Překladatelé chtějí svá jména na obálkách knih. O peníze jim nejde

  11:52aktualizováno  11:52
Neměli bychom bez nich Bradavice ani Zeměplochu, neznali Frodo Pytlíka. Přesto však zůstává překladatelská profese v Česku i zahraničí často přehlížena. Nyní se to za pomoci několika nakladatelství začíná pomalu měnit.

Obálky knih, která nesou kromě jména autora také jméno překladatele. | foto: iDNES a MF DNES

Nakladatelství Paseka chce od letošního roku uvádět jména překladatelů na přední straně obálek všech svých knih. „V zemích, kde je taková praxe, představuje překladatel záruku kvality – nejen překladu, ale mnohdy i vydávaného díla. Naší ambicí je založit stejnou tradici i u nás,“ osvětluje rozhodnutí šéfredaktor nakladatelství Jakub Sedláček.

Podle nejaktuálnější zprávy Evropské rady asociací literárních překladatelů z roku 2013 se tak děje plošně pouze v devíti zemích. Patří mezi ně i Rakousko, Irsko, Francie nebo Velká Británie.

Kde se stala chyba?

Ač je Paseka prvním českým nakladatelstvím, které bude tuto metodiku uplatňovat obecně na všechny své knihy, za úplného průkopníka ji označit nemůžeme.

Kde uvádí jména překladatelů na obálkách?

  • Rakousko
  • Belgie (Valonský region)
  • Francie
  • Irsko
  • Itálie
  • Slovinsko
  • Švýcarsko 
  • Turecko
  • Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(stav z roku 2013)

Zdroj: CEATL (Evropská asociace literárních překladatelů)

Argo uvádí jména překladatelů na obálkách už nějakou dobu. Například u své Edice angloamerických autorů AAA. Dobré postavení mají překladatelé i v edici Pestrá řada nakladatelství Plus. To je však vesměs všechno.

Kde se tedy stala chyba? Zaspali ti, kterých se problém týká nejvíce, nebo nakladatelství či státní instituce? A proč v zemi, kde více než třetinu knižní produkce tvoří překladová literatura, nemají překladatelé lepší postavení?

Odpověď nabízí Anežka Charvátová z Obce překladatelů. Za viníky mimo jiné označuje novináře, kteří v recenzích a dalších textech nevěnují překladům dostatečný prostor a uznání.

Se znalostí zájmu široké veřejnosti o knižní kritiku se však dá argumentovat tím, že i kdyby se začal podrobněji věnovat překladům každý domácí recenzent, na čtenáře jako celek by to zase až tak velký dopad nemělo. Dodržování platného úzu by však samozřejmě mělo být standardem.

Překladatelům vadí především neviditelnost jejich práce. Finanční ohodnocení nezmiňují jako hlavní argument, proč bojují o svá jména na obálkách. Navíc se to s vyšší peněžní odměnou nepojí.

Podle Charvátové to však může mít na práci překladatelů jiný vliv. „Budou více vidět, a budou se proto více snažit nedělat svému jménu ostudu,“ uvádí.

Jenže už samotné rozhodnutí nakladatelství svěřit danou knihu právě do rukou toho či onoho překladatele, je dostatečným projevem důvěry a svěřené odpovědnosti. Jméno v tiráži nebo na obálce, by snad nemělo mít na kvalitu finálního výsledku takový vliv. „Osobně mi nikdy příliš nevadilo, že moje jméno není uvedeno na obálce, knížky překládám ráda a nedělám to kvůli zviditelnění, říká překladatelka Romana Bičíková. Žádné inovaci se však samozřejmě nebrání.

Obálka knihy Zázrační hoši nakladatelství Argo v překladu Petra Eliáše

Obálka knihy Zázrační hoši nakladatelství Argo v překladu Petra Eliáše

Zdali krok nakladatelství Paseka vyvolá u konkurentů stejnou reakci, je prozatím ve hvězdách. K větším změnám však v nejbližší době nejspíš nedojde. Dana Blatná z brněnského nakladatelství Host na otázku MF DNES jasně odpověděla, že nic podobného prozatím zavádět neplánují.

O něco pozitivnější zprávy přicházejí z vydavatelského domu Albatros Media. „Zatím neplánujeme uvádět jména překladatelů u všech titulů plošně. Vždy záleží na konkrétních knihách i přístupu jednotlivých nakladatelství. Já sama mám však za to, že k uvádění jmen časem v dospělé literatuře přistoupíme,“ říká Karolína Myšková, programová ředitelka nakladatelství pro dospělé.

I nakladatelství Argo by do budoucna chtělo dávat častěji jména překladatelů na obálku. Potvrdil to jeho zástupce Richard Klíčník.

Rebelie by nepomohla

Překladatelé často bývají zaměstnanci jednotlivých nakladatelství, kde pracují také na jiných pozicích, proto by se jim rebelie vůči zaměstnavateli v některých případech nemusela vyplatit. „V našem malém českém rybníčku se spíš snažíme o přesvědčování na základě přátelských styků a společných zájmů,“ vysvětluje Charvátová.

Dodává navíc, že žádné konkrétní páky na nakladatelství jakožto na otevřené živnosti neexistují. „Nelze dávat ultimáta či stávkovat, to by asi nikdo nechtěl,“ podotýká.

Obálka knihy Loutkář nakladatelství Plus v překladu Jarky Vrbové

Obálka knihy Loutkář nakladatelství Plus v překladu Jarky Vrbové

V současné chvíli příliš nepomůže ani nově zřízené České literární centrum.„Žádnou adresnou iniciativu nyní nezamýšlí, ta by byla věcí domácí sekce, v jejíž vznik zatím doufáme. Nejsme přesto neaktivní: například ve spolupráci se Světem knihy chceme vytvořit prostor pro prodloužení existující diskuse o podmínkách překladatelské profese,“ upozorňuje šéf centra Ondřej Buddeus a krok Paseky vítá.

„Pokud by příklad Paseky následovaly i další vydavatelství, umím si představit situaci, kdy překladové knihy bez uvedení autorky nebo autora překladu na obálce budou něčím podezřelé,“ uvažuje.

Ne každý může být vidět

Vypadá to tak, že prozatím jsou v tom překladatelé sami. Navíc, vždy budou existovat profese, na které není vidět tolik jako na ty ostatní, přestože se zásadní měrou podílejí na výsledném díle.

Ať už jde o dramaturgy v divadlech, produkční na filmových placech nebo kurátory v galeriích. Na druhou stranu platí, že žádná jiná profese do takové míry neproměňuje původní dílo jako právě překladatel.

Za něj by však měla mluvit především výsledná nenápadnost a lehkost práce, která je tím nejlepším měřítkem úspěchu. Kdo chce, do tiráže se podívá. Kdo nechce, nebude vnímat ani obálku. I kdyby se grafik snažil sebevíc. 




Nejčtenější

Bart Simpson mi způsobil celoživotní problém, řekl Martin Dejdar Za scénou

Herec a dabér Martin Dejdar v kulturním magazínu Za scénou.

„Věděli jsme, že originál mluví žena, tak jsme se snažili nalézt něco jiného. Jediné, co jsem však opravdu hledal, byl...

PRVNÍ DOJMY: Výzva, noblesa, užít si to. Zakázaná slova StarDance

Jiří Dvořák patří ve StarDance k favoritům

Boj o vítěze tanečního parketu zahájil v ČT devátou sezonu. Tradičně, protože přenosem StarDance opět provázejí Tereza...



POSLEDNÍ DOJMY: Porušil Labyrint III desatero pravidel detektivky?

Záběr z třetí řady seriálu Labyrint

Záhada trvající sedm večerů je konečně vyřešena, poslední část televizního Labyrintu III odhalila pachatele. S...

Na dně Štrbského plesa našli po padesáti letech tomahavk Gojka Mitiće

Slovenští potápěči s nečekaným úlovkem staré filmové rekvizity

Velký had, poslední z kmene Mohykánů, stále neřekl poslední slovo. Slovenští potápěči totiž vylovili tomahavk, který do...

Další státní cena v ohrožení, odmítla ji rodina Evalda Schorma

Příběh falešného faráře (Vlastimil Brodský),  který pomáhá všem vesničanům, ale...

Letošní předávání cen v kultuře, jimiž stát oceňuje výrazné osobnosti, má další trhlinu. Poté, co odmítl převzít cenu...

Další z rubriky

Vycházejí poslední ztracené povídky F. S. Fitzgeralda. Nechybí jim ironie

Spisovatel Francis Scott Fitzgerald

Americký spisovatel Francis Scott Fitzgerald po sobě zanechal takové množství textu, že i v roce 2018 mohou vycházet...

Komu byste dali Nobelovu cenu za literaturu? Hlasujte v anketě iDNES.cz

Nobelova cena za literaturu pro Doris Lessingovou

Nobelova cena za literaturu se letos neuděluje. Zpravodajský portál iDNES.cz proto pořádá anketu, ve které si sami...

Už žádná Geniální přítelkyně. Ferrante teď píše o Tíživé lásce

Italské město Neapol

Nikdo netuší, kdo ve skutečnosti je spisovatelka Elena Ferrante. Přesto ji magazín Time v roce 2016 zařadil mezi sto...

Advantage Consulting, s.r.o.
OBCHODNÍ ZÁSTUPCE – PARDUBICKÝ KRAJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Královéhradecký kraj, Pardubický kraj
nabízený plat: 25 000 - 40 000 Kč



Najdete na iDNES.cz