Na zahajovacím koncertu 62. ročníku Pražského jara vystoupila v sobotu ve Smetanově síni Obecního domu Česká filharmonie se svým současným šéfdirigentem Zdeňkem Mácalem.
Provést cyklus Má vlast Bedřicha Smetany při této příležitosti je úkol čestný a nevděčný zároveň. Chce se od provedení, aby bylo něčím originální a zároveň reprezentativně důstojné, věrné tradicím, ale bez přehnaného vlasteneckého patosu, aby bylo dokonale zvládnuté, a přitom ne rutinní.
Dirigentova premiéra
Zdeněk Mácal se svého úkolu zhostil s velkou zralostí, nadhledem i patřičným emocionálním vkladem. Mou vlast s Českou filharmonií provádí poměrně často, ale především na zahraničních zájezdech. Na Pražském jaru ji jedenasedmdesátiletý umělec dirigoval poprvé.
Jeho prožívání Mé vlasti je prohloubené o zkušenosti emigranta a neopírá se o obrozenecké legendy. Naopak bezpečně cítí stavbu každé části, zná technická úskalí, nechá vyniknout kantilény a dbá o homogenní a měkký zvuk.
Sobotní Má vlast tak nebyla provokativně jiná, ale ani nepůsobila dojmem zaprášeného monumentu. Po protokolárním začátku s fanfárami a hymnou následoval volně plynoucí a přirozeně slavnostní Vyšehrad i spontánní a živá Vltava.U dramatické Šárky se dirigent nepouštěl do extrémů, vydařilo se exponované klarinetové sólo i efektní orchestrální koncovka.
Kubelíka těžko překonat
Posluchače potěšily výkony hráčů všech skupin dechových nástrojů. Mácal volil celkově pomalejší tempa, zdůrazňoval lyrická místa, barvitost zvuku, ale provedení se nerozpadalo do jednotlivých epizod a mělo čitelnou gradaci. Zvláště pěkně to vyšlo ve čtvrté části Z českých luhů a hájů. Tábor a Blaník utáhl v jedné linii a bezpečně se vyhnul monotónnosti.
Má vlast na Pražském jaru bývala exkluzivní doménou České filharmonie a jejích šéfdirigentů. V posledních letech dávají pořadatelé častěji prostor dalším orchestrům a jiným přístupům. Loni provedl Mou vlast Symfonický orchestr Českého rozhlasu, předtím Londýnský symfonický orchestr, orchestr FOK nebo také Česká filharmonie s mladým Rakušanem.
Historický výkon Rafaela Kubelíka po návratu z emigrace roku 1990 jen tak něco nepřekoná. Ale když letos znovu dostali příležitost filharmonikové se svým stálým šéfem, bylo přijetí vřelé a dlouholetá tradice se opravdu ukázala z té lepší stránky.
BEDŘICH SMETANA - Má vlast
Pražské jaro 2007, Smetanova síň Obecního domu, psáno ze zahajovacího koncertu 12. května.
Hodnocení MF DNES: 70 %
