GLOSÁŘ: K čemu je dirigent? Aby hudba neusínala a divák se nenudil

  16:55
Koncerty Pražského jara v uplynulém týdnu nabídly v praxi odpověď na otázku kladenou v různých vzdělávacích pořadech. Stalo se tak v dobrém, ale i v horším slova smyslu.
Dirigent John Eliot Gardiner a členové jeho orchestru a sboru při vystoupení na...

Dirigent John Eliot Gardiner a členové jeho orchestru a sboru při vystoupení na Pražském jaru | foto: Petra Hajská

Sir John Eliot Gardiner je živá legenda, zakladatel slavných souborů pro interpretaci barokní hudby. Naše publikum ho zná i díky spolupráci s Českou filharmonií. Jako mnozí hudebníci, kteří vzešli ze světa staré hudby, i on postupně začal využívat tyto své zkušenosti a ozvláštnil jimi díla 19. i 20. století (včetně oper Leoše Janáčka).

Nicméně to, co vykonal pro barokní hudbu a speciálně pro Johanna Sebastiana Bacha, je měřítkem samo o sobě. Ukázal to čtvrteční koncert v Rudolfinu, na němž Gardiner provedl čtyři Bachovy duchovní kantáty se svými ansámbly English Baroque Soloists a Monteverdi Choir, které vede, obměňuje a udržuje ve špičkové kvalitě už několik desítek let.

Gardiner je podle různých svědectví nekompromisní samovládce. Jeho nesmlouvavost se očividně projevuje v takových detailech, jako je důraz na naprosto dokonalou německou výslovnost. Možná, že ani rodilí Němci by nepoznali, že Bacha zpívali Angličané či Američané. Člověk najednou slyšel, k čemu má němčina souhlásky - každá nějak zvýrazňovala obsah.

Všichni sólisté byli vlastně členy sboru, a protože se postupně střídali, nebylo snadné je všechny jmenovitě identifikovat, dokonce ani s pomocí výčtu jmen v tištěném programu. Nicméně podařilo se to aspoň v případě afroamerického kontratenoristy jemného hlasu a niterného projevu Reginalda Mobleyho. Ani jeho, ani žádný další výkon nebyl pěvecky efektní ve smyslu virtuozní oslnivosti, ale o ni u Bacha ani nejde, klíčová je výpověď a ta tu byla, tak mohla tato hudba znít v době svého vzniku. Gardinerův Bach ostatně není ani tak hloubavě analytický jako spíše až tanečně pružný a hybný. Zprostředkovává radostnou naději ve sdílené spiritualitě. Gardiner je autokrat, ale ví, co a proč dělá. A má pravdu.

Housle místo varhan

Dojmy z Gardinerova Bacha, jakož i z dřívějšího hostování Royal Concertgebouw Orchestra s Danielem Gattim ovlivnily i výsledný pocit z pátečního koncertu Varšavské filharmonie a dirigenta Jacka Kaspszyka v Obecním domě. Jistě, každý den není posvícení, ale u Pražského jara nelze slevovat. Ale páteční koncert v Obecním domě jakoby měl jen první polovinu a to ještě díky zvědavosti na světovou premiéru nové skladby Michala Nejtka.

Ten je známý i svými přesahy do jazzu či spoluprací s The Plastic People of the Universe. Ale přibližně dvacetiminutové dílo Ultramarine, podle textu v programu inspirované poezií amerického autora Raymonda Carvera, na první poslech nepřipomíná nic, čemu se říká crossover. Podtitul Songs in the Distance ji asi vystihují nejlépe - působí jakoby „z dálky“. Pomalá, klidná až mystická hudba, na první poslech až nenápadná, na ten druhý sofistikovaně využívající zvukové možnosti a barvy orchestru.

Jestli by více nevynikla v jiném podání, toť otázka, k níž opravňoval i následný průběh večera. Koncert po housle a orchestr č. 2 Karola Szymanowského z roku 1933 se u nás nedá příliš často slyšet. Je to skladba, která neurazí milovníka tradice a nenadchne příznivce odvážnějších postupů – a naopak. Houslista Boris Brovtsyn ji naplnil velkou energie téměř ve stylu romantického koncertu. Do historie se však více zapíše neobvyklým přídavkem z hlediska volby skladby i její délky – zahrál totiž transkripci Bachovy slavné Toccaty a fugy d moll. Poslouchat místo varhan lkající housle byl docela šok. Nic proti aranžím, ale nesmějí dílo zbavit původního účinku. A to se stalo.

Mahlerova Symfonie č. 4, jež vyplnila druhou polovinu, patřila k nejnudnějším provedením hudby tohoto skladatele, jaké se u nás daly slyšet. Málokdy šlo tak krátce po sobě sledovat rozdíl mezi odehráním not a jejich interpretací. Zatímco Gatti a jeho hudebníci byli přesní, ale noty jim sloužily jako základ pro vlastní hudební výpověď, Poláci hráli noty, které nic nesdělovaly. Chyběla skutečná dynamika, agogika, tah kupředu. Orchestr sám o sobě není tak špatný, vina tedy byla spíš na straně dirigenta, jemuž hudba usínala pod rukama a on ji nedokázal probudit. Sopranistka Slávka Zámečníková v sólovém partu předvedla pěkně zbarvený hlas, ale ani v jejím výrazu nemělo Mahlerovo líčení nebeských radostí žádoucí půvab. Možná, že s jiným dirigentem nebo i orchestrem by se rozezpívala k lepšímu výkonu.

Kdo byl Kabeláč

Sobotní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu naopak ukázal, jak schopný dirigent dokáže probudit k životu různé skladby. Marko Ivanović je na české scéně možná poněkud ve stínu jiných kolegů, ale rozhodně umí s orchestry pracovat. Prokázal to hned v doprovodu k cyklu Richarda Wagnera Wesendonck-Lieder (Písně na texty Mathildy Wesendonckové), které zazpívala švédská mezzosopranistka Katarina Karnéusová. Její plný, technicky dobře vedený hlas se nesl do hlediště, rozpínal se a dodával písním na intenzitě.

Perlou večera byla Symfonie č. 6 „Koncertantní“ od znovu objevovaného českého autora 20. století Miroslava Kabeláče, který, ač nestál vyloženě na půdě disentu, nebyl pro své postoje v době normalizace na pódiích vítaný. Neskrývaný vzdor, ba hněv vyvstává z mnoha jeho děl, včetně zmíněné symfonie, do níž navíc vnáší cosi jako dramatický neklid sólový klarinet. Toho se výtečně zhostil Karel Dohnal a celé dílo vyznělo se vší rytmickou burácivostí, přitom nijak tvrdě.

Ivanović je rovněž skladatel (mimo jiné zkomponoval úspěšnou dětskou operu Čarokraj) a na koncertě představil svůj nový písňový cyklus Little Words (Slovíčka) na texty americké básnířky a scenáristky Dorothy Parkerové. Inspiroval se různými hudebními jazyky, včetně jazzového, ale nijak prvoplánově. Celek zapůsobil po textové i hudební stránce jako jakýsi moderní sarkastický protipól k Wagnerovi. Na šťavnatosti mu dodala opět Katarina Karnéusová. Pečlivě vypracovaná předehra-fantazie Romeo a Julie od Petra Iljiče Čajkovského splnila úlohu efektní romantické „vypalovačky“ a tečky za večerem, který nezklamal.

Pokračování seriálu Volha? Museli bychom počkat na vrásky, říká Kryštof Hádek

  • Nejčtenější

Buranství, říká o přerušení Kaščejevy na Českých lvech režisér Chlupáček

12. března 2024

Rozstřel Loni společně uvedli do kin film Úsvit, letos na televizní obrazovky vyslali minisérii To se...

Proč nedají Oscary těm, co si je zaslouží? divil se Trump a pobavil ceremoniál

11. března 2024  6:53

Přestřelka mezi moderátorem Jimmym Kimmelem a Donaldem Trumpem okořenila samotný závěr letošního...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Gabriela Soukalová ve sprše i v moři. Dokument jí zadal pózy

18. března 2024

Premium Pod názvem Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí vešel do kin dokument, v němž se zpovídá...

České filmaře zatkli při natáčení ve Vatikánu. Teď se chtějí vrátit zpět

16. března 2024

Premium Štáb snímku Ďáblova sbírka skončil po natáčení na Svatopetrském náměstí na policii, která zabavila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Metoda Markovič: Scény z výslechů byly hodně intimní, říká představitel Hojera

13. března 2024

Rozstřel Herec Petr Uhlík, tvář dvou výrazných televizních projektů letošního roku: minisérií Metoda...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Vedle ořezaného stromu vyrostla nová Banksyho malba, má ekologický apel

18. března 2024  19:49

Nová nástěnná malba v londýnské čtvrti Finsbury Park přilákala davy lidí. A to i přesto, že se k...

RECENZE: Album Visions od Norah Jones je ospalá jazzová „pohodička“

18. března 2024  17:20

Vůbec nejnešťastnější hodnocení, které se může dostat jakémukoliv uměleckému dílu je, prohlásíme-li...

RECENZE: Bez nápadu. Justin Timberlake vydal až odpudivě prázdnou desku

18. března 2024

Premium O aktuálním albu Everything I Thought It Was hovořil zpěvák a herec Justin Timberlake ještě před...

OBRAZEM: Hudba v extravagantních kostýmech. Róisín Murphy nadchla Forum Karlín

18. března 2024  11:01

Irská zpěvačka Róisín Murphy koncertovala v neděli 17. března v pražském Foru Karlín. Během...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...