Po osmi koncertech první ročník uzavřel Symfonický orchestr hlavního města Prahy Dvořákovým violoncellovým koncertem v podání světové hvězdy Mišy Majského. Od této chvíle se tento nádherný nástrojový koncert stal jedním z pilířů Pražského podzimu a umožnil dodnes deseti nejlepším světovým violoncellistům přednést pražskému publiku tento violoncellový Otčenáš. Ve frontě na tento umělecký úkol čekají další hvězdy až do roku 2005, kdy se partu po 15 létech opět ujme Miša Majský.
V prvních deseti ročnících se na pódiích, jichž Pražský podzim využívá, vystřídala neuvěřitelně dlouhá řada hvězd z celého světa. Osm zahraničních symfonických orchestrů, mezi nimž vévodí Izraelská filharmonie se Zubinem Mehtou v roce 1997, rakouské orchestry – Brucknerův z Lince a rozhlasový z Vídně, deset zahraničních komorních orchestrů, jakými jsou vedle Anglického také Skotský komorní orchestr, London Brass Virtuosi nebo City of London Sinfonia. Vedle ojedinělé světové tradice nejlepších violoncellistů je zájem pražskopodzimního publika soustředěn na nejkrásnější hudební nástroj, na lidský hlas. Festival získal za první desetiletí pověst umělecké události, při níž znějí nejlibější pěvecké hlasy z celého světa. Mezi hvězdné pěvce, kteří na Pražském podzimu vystoupili, lze nepochybně počítat Sherilla Milnese, Marjanu Lipovšekovou, Elisabeth Futralovou, Simona Estese, Hermanna Preye, Charlotte Hellekantovou, Richarda Leeche, Edu Moserovou, Gianluku Zampieriho, Joan Rodgersovou, Davida Thomase, Marvis Martinovou, Jane Duttonovou, Mariettu Simpsonovou a mnohé další sólisty, prověřené nejpřednějšími světovými operními i koncertnímu pódii.
Během deseti ročníku Pražského podzimu vyslechli návštěvníci během 107 koncertů celkem 32 klavíristů, 19 houslistů, 19 sopranistek, 12 mezzosopranistek, 10 vynikajících tenorů, 13 basistů a basbarytonistů, a samozřejmě nejlepší domácí orchestry a interprety.
Pražský podzim se za léta své existence krystalizoval do ustálené, velmi srozumitelné a publikem ceněné podoby. Každý ročník zahajuje vždy provedení jednoho velkého vokálně-symfonického díla, další z koncertů bývá věnován operním áriím, jiný neznámému odkazu Wolfganga Amadea Mozarta a program nezapomíná ani na české autory.
O úvodní koncert letošního ročníku se postarají filharmonici ze slavného divadla La Scala v Miláně, řízení svým dlouholetým šéfdirigentem, světovou hvězdou Riccardem Mutim. Divadlo, nesoucí jméno bohaté rodiny bývalých veronských vládců, bylo postaveno na popud Marie Theresie v roce 1778. Stalo se tedy současníkem pražského Stavovského a bylo otevřeno představením Salieariho opery L'Europa Riconosciuta. Milánští filharmonikové přednesou velmi atraktivní program – samozřejmě části Verdiho díla, předehru a baletní hudbu z opery Sicilské nešpory a nejkrásnější Schubertovu symfonii, takzvanou Velkou.
Pražský podzim se v posledních létech snaží o vzkříšení tradice ruské hudby na koncertních pódiích. Těsné vztahy Čajkovského s Prahou i s Dvořákem, Janáčkovo rusofilství i velká tradice českých muzikantů ve službách osvícených ruských feudálů vytvořily velké pouto, jež se dnes projevuje spolehlivým úspěchem skladeb klasické ruské i sovětské hudby, zařazené na programy festivalů celého světa. také v rámci tohoto repertoáru lze nacházet objevy. Poprvé tak v Praze zazní kantáta Sergeje Tanějeva „Jan z Damašku“, kterou skladatel napsal hned jako své první dílo v roce 1884. Znovuobjevena bude jistě i Šostakovičova kantáta „Poprava Stěnky Razina“ a nejpřitažlivější části z oper Boris Godunov – korunovační scéna a Borisova smrt v podání Alexandera Kiseleva a Sboru Státního symfonického orchestru Ruska.
Po dlouhých létech přijíždí do Prahy Moskevská filharmonie, řízená svým novým šéfdirigentem, světoznámým Jurijem Simonovem a hned s kruciálními díly ruské literatury – Čajkovského klavírním koncertem B-moll a Stravinského suitou Pták ohnivák. Obě díla doplní pět vybraných písní Richarda Strausse v podání vynikající americké sopranistky Frances Ginsbergové. Pražský podzim se navíc ujal role organizátora celého evropského turné tohoto orchestru, při němž Moskevská filharmonie vystoupí ještě ve Varšavě, Bratislavě, Villachu, Besanconu, Záhřebu, Meranu a Veroně.
Španělská hudba je rovněž zastoupena na třech večerech. V Praze a Karlových Varech přednese své úpravy děl španělských autorů klasické hudby světoznámé Barcelonské kytarové kvarteto a s podobným repertoárem přijede mladý orchestr z Malagy, řízený proslulým francouzským klavíristou a dirigentem Philippem Entremontem. V jejich podání zaznějí například slavné Noci ve španělských zahradách a Čarodějná láska, zazpívaná autentickou andaluskou zpěvačkou - cantaorou od Manuela de Fallii. Předběžný návštěvnický průzkum ukázal, že oba dva koncerty patří k nejpřitažlivějším z programu Pražského podzimu.
Jedním z vrcholů festivalu se nepochybně stane vystoupení orchestru Sinfonia Varsovia, řízeného snad nejslavnějším žijícím skladatelem a dirigentem, Polákem Krzystofem Pendereckým. Vedle děl Schubertových a Mendelssohnových zahraje také Pendereckého violový koncert, který si proslulý violoncellista ruského původu Boris Pergamenščikov upravil pro svůj nástroj. Penderecký se stal uměleckým šéfem orchestru v roce 1997. Jeho dirigentská kariéra začala v návaznosti na skladatelkou činnost v roce 1972 a od té doby stanul “největší žijící skladatel”, tento titul mu byl udělen vloni na veletrhu MIDEM ve francouzském Cannes, před všemi nejvýznamnějšími světovými orchestry.
Koncerty operních árií bývají zpravidla nejpřitažlivějšími. Letos se dramaturgie zaměřila na francouzskou operu a přiváží dva vysoce povolané francouzské interprety, sopranistku Elisabeth Vidalovou a barytonistu Andrého Cogneta, jež doprovodí jejich krajan, dirigent Bruno Ferrandis. Za doprovodu orchestru Státní opery Praha vyslechne publikum méně slavné árie z nejznámějších oper galských autorů.
Zcela výjimečným počinem bude nepochybně uvedení orchestrální verze díla Igora Stravinského s názvem Svatby (Svaděbky či Les Noces). Jak známo, autor tuto skladbu původně napsal pro Ďagilevovův Ruský balet s cílem uvést jej v pařížském Palais Garnier v roce 1916. „Choreografické scény se zpěvem a doprovodem“, jak dílo nazval sám autor, zpravidla doprovázejí čtyři klavíry. Pražský podzim však přistoupil k jedné z méně známých skladatelových verzí s doprovodem orchestru.
Před pěti léty se zrodila spolupráce festivalu s Orchestrem Beethovenhalle v Bonnu a letos pokračuje výjimečným projektem, provedením monumentálního přitažlivého díla Maxe Brucha, Odysseus. Skladatel jej napsal před 130 léty jako jeden z dílů pěti celovečerních opusů, věnovaných všelidským myšlenkovým námětům. Provedení premiéry se ujal tehdy sám Johannes Brahms. Po druhé světové válce se mělo za to, že notový materiál byl zničen při bombardování Bonnu, avšak předvídavý archivář mnohý materiál uschoval ve svém domě, a tak dnes dojde k novodobé premiéře Bruchova díla v rámci Beethovenfestu v Bonnu, Pražského podzimu a Bratislavských hudebních slavností ve spolupráci bonnského orchestru s Pražským filharmonickým sborem.
S pozoruhodným programem vystoupí na dvou koncertech pražský komorní orchestr. V jednom z nich „porovná“ díla Schubertova se dvěma skladbami amerického skladatele 20. století Samuela Barbera za pomoci vynikající americké sopranistky Lindy Mabbsové, a v druhém přivede na pódium hned tři sólisty, francouzskou sopranistku Elisabeth Vidalovou, jejího krajana, slavného trumpetistu Bernarda Soustrota a českého violoncellistu Michala Kaňku. Především jeden z nejpopulárnějších trumpetových koncertů, z dílny bratislavského rodáka Johanna Nepomuka Hummela, bude jistě velkým zážitkem.
Ve výčtu pozoruhodných zahraničních orchestrů nesmí chybět první návštěva Ulsterského symfonického orchestru v Praze. V jeho podání zazní především Chvalozpěv Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, kterou skladatel napsal jako třívětou sinfonii, na níž navazuje devět částí kantáty s biblickými texty, provázejícími lidstvo od temnot k osvícenému poznání. Mendelssohn své veledílo věnoval 400. výročí vynálezu knihtisku a vytištění Gutenbergovy Bible. Společně s Ulsterským symfonickým orchestrem vystoupí světoznámý sbor, vídeňský Singverein.
Pražský podzim začal v loňském roce tradici populárnějších koncertů, které si všímají prvků lidové hudby, jež vrostly do klasické hudby. Po velkolepém úspěchu představení „Flamenko na koncertním pódiu“ v podání skupiny španělského kytaristy Paka Peňi, jež dvakrát vyprodalo pražskou Lucernu, zazní letos v tomto sále tango. Program uvede v české premiéře koncert pro bandoneon a orchestr světoznámého argentinského skladatel 2. poloviny 20. století, Astora Piazzoly v podání jeho blízkého přítele a spoluhráče Juana Josého Mosaliniho, a také nejslavnější česká a argentinská tanga v úpravách pro velký symfonický orchestr, pěvce a sólové nástroje.
Velmi zvláštní a rozsáhlou kapitolu vytvoří provedení děl Gustava Mahlera, z nichž některá zaznějí v české premiéře. Motivem není pouze 90. výročí skladatelova úmrtí. Mahler komponoval své symfonie po jednotlivých částech, které následně přepracovával a spojoval. Původní verze, jež se staly základem druhé, třetí i čtvrté symfonie, uslyší pražské publikum zřejmě poprvé. Stejně tomu bude i v případě zcela čerstvé rekonstrukce 10. symfonie, k níž skladatel zanechal pouhé skici, z dílny velkého „mahlerologa“, dirigenta ruského původu Rudolfa Baršaje. Mahlerovský cyklus doplní skladatelova kantáta Žalozpěv, jako jeho první rozsáhlejší dílo. Mahler ji napsal v létech 1879 – 80 na texty z antologie německých lidových pohádek s prvky příběhů z dílny bratří Grimmů. Kantáta zazní ve dvoudílné podobě, do níž ji po 8 létech od vzniku sám skladatel upravil. Koncert bude řídit proslulý rakouský dirigent Roberto Paternostro, který je znám svou spoluprací se světovými pěvci – Josém Carrerasem, Montserrat Caballéovou, Cecilií Bartoliovou nebo Pierem Capucillim.
Roberto Paternostro v závěrečném koncertu doprovodí britského violoncellistu Colina Carra, který se tak stane jedenáctým v pořadí v přednesu Dvořákova koncertu, jenž každoročně Pražský podzim uzavírá.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Dirigent a sbormistr Valerij Poljanskij. |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Francouzská sólistka Elizabeth Vidalová. |
 |
