Posluchači, kteří seděli na židlích pod zavěšenými historickými letadly mezi tmavými lokomotivami a nablýskanými automobilovými veterány, odměnili vystupující po každé skladbě uznalým potleskem.
V nově zrekonstruovaném technickém muzeu se jako hudební nástroje uplatnily v moderních skladbách sifonová lahev, plechová vanička, Papinův hrnec nebo kropicí konev. Beznadějně vyprodaný prostor s kapacitou 350 míst zaplnila nejen hudba Johna Cage, ale i tři světové premiéry děl současných českých autorů. Přímo na objednávku Pražského jara vznikly skladby Not I od Michala Nejtka, Iz iz a mam dž i t'ing Ivana Achera a Kofroňova Imaginární symfonie.
Program zahájila Discreet Music od Briana Ena, titulní skladba jeho alba z roku 1975. Následovala první ukázka z tvorby Johna Cage Water Walk, v níž byla za asistence herce Stanislava Majera zdrojem zvuku voda rozezvučovaná různými předměty. Další skladby Cage Root of an Unfocus a And the Earth Shall Bear Again si posluchači vyslechli v úpravě Michala Nejtka pro Agon Orchestra.
Poslední Cageova uvedená skladba, Imaginary Landscape No. 4, byla provedena z dvanácti radiopřijímačů, z nichž každý byl naladěný na jinou stanici a také hrál jinak hlasitě. Jedná se o takzvanou indeterminantní (nezáměrnou) hudbu založenou na náhodných operacích.
Petr Kofroň
První polovinu večera zakončila kompozice Franka Zappy Revised Music for Low-Budget Orchestra. V ní se jako sólisté představili houslista Jan Šimůnek a trombonista Jan Jirucha. Již v roce 2004 ji pod názvem Revidovaná hudba pro nízkorozpočtový orchestr uvedl Kofroň s Agon Orchestra v Divadle Archa.
Po přestávce posluchači aplaudovali vedle premiér děl Petra Kofroně a Ivana Achera skladbě Pierced Davida Langa s klavíristou Michalem Nejtkem a violoncellistou Vítem Petráškem, ve které autor kombinuje nezávisle složené party sólistů s komorní sestavou smyčcových nástrojů.
