Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Překladatelé chtějí svá jména na obálkách knih. O peníze jim nejde

  11:52aktualizováno  11:52
Neměli bychom bez nich Bradavice ani Zeměplochu, neznali Frodo Pytlíka. Přesto však zůstává překladatelská profese v Česku i zahraničí často přehlížena. Nyní se to za pomoci několika nakladatelství začíná pomalu měnit.

Obálky knih, která nesou kromě jména autora také jméno překladatele. | foto: iDNES a MF DNES

Nakladatelství Paseka chce od letošního roku uvádět jména překladatelů na přední straně obálek všech svých knih. „V zemích, kde je taková praxe, představuje překladatel záruku kvality – nejen překladu, ale mnohdy i vydávaného díla. Naší ambicí je založit stejnou tradici i u nás,“ osvětluje rozhodnutí šéfredaktor nakladatelství Jakub Sedláček.

Podle nejaktuálnější zprávy Evropské rady asociací literárních překladatelů z roku 2013 se tak děje plošně pouze v devíti zemích. Patří mezi ně i Rakousko, Irsko, Francie nebo Velká Británie.

Kde se stala chyba?

Ač je Paseka prvním českým nakladatelstvím, které bude tuto metodiku uplatňovat obecně na všechny své knihy, za úplného průkopníka ji označit nemůžeme.

Kde uvádí jména překladatelů na obálkách?

  • Rakousko
  • Belgie (Valonský region)
  • Francie
  • Irsko
  • Itálie
  • Slovinsko
  • Švýcarsko 
  • Turecko
  • Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(stav z roku 2013)

Zdroj: CEATL (Evropská asociace literárních překladatelů)

Argo uvádí jména překladatelů na obálkách už nějakou dobu. Například u své Edice angloamerických autorů AAA. Dobré postavení mají překladatelé i v edici Pestrá řada nakladatelství Plus. To je však vesměs všechno.

Kde se tedy stala chyba? Zaspali ti, kterých se problém týká nejvíce, nebo nakladatelství či státní instituce? A proč v zemi, kde více než třetinu knižní produkce tvoří překladová literatura, nemají překladatelé lepší postavení?

Odpověď nabízí Anežka Charvátová z Obce překladatelů. Za viníky mimo jiné označuje novináře, kteří v recenzích a dalších textech nevěnují překladům dostatečný prostor a uznání.

Se znalostí zájmu široké veřejnosti o knižní kritiku se však dá argumentovat tím, že i kdyby se začal podrobněji věnovat překladům každý domácí recenzent, na čtenáře jako celek by to zase až tak velký dopad nemělo. Dodržování platného úzu by však samozřejmě mělo být standardem.

Překladatelům vadí především neviditelnost jejich práce. Finanční ohodnocení nezmiňují jako hlavní argument, proč bojují o svá jména na obálkách. Navíc se to s vyšší peněžní odměnou nepojí.

Podle Charvátové to však může mít na práci překladatelů jiný vliv. „Budou více vidět, a budou se proto více snažit nedělat svému jménu ostudu,“ uvádí.

Jenže už samotné rozhodnutí nakladatelství svěřit danou knihu právě do rukou toho či onoho překladatele, je dostatečným projevem důvěry a svěřené odpovědnosti. Jméno v tiráži nebo na obálce, by snad nemělo mít na kvalitu finálního výsledku takový vliv. „Osobně mi nikdy příliš nevadilo, že moje jméno není uvedeno na obálce, knížky překládám ráda a nedělám to kvůli zviditelnění, říká překladatelka Romana Bičíková. Žádné inovaci se však samozřejmě nebrání.

Obálka knihy Zázrační hoši nakladatelství Argo v překladu Petra Eliáše

Obálka knihy Zázrační hoši nakladatelství Argo v překladu Petra Eliáše

Zdali krok nakladatelství Paseka vyvolá u konkurentů stejnou reakci, je prozatím ve hvězdách. K větším změnám však v nejbližší době nejspíš nedojde. Dana Blatná z brněnského nakladatelství Host na otázku MF DNES jasně odpověděla, že nic podobného prozatím zavádět neplánují.

O něco pozitivnější zprávy přicházejí z vydavatelského domu Albatros Media. „Zatím neplánujeme uvádět jména překladatelů u všech titulů plošně. Vždy záleží na konkrétních knihách i přístupu jednotlivých nakladatelství. Já sama mám však za to, že k uvádění jmen časem v dospělé literatuře přistoupíme,“ říká Karolína Myšková, programová ředitelka nakladatelství pro dospělé.

I nakladatelství Argo by do budoucna chtělo dávat častěji jména překladatelů na obálku. Potvrdil to jeho zástupce Richard Klíčník.

Rebelie by nepomohla

Překladatelé často bývají zaměstnanci jednotlivých nakladatelství, kde pracují také na jiných pozicích, proto by se jim rebelie vůči zaměstnavateli v některých případech nemusela vyplatit. „V našem malém českém rybníčku se spíš snažíme o přesvědčování na základě přátelských styků a společných zájmů,“ vysvětluje Charvátová.

Dodává navíc, že žádné konkrétní páky na nakladatelství jakožto na otevřené živnosti neexistují. „Nelze dávat ultimáta či stávkovat, to by asi nikdo nechtěl,“ podotýká.

Obálka knihy Loutkář nakladatelství Plus v překladu Jarky Vrbové

Obálka knihy Loutkář nakladatelství Plus v překladu Jarky Vrbové

V současné chvíli příliš nepomůže ani nově zřízené České literární centrum.„Žádnou adresnou iniciativu nyní nezamýšlí, ta by byla věcí domácí sekce, v jejíž vznik zatím doufáme. Nejsme přesto neaktivní: například ve spolupráci se Světem knihy chceme vytvořit prostor pro prodloužení existující diskuse o podmínkách překladatelské profese,“ upozorňuje šéf centra Ondřej Buddeus a krok Paseky vítá.

„Pokud by příklad Paseky následovaly i další vydavatelství, umím si představit situaci, kdy překladové knihy bez uvedení autorky nebo autora překladu na obálce budou něčím podezřelé,“ uvažuje.

Ne každý může být vidět

Vypadá to tak, že prozatím jsou v tom překladatelé sami. Navíc, vždy budou existovat profese, na které není vidět tolik jako na ty ostatní, přestože se zásadní měrou podílejí na výsledném díle.

Ať už jde o dramaturgy v divadlech, produkční na filmových placech nebo kurátory v galeriích. Na druhou stranu platí, že žádná jiná profese do takové míry neproměňuje původní dílo jako právě překladatel.

Za něj by však měla mluvit především výsledná nenápadnost a lehkost práce, která je tím nejlepším měřítkem úspěchu. Kdo chce, do tiráže se podívá. Kdo nechce, nebude vnímat ani obálku. I kdyby se grafik snažil sebevíc. 




Nejčtenější

Vyslýchali mě jako fašistku, říká autorka scénáře o střetu s muslimy

Z filmu Pírko

Za scénář filmu Jako v ráji dostala Lucia Klein Svoboda jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Má už i...

Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži World Press Photo

FOTKA ROKU: Ronaldo Schemidt, Agence France-Presse - Venezuelská krize (3....

Prestižní fotografická soutěž World Press Photo odhalila nominované snímky v letošním ročníku. Soutěží se v tradičních...



Nejde o cenzuru, líčí šéf rady, proč odmítli film o střetu s muslimy

Ceny Filmové nadace převzali (zleva) Radek Bajgar, Lucia Klein Svoboda, Lucie...

Přemysl Martínek z Rady Státního fondu kinematografie, kde Lucia Klein Svoboda neuspěla s žádostí o podporu svého filmu...

Zemřel hrdina Spartaka či Psycho, který se měl stát Jamesem Bondem

John Gavin ve filmu Psycho

Ve filmu Spartakus hrál Julia Caesara, v thrilleru Psycho přítele hlavní hrdinky Sama. Americký herec John Gavin,...

Televizní ceny iDNES.cz mají Svět pod hlavou či Polda. Osobností je Jiří Strach

Režisér Jiří Strach v diskusním pořadu Rozstřel na iDNES.cz

Čtenáři už potřetí rozhodli o vítězích televizních cen iDNES.cz. Nejvíce hlasů dostaly nový seriál Svět pod hlavou,...

Další z rubriky

České cesty do sovětské utopie byly vydlážděné nadšením a slepotou

Julius Fučík

Starší generace si kdysi slavné verše vybaví: „Dost slov a rajských tónů/pojď navštívit ten kraj/jen v zemi milionů/je...

Někdy náhodou předpovím budoucnost. Neděsí mě to, říká spisovatel Hoeg

Dánský spisovatel Peter Hoeg

Působí klidně, mluví tichým hlasem a než odpoví na otázku, tazatele si důkladně prohlédne. Dánský spisovatel Peter...

RECENZE: Slabý na těle, silný na duchu. Z disidenta je komiksový hrdina

Ukázka z komiksu Objekt Julek

Julius Varga platil za socialismu za obávaného disidenta. Teď o něm vyšel komiks nazvaný Objekt Julek.

Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Najdete na iDNES.cz