Pražské jaro očima německého historika připomíná, že nic netrvá věčně

  16:54aktualizováno  16:54
Německý historik a bohemista Schulz Wessel si v nové knize „Pražské jaro. Průlom do nového světa“ položil otázku, jakou roli sehrálo pražské jaro v tuzemských i světových dějinách. V mnohém sice rekapituluje, především když přijde na umělecké a kulturní reálie doby, naštěstí však upouští od zažitých učebnicových termínů.

Z výstavy Nakonec přijely tanky - "Čtyřka" protagonistů Pražského jara - předseda vlády Oldřich Černík, předseda Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexander Dubček, prezident republiky Ludvík Svoboda, předseda Sněmovny Josef Smrkovský | foto: Miroslav Zajíc

Spíše než o uvolňování poměrů a nevyhnutelných změnách totiž píše o kýžené snaze vyrovnat se s minulostí, s vlastními démony a také o úloze jednotlivých aktérů – umělců, studentů nebo rehabilitovaných komunistů.

Wessel už v úvodu upozorňuje, že publikace „Pražské jaro. Průlom do nového světa“ nehledá kořeny a motivace změn v měsících či letech těsně předcházejících okupaci. Volá po komplexnějším zasazení událostí do kontextu.

Obálka knihy Pražské jaro. Průlom do nového světa

Obálka knihy Pražské jaro. Průlom do nového světa

Připomíná tak v současnosti politiky často zneužívané období politických procesů padesátých let a s nimi spojené trauma. To se totiž stalo hlavním hybatelem změn v následující dekádě, ačkoliv autor nezapomíná dodat, že mnohé oběti, především ty nekomunistické, nezvládlo pražské jaro rehabilitovat.

„Největší, zatím málo oceňovaná zásluha reformního období, spočívala v tom, že československá společnost získala nový morální základ. Šovinistický konsenzus 50. let, který byl až do roku 1968 zpochybňován jen polovičatě, pražské jaro rozhodně odmítlo a veřejně rehabilitovalo tehdejší justiční oběti,“ píše Wessel.

V druhé části pak připomíná antisemitské pozadí jednotlivých procesů. Jedenáct ze čtrnácti odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským bylo židovského původu, a dokonce i sám František Kriegel, jediný, kdo odmítl podepsat Moskevský protokol, se musel o mnoho let později během jednání z první části roku 1968 vyrovnávat s protižidovskými narážkami ze strany zástupců Sovětského svazu.

Lépe definovat budoucnost

Stín minulosti byl však v podání Wessela pouze jedním z hnacích motorů pražského jara. Tím druhým, stejně jako v případě většiny změn, je v jeho výkladu vidina lepší budoucnosti. Nadějných zítřků, jejichž podobu se však vedoucím aktérům nezdařilo definovat, upozorňuje.

„Proměnu postojů vedoucích kádrů způsobil především narůstající rozpor mezi oficiálním líčením světlých zítřků, které po dosažení socialistické společnosti slibovalo rychlé pokračování ke komunismu, a zásadně odlišnými osobními zkušenostmi. Pochopení tohoto rozporu bylo pro vedoucí funkcionáře KSČ, kteří se v roce 1968 upsali reformám, tak převratné jako pro věřící lidi ztráta víry,“ vysvětluje Wessel.

Ať už však doba, která následovala, Čechoslovákům na chvíli zlomila vaz, pražské jaro v myslích občanů zůstalo jako připomínka naděje a poselství, že diktátorské režimy tady nesetrvávají navěky.

Autor:

Před 50 lety vláda posvětila dočasný pobyt sovětských vojáků. Zůstali 23 let

Fotografie Jovana Dezorta z událostí 21. srpna 1968 získala v soutěži Českého...

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla sovětská...

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

VIDEO Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis...

Na výsadkáře mířila děla tanků, kasárna v Holešově ale nevydali

Jediná kasárna v zemi v srpnu 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7....

Od nadřízeného velitelství měli pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat....

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali

Rozbor písma Biľaka – porovnání jeho podpisu pod tzv. „zvacím dopisem“ se...

VIDEO „Vážený Leonide Iljiči,“ tak začínal dopis podepsaný pěti politiky ČSSR, který „legalizoval“...

Chceme přistát, ale brání nám ruský letoun. Z Ruzyně se stalo místo duchů

Žánrová fotografie s vozem FOLLOW ME na podvozku Škody 1201, na pozadí s...

Exkluzivně Přestrojeni za posádky Aeroflotu si ruští výsadkáři dopředu obhlédli letiště Ruzyně. Pak přišla noc...

Papíroví okupanti zaplavili Česko, nápad vznikl v Rožnově pod Radhoštěm

Autorem originální připomínky k výročí srpnové okupace je Jan Petružela z...

Ve více než stovce měst napříč republikou se v posledních dnech objevili papíroví vojáčci....


Nejčtenější

RECENZE: Předvánoční thriller. Švehlík je pilot, který létal s královnou

Záběr z filmu Balada o pilotovi

Skutečný příběh stojící za Baladou o pilotovi, jejíž premiéru vysílala ČT v neděli, je ještě silnější než jeho...

PRVNÍ DOJMY: Vy jste ti od Pohlreicha? Startuje pořad Ano, šéfová!

Moderátoři pořadu Ano, šéfová!

I kdyby se přetrhli, Jitka Pagana a její syn Santo, kteří v pořadu Ano, šéfová! převzali štafetu Zdeňka Pohlreicha v...

RECENZE: Rédl je jako Rudý kapitán. Čili přehnaná estébácká kovbojka

Záběr ze seriálu Rédl

Kam se hrabe slavná Chobotnice z mafiánské Sicílie na čtyřdílný thriller z naší historie, jenž pod jménem titulního...

Bez Spaceyho ztratil Dům z karet smysl, litují mnozí fanoušci seriálu

Robin Wrightová jako prezidentka v poslední řadě Domu z karet

Netflix zahájil vysílání nové řady seriálu Dům z karet, závěrečné a současně první bez klíčové postavy Franka...

Zemřel Stan Lee, spolutvůrce komiksového světa značky Marvel

Stan Lee

Ve věku 95 let zemřela legenda komiksu Stan Lee, který byl spolutvůrcem proslulé značky Marvel. O smrti muže, který se...

Další z rubriky

Jak filmaře Ivana Passera česali na Hitlera a matku měl u partyzánů

Eva Límanová ve filmu Zlatá reneta (1965)

Sestra filmaře Ivana Passera Eva Límanová v 83 letech vypráví příběh jejich společného dětství v knize Chodí pešek...

Poválečný strach byl pro Mengeleho trestem, tvrdí francouzský autor

Francouzský autor Olivier Guez

Rozhodnutí francouzského novináře Oliviera Gueze napsat román o poválečných letech nacistického lékaře mnozí odsoudili....

RECENZE: Čtvrtá Aristokratka je bláznivější, ale Boček se motá v kruhu

Záběr ze zkoušek hry Poslední aristokratka

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka. Dlouhý název nese nejnovější pokračování oblíbené série spisovatele...

Najdete na iDNES.cz