Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Předlistopadová cenzura: Čierny kvet? Jiří Orten? Eskymo Welzl? Zapomeňte!

  11:46aktualizováno  11:46
Jednou z věcí, se kterými změna poměrů před 21 lety naštěstí dokonale zametla, je cenzura písňových textů. Ta v některých obdobích dostávala až absurdní rysy. "V nedostatku smyslu pro humor si byly všechny totality tuze podobné, pouze komunisté byli snad ještě víc vztahovační," říká jeden z těch, které iDNES.cz oslovil, aby na dobu všech těch schvalovacích komisí zavzpomínali.

Jedním z nejslavnějších případů, kdy bylo původní znění písňového textu - v tomto případě zasahujícího dokonce do názvu písně - je největší hit Miroslava Žbirky Biely kvet. Ten byl totiž v původní verzi textaře Kamila Peteraje "čierny". "Když chtěl člověk natočit desku, musel dlouho před nahráváním odevzdat všechny texty na ministerstvo kultury a pak čekat, jestli se bude muset něco předělávat. Byla to dost kafkovská záležitost," říká Žbirka.

Meky ŽbirkaBiely, tehdy ještě Čierny kvet, ovšem podlehl hned dvojí cenzuře. Pro natočení na Žbirkovo druhé album Sezónne lásky byl schválen, zpěvák jej ale v téže době také přihlásil na soutěž o Bratislavskou lyru. "Tam zasedli další ´znalci´. A byli dost přísní, protože Bratislavská lyra se vysílala v přímém přenosu."

A právě tito "odborníci" Čierny kvet pro údajnou depresivnost neschválili, což se přeneslo i na natáčení alba. Zpěvák a textař nakonec z "čierného" udělali kvet "biely" a hit byl na světě. "Kamilovi Peterajovi se nakonec zalíbilo napětí mezi změnou čierného na biely kvet a dalším veršem ´dlhá ihla smútku v ňom´, který tam zůstal z té původní verze," vzpomíná, dnes už s úsměvem, Miroslav Žbirka. Citaci původní necenzurované verze si exkluzivně můžete poslechnout ve videopříloze.

Skóre 9:2. A naopak

Open Air Music Festival Trutnov 2010 (Luboš Pospíšil)Komunistickým cenzorům ovšem zdaleka nevadila jen depresivnost písní. Jejich ostřížímu zraku neunikla například jmenování tehdejšímu režimu nepohodlných osob nebo anglická slůvka. S obojím si užil svoje rockový zpěvák Luboš Pospíšil. V jedné z jeho nejznámějších písní Píši vám, Karino, původně padlo jméno básníka Jiřího Ortena, kterého komunistická literární věda zrovna dvakrát nepropagovala, v dalším hitu Dvě tváře: Jekyll a Hade zněl jeden anglický verš: "sorry, my name is Hyde." Obojí pro komunistickou cenzuru hotová červená muleta.

"Obě písničky jsou z alba ...a nestřílejte na milence, které vyšlo v roce 1986. Textová komise tehdy z jedenácti předložených textů zakázala devět. Následoval šílený kolotoč jednání, zejména s hlavním schvalovatelem Václavem Honsem," vzpomíná Pospíšil. Za připomínku stojí, že zmíněný "pan všemocný" byl sám popovým textařem, autorem mnoha "perel" repertoáru např. Vítězslava Vávry, Ivety Bartošové nebo Jakuba Smolíka.

Luboš PospíšilPo nemožnosti domluvit se s Honsem se rozhodl Luboš Pospíšil zajít za náměstkem vydavatelství Supraphon Vackem. "Chtěl jsem, aby mi osobně vysvětlil, co je na těch textech špatného. Přečetl si je a ´skóre´ obrátil: devět jich bylo povoleno. Ovšem s ´malými úpravami´. Mezi ty patřilo i nahrazení angličtiny v Jekyllovi a Hydeovi a odstranění Jiřího Ortena v Píši vám, Karino. Pavel Šrut jako autor textů s těmi úpravami neměl problém."

Absurditu doby a situaci, kdy "levá ruka neví, co dělá pravá", ovšem ještě více dokresluje fakt, že ani úpravy některým vyšším místům nestačily. "Jekyll a Hyde ´angličtiny zbavený´ se nakonec stejně nesměl asi půl roku hrát v rádiích a před jedním koncertem v Lucerně nám ho vyřadili z programu. Nikdo nám nikdy nevysvětlil, proč."

Ještě že tenkrát nebyl internet

Spirituál kvintet v sestavě, ve které natočil debutové album Písničky z roku raz dva (1973) Je logické, že nejstarší česká hudební skupina Spirituál kvintet - letos slaví padesátileté výročí - si během své kariéry užila s cenzurou dost a dost. Už proto, že zvláště v dobách své největší slávy v 80. letech se snažila právě textovou výpovědí zprvu zašifrovaně, postupem času stále otevřeněji říct posluchačům, co si o politickém systému myslí.

Spirituál kvintet měl zdánlivě usnadněnu pozici tím, že se mohl krýt tím, že přece zpívá české překlady textů písní "utlačovaných amerických černochů". I to bylo ale dvojsečné. "V 80. letech se nám pak několikrát stalo, že u některých spirituálů s ´podezřelým´ českým textem jsme byli požádáni o původní anglický text," vzpomíná kapelník Jiří Tichota.

Kapelník Spirituál kvintetu Jiří Tichota chatoval se čtenáři iDNES.cz"Mohl to být problém, protože to, co jsme předkládali jako překlady ´černošských protestsongů´ byly obvykle naše vlastní, zcela vymyšlené texty. Tak Mává nám svobodná zem jsme zpívali na spirituál King Jesus, Svítá a hvězdy blednou na Oh, My Lord atd. Naštěstí nebyl tenkrát internet, a ověřit naše údaje prakticky nebylo možné."

Spirituál kvintet: Chci sluncem být/Za svou pravdouo stát (obálka singlu)Událostí roku 1983 bylo vydání singlu Spirituál kvintetu s na tu dobu velmi otevřenými protestsongy Chci sluncem být a Za svou pravdou stát. Jakou fintu kapela použila při schvalovacím řízení? "Nechali jsme známou angličtinářku přeložit volně náš český text a jeho anglický překlad jsme předložili jako výchozí originál."

Další osud právě těchto dvou písní je ovšem zajímavou ilustrací toho, že - jak říká Jiří Tichota - "jakmile se někde objevila skulinka, našel se někdo, kdo si troufl. "Obě písně jsme nejprve s pomocí přátel jako schválené nabídli do rozhlasu. A vzniklé nahrávky, bez sebemenšího našeho vlastního přičinění, někdo donesl do Supraphonu. A bum, vyšel s nimi singl! Sami jsme nevěřili vlastním očím."

Žádný Eskymo Welzl, žádný Havlíček Borovský

Spirituál kvintet ve slavné sestavě s bratry Nedvědy (80. léta)I Spirituál kvintet pochopitelně zažil spoustu dokonale absurdních případů setkání s cenzurou. "Například na Portě 1983 jsme na žádost pořadatelů, unavených funkcionářskou kritikou, nezařadili žádné ´utiskované černochy´, ale dada hříčku o Eskymo Welzlovi, který z hladu sní psí spřežení. Všichni padali smíchem. Pod pódiem ale čekal rozzlobený svazák, který nám oznámil, že z představení odkráčel uražený sovětský atašé, který to vzal jako parodii na sovětské zásobování. A my opět vyfásli půlroční zákaz."

Snad ještě nesmyslnější byl případ, kdy Spirituál kvintet vytvořil v divadle Ateliér program písní z doby národního obrození, jehož součástí byly texty Karla Havlíčka Borovského, vybrané Vladimírem Mertou. Jiří Tichota říká: "Jakýsi udavač je označil za ´protisocialistické´ a i když jsme samozřejmě mohli dokázat, že jde o Borovského, byli jsme navíc po zákazu představení i natrvalo vyhozeni z Atelieru. ´Antisocialistický´ Havlíček se musel bavit..."

Drobná vstřícná předposrání

Rozhovor s hudebním publicistou Jiřím Černým

Vzpomínáte si na nějaké obzvlášť absurdní příklady cenzury písňových textů?
Jiří Černý (obálka knihy Kritik bez konzervatoře)Třeba dva texty Jiřího Štaidla: Korunou si hodím a Kávu si osladím. První prý byl projevem nedůvěry v sílu socialistické měny, druhý se údajně vysmíval tehdejšímu zdražování cukru. Jak ale známo, obě Gottovy nahrávky nepřestal rozhlas vysílat; kdoví, jestli obě historky nejsou spíš dobře vymyšlené. Skutečně ze života je případ textu Jiřího Suchého Co je to láska. Zatímco v Semaforu zpívala Eva Pilarová pasáž "Že celek není kus, že moped není vůz, že Brno není Praha a Armstrong není Rus...", na tehdejší desce už to být nesmělo. V naprostém nedostatku smyslu pro humor si byly totality nacismu, fašismu a komunismu tuze podobné, pouze komunisté byli snad ještě víc vztahovační.

Stalo se naopak někdy, že cenzura pustila tak odvážný text, že vám z toho zůstával rozum stát?
Na nic takového si nevzpomínám na deskách. (Třeskutou výjimkou bylo Krylovo první album, ovšem na začátku roku 1969 byla ještě cenzura po nárazu pražského jara ochromená.) Ale co se zpívalo - a vůbec dělo - na prvních koncertech obnoveného Pražského výběru zkraje osmdesátých let, to mi přišlo neuvěřitelné skoro všechno. Nevím, jestli ty texty vůbec tehdy dávali ke schválení. A že album Straka v hrsti, natočené v roce 1982, šlo k ledu, tomu jsem se vůbec nedivil. Překvapilo mě i to, že mohlo vyjít ještě před revolucí, v roce 1988.

Převládali mezi autory v 70. a 80. letech spíš ti, kteří byli ochotni udělat každou změnu, případně sami podléhali autocenzuře? Lišilo se to podle žánrů?
Jiří ČernýNeviděl jsem do schvalovacích procedur natolik, abych to mohl dobře posoudit. Pouze z druhých a třetích rukou vím, že když byli profesionální textaři o nějakou změnu požádáni, udělali ji. Aspoň ve středním proudu jsem neznal nikoho, kdo by za detaily svých textů bojoval. Ale i ve folku byly úlitby stranickým bohům a drobná vstřícná předposrání. Wabi Daněk třeba sám od sebe při nahrávání radši změnil "blbej motiv z Lohengrina" na "divnej". Text Františka Novotného pro Spirituál kvintet se původně jmenoval pouze Ghetto. To zřejmě znělo komunistickým cenzorům moc židovsky, tak se do názvu muselo přidat Černošský.

Připadá vám, že někdy paradoxně cenzurní zásah textu po umělecké stránce pomohl?
Na detaily bych se dlouze rozpomínal, ale obecně mám za to, že pocit cenzury v zádech nutil textaře k obraznějšímu, hlubšímu a nadčasovému vyjádření. Úžasně to uměl Vladimír Merta. Jeden příklad za všechny: jeho Praha magická.

Autor:



Nejčtenější

Zemřel herec Jaroslav Šmíd, hrdina komedie Doktor od jezera hrochů

Jaroslav Šmíd ve filmu Doktor od jezera hrochů (2010)

Ve věku 47 let zemřel herec Jaroslav Šmíd, známý z titulní role komedie Zdeňka Trošky Doktor od jezera hrochů. Zprávu...

Zemřel písničkář Wabi Daněk, autor legendární Rosy na kolejích

Písničkář Wabi Daněk

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 70 let zemřel Wabi Daněk, folkový písničkář, autor a původní interpret neoficiální...



Zemřel Malcolm Young, kytarista a zakladatel legendární kapely AC/DC

Kytarista AC/DC Malcolm Young

Australský hardrockový kytarista Malcolm Young zemřel. Bylo mu 64 let. Oznámila to jeho rodina, která také připomněla,...

Nemístnému návrhu jsem se vysmála, řekla Ewa Farna Za scénou

Zpěvačka Ewa Farna v kulturním magazínu Za scénou.

Ať si ženy uvědomí svou hodnotu. Já se nabídce vysmála, řekla zpěvačka Ewa Farna v pořadu Za scénou.

První díl dokumentu Já, Kajínek zlomil rekord. Měl 1,3 milionu diváků

Trailer k dokumentu Já, Kajínek

Kontroverzní jméno omilostněného vězně Jiřího Kajínka zlomilo divácký rekord. První díl dokumentární série Já, Kajínek...

Další z rubriky

RECENZE: Kousek Valkýry, trocha hlasů. Svátek v Národním

Tenorista Andreas Schager a sopranistka Meagan Millerová ztvárnili v koncertním...

Národní divadlo provedlo část Wagnerovy Valkýry. Lákalo na „nejlepšího wagnerovského tenora současnosti“. Přehánělo,...

RECENZE: Manson obrátil nebe vzhůru nohama tradiční dávkou temnoty

Marilyn Manson vystoupil 12. srpna 2014 ve vyprodané pražské Lucerně.

Je to asi měsíc a půl, co americký zpěvák Marilyn Manson skončil v nemocnici. Na koncertu v New Yorku jej zavalila...

RECENZE Segrado je i napodruhé prostě uvěřitelný, tudíž dobrý

Hudebník František Segrado

Deska Františka Segrada V paralelním vesmíru se sice dobře poslouchá, se znalostí zákonitostí showbyznysu by se však...

Pravý americký dýňový koláč
Pravý americký dýňový koláč

Vyzkoušejte recept na zaručenou podzimní delikatesu.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.