Představení s podtitulem "site-specific" se premiérově odehraje přímo v autentickém kladenském prostředí, ve kterém se část hry skutečně odehrává. Dějem diváky provede dvojice hutníků, kteří se v době komunistického bezčasí dobrovolně uklidili k pecím pojmenovaným po "paní Poldi".
Produkce drama popisuje jako "příběh rodiny selfmademana, který se bez dokončené maturity stane z pomocného kresliče a bývalého pouličního muzikanta majitelem největšího průmyslového konglomerátu firem v Rakousku-Uhersku. Příběh člověka, jehož tři synové spáchají sebevraždu."
"Tragický osud rodiny Wittgensteinů je spjat s Čechami a Kladno se stalo vlajkovou lodí jejich průmyslového impéria," říká dramatik Ladislav Čumba. "Hra o jejich osudu pojednává s nadhledem a podkladem pro ni jsou dosud nepublikované paměti průmyslníka Karla Wittgensteina," dodává autor. Právě podle Wittgensteinovy ženy Poldi dostala jméno i známá kladenská ocelárna. Jejich syn Ludwig je ve světě jedním z nejuznávanějších filozofů 20. století.
Podnikatel Karl Wittgenstein v 80. letech 19. století přeměnil Kladno v jednu z nejvýznamnějších průmyslových oblastí na českém území. Rodina vedla bohatý kulturní život. Byla silně hudebně založená, do jejich salonu docházel i Johannes Brahms, Gustav Mahler či Clara Schumannová.
Ludwigův bratr Paul byl známý pianista, pro kterého komoponovali např. Maurice Ravel či Sergej Prokofjev. Portrét jejich sestry Margharetty je proslulým dílem Gustava Klimta.
Hra Ladislava Čumby s nadhledem pojednává o dramatických osudech průmyslníkovy rodiny. Část děje se odehrává přímo v prostorách kladenských hutí. Dnešní Hornický skanzen Mayrau byl součástí průmyslového impéria podnikatelské skupiny Karla Wittgensteina. Premiérové představení je součástí festivalu 5. bienále Industriální stopy.
