Jasně, zeď v soukromém vlastnictví nemá nikdo právo přemalovávat a z čistě právního hlediska jde o vandalismus. Jenže celá věc má i jiný rozměr a z několika důvodů se dá pochopit a případně jí i fandit.
Pomiňme, že majitel zdi, tedy řád maltézských rytířů nechoval k pražskému artefaktu vždy „náležitou úctu“. Když zeď v dobách znovunabyté svobody v devadesátých letech chátrala, uvažovalo se dokonce o jejím zbourání. To je naštěstí minulost.
Nakonec se povedlo zeď opravit a v roce 1998 nově vyzdobit portrétem Johna Lennona od malíře Františka Flašara. Tvář vousatého hudebníka v záplavě květin neměla být nadále rušena malůvkami kolemjdoucích, což však mnozí nesli nelibě. Takže ten, kdo procházel Velkopřevorským náměstím ještě minulý týden, samozřejmě neobjevil po šestnáct let staré malbě ani památky.
A teď je zeď přemalovaná nabílo s černým nápisem „Wall is Over“. Studenti, kteří se k akci přihlásili, jsou znalci lennonovské historie. Nápis i jeho provedení totiž nápadně připomíná billboardy s poselstvím „War is Over“, které Lennon a Yoko Ono rozvěsili ve dvanácti světových velkoměstech před Vánoci v roce 1969.
A to je trochu jiná symbolika než přemalovávání zdi esenbáky v osmdesátých letech.
Každopádně, Lennonova zeď dovede žít vlastním životem. Už teď ji zdobí nové nápisy a do týdne až dvou nebude o přemalování nikdo vědět. Protože nejsvobodnější prostor v metropoli kbelík barvy nikdy nepokořil.