Pro veřejnost bude otevřena do konce května – s výjimkou dní prezidentských voleb na Hradě.
K patronům expozice, která podle ředitele Barrandova Vladimíra Kuby zahájí novou tradici filmařských výstav, patří herci Vláčilových klíčových děl Magda Vášáryová a Jan Kačer. "Byl to jeden z největších režisérů, s kterým jsem měl tu čest pracovat," prohlašuje Kačer, představitel posedlého rytíře v Údolí včel.
A František Uldrich, jenž stál za kamerou i dalších Vláčilových děl, Adelheid, Pověst o stříbrné jedli, Dým bramborové natě či Stín kapradiny, dodává: "Expozici beru jako uznání Vláčilova estetického cítění i vnímání života."
Vernisáž se odehrála symbolicky mezi dvěma daty ohraničujícími život muže, jehož Marketa Lazarová vyhrává i po jedenačtyřiceti letech nejrůznější ankety o nejlepší český film všech dob.
Vláčil se narodil 19. února 1924 v Českém Těšíně, zemřel v Praze 27. ledna 1999. Více než třicet let jeho profesní dráhy se otisklo do fotografií z filmů, z natáčení a ze soukromí, které v naprosté většině nebyly zveřejněny – až nyní.
"Že Marketu Lazarovou svět řadí mezi nejlepší historické filmy, jsem poprvé zjistila ve filmovém ústavu v San Francisku roku 1980, kdy jsem tam jela na zkoušky Sophiiny volby. Ukázali mi všechny studie, které v Americe vyšly. Udivilo mě to – pro nás byla Marketa ztracená, nesmělo se o ní mluvit," líčí představitelka slavné hrdinky Vášáryová, jejíž fotografie výstavě vévodí.
Barrandovský historik Pavel Jiras rozdělil expozici do tří částí. První je zaměřena na fotografie z Údolí včel a Markéty Lazarové, jež doplňují ukázky z obou filmů promítané na visící průchozí plátna. "Záběry z Vláčilových filmů jsou uměleckými díly samy o sobě, což na velkých fotografiích vynikne," slibuje Jiras.
Druhý oddíl výstavy shromažďuje snímky z natáčení obou děl, momentky přinášející pohled do zákulisí. A třetí část, jež se týká režisérova osobního života, představuje Vláčila zranitelného a zraňovaného.
"Byl velice jemný, přitom podstoupil spoustu bojů – s komunisty, kteří mu ztěžovali práci, s tvorbou, v níž se snažil o naprostou dokonalost, i s alkoholem. Někdy se mu podařilo situaci ustát, jindy ne," vzpomíná Jiras. Nicméně zdůrazňuje, že i bez škol Vláčil hodně dokázal, nikoho a nic nekopíroval, stál si za svým a neměl potřebu sebe vynášet ani jiným ubližovat. "Největší zápas vedl sám se sebou," míní Jiras.
Fotografie připomenou i herce již nežijící – Josefa Kemra a Vladimíra Menšíka v Marketě Lazarové, Věru Galatíkovou a Petra Čepka v Údolí včel. Součástí výstavy je kromě obrazových projekcí také speciální strom, z jehož kmene zní ze záznamu Vláčilův hlas.
Zvuk včelího úlu návštěvníci zaslechnou, sotva usednou mezi kořeny stromu, fotografie z filmů se promítají i na dno vybudované studny a osobní předměty z pozůstalosti zaplnily režisérovu pracovnu. "Chceme, aby tu lidi pustili z hlavy běžné starosti a ponořili se do krásy," říkají tvůrci výstavy.
Další by měly následovat, Barrandov a Hrad chtějí příště pozvat do filmové říše Miloše Formana, Karla Kachyni či Gustava Machatého.
