové firmy v České republice. Jan Hanousek, hudební dramaturg úspěšného rádia Impuls, reaguje klidně: "Firmy na nás tlačí všemi možnými prostředky, abychom hráli jejich produkci. To je věčný spor."
Podle informací IFPI nasazují rozhlasové stanice do vysílání asi pět nových písní týdně, ale s velkým zpožděním; v nabídce převažuje hudba ze 60.-80. let. Rozhlasoví dramaturgové sborově tvrdí: český posluchač je velmi konzervativní. Výzkumy prý potvrzují, že skoro nechce slyšet nové nebo netypické skladby.
"Rádia svádějí ostrý boj o posluchače. To znamená, že se mu snaží maximálně vyhovět," říká Hanousek. Podle něho se v zemi s malým trhem nachází příliš rádií, která žijí jen z peněz za reklamy. "Ano, asi jsme pomalejší a konzervativnější," připouští Hanousek, jehož stanici sleduje v nočním vysílání každý třetí posluchač. Impuls se někdy drží starých pecek tak intenzivně, až se posluchač "propadne" do osmdesátých nebo sedmdesátých let.
DEJTE JIM ŠANCI
Rocker Pavel Váně, který pracuje na brněnské stanici Krokodýl, tvrdí, že pro něho byly statistické průzkumy trhu zklamáním: "Zkoušel jsem hrát nové kapely, hledal jsem jinou hudbu, ale poslechovost pokaždé poklesla a já se musel vrátit k osvědčenému modelu." Lidé se zřejmě musí nejprve přesytit pokleslé produkce i nostalgických vzpomínek na Vítězslava Vávru, až se jim z toho udělá špatně. "Až pak se možná situace zlepší," říká skepticky Váně.
Gramofonové firmy organizují pro lidi z rádií pravidelné semináře, na kterých jim přehrávají novou produkci a kde se je snaží přesvědčit, aby hráli jejich desky. K říjnovému setkání v Peci pod Sněžkou se spojily tři společnosti z tuzemské "velké pětky": Monitor-EMI, Sony Music/Bonton a Warner Music.
Například o svižnější nahrávce Dana Bárty lidé z rozhlasu už předem "věděli", že se pro rádia nehodí. "Je to dobrá píseň, ale je jí pro rádio škoda," zazněl jeden z cyničtějších hlasů. Píseň z dílny Olympiku Taky jsem se narodil bos, již nazpíval Daniel Hůlka, zase sklidila takřka jednotný posměch.
Je pravda, že produkce gramofonových společností bývá často tristní. Ovšem vydavatelé mají po ruce i pádnou námitku: "Ať rádia dají lidem šanci, aby si nové skupiny nebo zpěváky poslechli," namítá Kateřina Králová z firmy Monitor-EMI. "Možná až budeme bohatší zemí a rádia získají více peněz z reklamy," domnívá se zmíněný Hanousek ze stanice Impuls. Objevovat nové talenty nebo si na ně dokonce vsadit, to je podle něho práce pro veřejnoprávní rádio.
ANI ČESKÝ ROZHLAS
Avšak Český rozhlas buďto konkuruje komerčním stanicím, aspoň co se týče nejposlouchanější stanice Radiožurnál, nebo se zaměřuje na posluchače vážné či soudobé hudby. "Za alarmující považuji ignoranci věkové vrstvy od jedenácti do pětadvaceti let. Mládeži chybí možnost volby. Myslím, že vznik v zahraničí poměrně běžného okruhu vysílání pro mladé je pouze otázkou ochoty zodpovědných pracovníků 'přidělat' si trochu práce," míní nejmenovaný zaměstnanec rozhlasu, který postrádá kritičtěji zaměřený pořad o popu či rocku.
Vadí mu, že o hudbu se v Českém rozhlase starají například lidé jako Martin Hrdinka nebo protřelý harcovník Miloš Skalka, příliš spojení s nejkomerčnějšími trendy. O zbytnělosti Českého rozhlasu vypovídají i pocity hudebního publicisty Jiřího Černého. Dodnes mu tam prý mají za zlé, že koncem 60. let odvysílal protestsong Běž domů, Ivane. Tenkrát z toho byl velký politický průšvih...
Zatím drtivá většina rozhlasových stanic žije z minulosti. Jak dlouho ještě, nikdo neví. Výjimkou jsou aktivity některých regionálních stanic či metropolitní Radio 1. A novou kapitolu možná otevírá internetové rádio. Například stanice Big Beng! orientovaná na nové kapely odvysílá 18. listopadu přímý přenos rockového festivalu.
POSLUCHAČ, NÁŠ PÁN
"Rádia v České republice jsou ve srovnání s evropskými zeměmi bezkonkurenčně nejkonzervativnější a nejpomalejší, nové domácí i zahraniční písně se k posluchačům dostávají se zpožděním. Vymyká se to normálu," prohlásil Tomáš Filip za IFPI, organizaci sdružující gramofonové firmy v České republice. Jan Hanousek, hudební dramaturg úspěšného rádia Impuls, reaguje klidně: "Firmy na nás tlačí všemi možnými prostředky, abychom hráli jejich produkci. To je věčný spor."
Podle informací IFPI nasazují rozhlasové stanice do vysílání asi pět nových písní týdně, ale s velkým zpožděním; v nabídce převažuje hudba ze 60.-80. let. Rozhlasoví dramaturgové sborově tvrdí: český posluchač je velmi konzervativní. Výzkumy prý potvrzují, že skoro nechce slyšet nové nebo netypické skladby.
"Rádia svádějí ostrý boj o posluchače. To znamená, že se mu snaží maximálně vyhovět," říká Hanousek. Podle něho se v zemi s malým trhem nachází příliš rádií, která žijí jen z peněz za reklamy. "Ano, asi jsme pomalejší a konzervativnější," připouští Hanousek, jehož stanici sleduje v nočním vysílání každý třetí posluchač. Impuls se někdy drží starých pecek tak intenzivně, až se posluchač "propadne" do osmdesátých nebo sedmdesátých let.
DEJTE JIM ŠANCI
Rocker Pavel Váně, který pracuje na brněnské stanici Krokodýl, tvrdí, že pro něho byly statistické průzkumy trhu zklamáním: "Zkoušel jsem hrát nové kapely, hledal jsem jinou hudbu, ale poslechovost pokaždé poklesla a já se musel vrátit k osvědčenému modelu." Lidé se zřejmě musí nejprve přesytit pokleslé produkce i nostalgických vzpomínek na Vítězslava Vávru, až se jim z toho udělá špatně. "Až pak se možná situace zlepší," říká skepticky Váně.
Gramofonové firmy organizují pro lidi z rádií pravidelné semináře, na kterých jim přehrávají novou produkci a kde se je snaží přesvědčit, aby hráli jejich desky. K říjnovému setkání v Peci pod Sněžkou se spojily tři společnosti z tuzemské "velké pětky": Monitor-EMI, Sony Music/Bonton a Warner Music.
Například o svižnější nahrávce Dana Bárty lidé z rozhlasu už předem "věděli", že se pro rádia nehodí. "Je to dobrá píseň, ale je jí pro rádio škoda," zazněl jeden z cyničtějších hlasů. Píseň z dílny Olympiku Taky jsem se narodil bos, již nazpíval Daniel Hůlka, zase sklidila takřka jednotný posměch.
Je pravda, že produkce gramofonových společností bývá často tristní. Ovšem vydavatelé mají po ruce i pádnou námitku: "Ať rádia dají lidem šanci, aby si nové skupiny nebo zpěváky poslechli," namítá Kateřina Králová z firmy Monitor-EMI. "Možná až budeme bohatší zemí a rádia získají více peněz z reklamy," domnívá se zmíněný Hanousek ze stanice Impuls. Objevovat nové talenty nebo si na ně dokonce vsadit, to je podle něho práce pro veřejnoprávní rádio.
ANI ČESKÝ ROZHLAS
Avšak Český rozhlas buďto konkuruje komerčním stanicím, aspoň co se týče nejposlouchanější stanice Radiožurnál, nebo se zaměřuje na posluchače vážné či soudobé hudby. "Za alarmující považuji ignoranci věkové vrstvy od jedenácti do pětadvaceti let. Mládeži chybí možnost volby. Myslím, že vznik v zahraničí poměrně běžného okruhu vysílání pro mladé je pouze otázkou ochoty zodpovědných pracovníků 'přidělat' si trochu práce," míní nejmenovaný zaměstnanec rozhlasu, který postrádá kritičtěji zaměřený pořad o popu či rocku.
Vadí mu, že o hudbu se v Českém rozhlase starají například lidé jako Martin Hrdinka nebo protřelý harcovník Miloš Skalka, příliš spojení s nejkomerčnějšími trendy. O zbytnělosti Českého rozhlasu vypovídají i pocity hudebního publicisty Jiřího Černého. Dodnes mu tam prý mají za zlé, že koncem 60. let odvysílal protestsong Běž domů, Ivane. Tenkrát z toho byl velký politický průšvih...
Zatím drtivá většina rozhlasových stanic žije z minulosti. Jak dlouho ještě, nikdo neví. Výjimkou jsou aktivity některých regionálních stanic či metropolitní Radio 1. A novou kapitolu možná otevírá internetové rádio. Například stanice Big Beng! orientovaná na nové kapely odvysílá 18. listopadu přímý přenos rockového festivalu.
