Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Představuje se tajemný muž Agathy Christie. Proč nyní?

  7:10aktualizováno  7:10
Harley Quin je nejpodivnější a takřka duchařská postava Agathy Christie. Je však záhadou i to, proč Záhadný pan Quin vychází poprvé česky až teď?

Spisovatelka Agatha Christie | foto: GETTY IMAGESProfimedia.cz

V jediné knize, která kompletně patří Harleymu Quinovi, píše Agatha Christie: "Jeho přítomnost znamená, že se k něčemu schyluje, protože když se zjeví, dochází ke zvláštním odhalením a objevům. On sám se však dění nijak neúčastní."

Možná je to jen temný přízrak, předzvěst blížící se tragédie, a možná geniálně nenápadný stratég, který svými dotazy dokáže nově nastínit stará známá fakta. Jeho tajemné vzezření umocňují překvapivé příchody a odchody, občas snad přímo z moře nebo z kraje útesu, ale také hra světel a stínů – jednou jako by byl oblečený v barvách duhy, podruhé mu rudá lampa osvětlí tvář tak, jako by na ní měl škrabošku.

Hrdinka jde na smrt
Jméno i podoba upomínají na Harlekýna, věčného, roztouženého milence z italské commedie dell’arte. Christie ji obdivovala už v dětství, stejně jako porcelánové figurky harlekýna, kolombíny nebo pierota, které měla její maminka vystavené na krbové římse.

Inspiraci autorka přímo napovídá ve dvou povídkách: jednou je klíčem příběhu obraz s mrtvým harlekýnem, podruhé nechává Harleyho Quina tančit roli harlekýna – a ten si jednu z hrdinek odvádí na smrt. To z Quina dělá dost nejasný charakter – je dobrý, nebo zlý? Smrt způsobuje, nebo jí zabraňuje? Nebo, což je asi nejpřesnější, je její součástí?

Quin patřil mezi autorčiny nejoblíbenější hrdiny a jako jediné své literární postavě mu dokonce připsala věnování: "Harlekýnovi, jenž je neviditelný." Ale neviditelný hrdina sotva může vést vyšetřování. Veškerou detektivní a dedukční práci, jako je řetězení událostí, zpovídání svědků, analýza motivů či povahopis podezřelých, tudíž "oddře" někdo jiný – všetečný šedesátník pan Satterthwaite.

Tak trochu sentimentální starý mládenec, který se kochá hyacinty a dojímá operou, je "lidštějším" protipólem ledového Quina. I když nemá talent umělce ani odvahu dobrodruha, o to více prahne po umění a lidských dramatech, která neomylně vycítí a občas v nich sehraje i nějaký ten štěk.

Jemně kormidlován narážkami pana Quina se pravidelně dobere řešení i té nejzapeklitější zápletky. Mohlo by se zdát zvláštní, že česky se objevuje cyklus dvanácti quinovských povídek poprvé až teď, bezmála osmdesát let od svého prvního vydání.

. Quin v Česku

Jenže obálky v českých končinách mají tendenci trochu přehánět a zapomínat – jedno rychlé setkání tu už bylo, na sklonku 70. let vybral Jan Zábrana do souboru Muž v mlze kromě povídek s Herculem Poirotem, slečnou Marplovou, Tommym Beresfordem a Pentličkou i čtyři příběhy o Harleym Quinovi. Samozřejmě ty nejlepší.

Za pozdější českou premiéru kompletního svazku zřejmě můžou i poněkud rozpačité reakce, které Quin mezi příznivci Agathy Christie vyvolával a vyvolává. Možná i proto se k němu autorka až na jednu výjimku nevracela.

List New York Times roku 1930 považoval jeho příběhy spíše než za pohádky za detektivky, většina recenzentů se shodla, že Christie mířila s Quinem do náročnějších sfér. Což nemusí znamenat vždy lepších, jak v doslovu k Muži v mlze podotkl Jan Zábrana. Nejhorší výsledky těchto uměleckých ambicí označil za "jednoznačně kýčovité historky o anabázích andělsky křehkých duší skrze trní a hloží tohoto zlého, ach tak zlého světa".

Pozoruhodný výstřelek
Ale tak zlé to s Harley Quinem v průměru zase není. Ve většině povídek se Christie drží osvědčeného standardu, složeného z důmyslné zápletky, náhlého zvratu a půvabně letmého přiblížení postav.

Pravda, pan Quin se v příbězích zjevuje mysticky jako antický deus ex machina, očividné narážky na divadelního harlekýna jsou čím dál úmornější stejně jako všechny ty dokonale úpravné postarší vévodkyně či snově průhledné krásky, které jako by patřily "k oněm bájným skrytým národům z mlžných hor", "postavám z irských pohádek".

Trpí tím zejména povídky v závěru knížky a zakladatel Společnosti Agathy Christie Jan Čermák má asi pravdu, když říká, že quinovské příběhy jsou sice pozoruhodným výstřelkem autorky, ale nikoli nejvhodnějším úvodem do jejího díla.

České vydání by zasloužilo alespoň stručnou redakční poznámku s datací vzniku jednotlivých povídek, chybí i původní dedikace a autorčina předmluva. Všem povídkám se dostalo nového, sjednocujícího překladu, což je nakonec dobře – úsporný styl Michaly Markové a literárnější Jana Zábrany by vedle sebe působily jaksi nesourodě.

Agatha Christie - Záhadný pan Quin
Překlad Michala Marková. Knižní klub, 262 stran, cena 219 korun.
Hodnocení MF DNES: 60 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Komárek (ANO)
RECENZE: Jak Martin Komárek zúčtoval s nebezpečným poslaneckým stádem

Není-li to pravda, je to alespoň dobře vymyšleno, praví italské přísloví. A dá se docela dobře vztáhnout na novou knihu Martina Komárka Nebezpečné stádo aneb...  celý článek

Jiří Kajínek na autogramiádě v prodejně Knihy Dobrovský (20. září 2017, Praha)
V další knize budu jmenovat, ať mě žalují, řekl Kajínek na autogramiádě

Omilostněný vrah Jiří Kajínek přišel ve středu v 17 hodin do pražského knihkupectví podepisovat svou knihu Můj život bez mříží. „Kdyby byl Kajínek neprůstřelně...  celý článek

Spisovatel Petr Šabach
V 66 letech zemřel spisovatel Petr Šabach, autor předlohy Pelíšků

Ve věku 66 let zemřel Petr Šabach, autor humoristických románů a povídek. Známá je třeba sbírka Hovno hoří, podle níž vznikl film Pelíšky. Jeho smrt pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.