Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šišatý míč, symfonie i brouky hmúzáky. To vše obsáhne Pražské jaro

  8:54aktualizováno  8:54
Vážná hudba vůbec není vážná. Dokázat to se pokoušejí četní pořadatelé pěstující tento žánr. Své o tom ví i tak „konzervativní“ instituce, jako je Pražské jaro, jehož 73. ročník začne večer ve Smetanově síni Obecního domu.

Pražské jaro připomene 100. výročí narození Leonarda Bernsteina | foto: Archív

Dokazuje to ostatně už pohled na programy, plakáty a další tiskoviny, po nichž lezou všelijací broučci. Grafická podoba z dílny studia Dynamo design zkoumá podle mluvčího přehlídky Pavla Trojana fascinující tvory. „Kromě již známých čeledí, obývajících typická stanoviště poblíž koncertních sálů, se tu čas od času objevují zcela neznámé druhy, jejichž přítomnost dokáže vzbudit senzaci ve vědeckých kruzích. Nejpočetnějšími zástupci jsou hmúzáci aerofonní a chordofonní,“ upřesňuje.

Pražské jaro už v minulých letech vykročilo ze svých tradičních sálů a letos tomu nebude jinak. Ještě před vlastním zahájením se v minulých dnech uskutečnily neformální prology, jeden s J. J. Big Band na pražském Výstavišti, druhý v prostoru Royal, kde zazpívala Tonya Graves, známá třeba z kapely Monkey Business.

V sobotu v 16 hodin na Kampě začíná piknik, během něhož diváci mohou polehávat na trávě, poslouchat soubory, které přijdou zahrát, a když se odpoledne přehoupne do večera, sledovat projekci zahajovacího koncertu z Obecního domu.

Legendární „Lenny“

Neslevovat z uměleckých nároků a přitom komunikovat s publikem, to je téma, které bylo vlastní Leonardu Bernsteinovi. Od jeho narození v srpnu uplyne sto let a na festivalu tedy nesmí chybět.

Tím spíše, že se zapsal výrazně do počátku jeho historie, to když ještě jako málo známý americký dirigent přijal pozvání mladého šéfdirigenta České filharmonie Rafaela Kubelíka a roku 1946 přijel na první ročník nového pražského festivalu. „Byl to současně jeho evropský debut,“ upozorňuje ředitel přehlídky Roman Bělor. Po komunistickém puči k nám, stejně jako Kubelík, nezavítal. Jeho návrat roku 1990, kdy – už těžce nemocný – řídil Beethovenovu Devátou symfonii, se stal jedním ze symbolů obnovené demokracie v Československu.

Na Bernsteinovu počest přednese Česká filharmonie výběr z jeho muzikálů. Zpívat budou umělci zlondýnského West Endu, s nimiž se představí i Vojtěch Dyk. Že Bernstein psal i soundtracky, připomene symfonická suita On the Waterfront, jež obsahuje hudbu ke stejnojmennému oscarovému snímku z roku 1954.

Zazní však i hudba Aarona Coplanda a Samuela Barbera, kterou Bernstein dirigoval roku 1946. Coplandova skladba El Salón México líčí fiktivní tančírnu v mexické metropoli, je plná ohně, rozpustilosti alatinskoamerických rytmů.

Multikulti aspoň v hudbě

Hranice mezi úzce „vážným“ a široce rozkročeným „zábavným“ prostředím někdy v klasice volně plave, především ve starší hudbě. Tu budou na letošním ročníku zastupovat proslulý britský ansámbl English Baroque Soloists dirigenta Johna Eliota Gardinera nebo italský soubor Accademia Bizantina.

Osobností zasahující do různých světů je španělský gambista Jordi Savall, známý mimo jiné i uměleckým podílem na soundtracku ke snímku Všechna jitra světa.

Tentokrát přijede s projektem Jerusalem, který je inspirován tisíciletými dějinami posvátného místa. Členy svých souborů Hesperion XXI a La Capella Reial de Catalunya pro tento účel obklopil hudebníky židovskými, křesťanskými i muslimskými z Izraele, Palestiny, Řecka, Sýrie, Arménie, Turecka, Anglie, Francie, Španělska, Itálie a Belgie. Zatímco v běžném životě narážejí multikulturní ideály na čím dál tvrdší realitu, v hudbě mohou zjevně existovat.

Klasika, to je však také moderní hudba, do níž patří i skladby jako třeba Vůl na střeše, Rugby, Sluneční hodiny či Ultramarine. První jmenovanou napsal Darius Milhaud a zahraje ji PKF – Prague Philharmonia, autorem druhé je Arthur Honneger, jenž v ní vylíčil atmosféru míčové hry. Na festivalu si šišatý míč podají členové tělesa Tonhalle Zürich.

Skladatelská pocta republice

Jak vidno, i ve 20. a 21. století klasická hudba hledala a stále hledá cesty k posluchači a toto hledání bude jednou z programových linií letošního Pražského jara. Zaměří se speciálně na česko-slovenský prostor, čímž připomene sté výročí vzniku Československa.

Některé autory festival přímo oslovil s žádostí o složení zbrusu nového díla. Skladbu Sluneční hodiny napsal Jan Kučera a Ultramarine zase Michal Nejtek, který se pohybuje mezi klasikou a popem, spolupracuje s Davidem Kollerem, Michalem Pavlíčkem i skupinou The Plastic People of the Universe, jejichž alba instrumentuje. Ve světové premiéře mu dílo uvede Varšavská filharmonie spolu s hudbou Karola Szymanowského a Gustava Mahlera.

Skladatel a dirigent Marko Ivanović představí svůj nový písňový cyklus Little Words (Slovíčka), na texty americké básnířky, divadelní i literární kritičky a scenáristky Dorothy Parkerové (1893–1967), kterou proslavil břitký humor až cynický sarkasmus, s nímž nahlíží na milostné vztahy.

Nicméně základem Pražského jara vždy byla a bude „ryzí“ klasika a tím „nejryzejším“ zůstává Smetanův cyklus Má vlast, který jako vždy přehlídku 12. května zahájí. Tentokrát v podání České filharmonie a pod taktovkou mladého českého dirigenta Tomáše Netopila, který v současnosti působí v Essenu apostupně si buduje mezinárodní prestiž.




Nejčtenější

Televize Prima stáhne pořad 1 proti všem, čekala od něj víc diváků

Moderátoři pořadu 1 proti všem

Vlajková loď podzimu, jak TV Prima označovala svou novinku 1 proti všem, předčasně končí. Interaktivní tipovací soutěž,...

Zemřel malíř Libor Vojkůvka. Proslavil se i díky cestování

Malíř Libor Vojkůvka (2009)

Vystudoval zahradnictví, ale proslavil se jako malíř samouk. Sám se považoval i za cestovatele, sběratele, akvaristu,...



Zemřel zpěvák Vláďa Šafránek. Zpíval v Harleji, založil Walda Gang

Zpěvák Vláďa Šafránek zemřel v šestačtyřiceti letech

V šestačtyřiceti letech zemřel hudebník Vladimír Šafránek, zakladatel populárního uskupení Walda Gang. Známý byl i z...

Václav Postránecký kvůli nemoci končí v seriálu Krejzovi i v Receptáři

Václav Postránecký v seriálu Krejzovi

Ač v seriálu Krejzovi hraje klíčovou hlavu rodiny, musí se Václav Postránecký se svou rolí rozloučit. „Bohužel ho nemoc...

Klín z provokativního obrazu patří milence diplomata. Chtěl ji do sbírky

Obraz Původ světa, Gustave Coubert, 1866

Experti se dlouho dohadovali, které dámě patří klín vyobrazený francouzským malířem Gustavem Courbetem ve slavném díle...

Další z rubriky

Proměn prodáte tisíc, nebo sto tisíc, slyšel Čechomor. Nyní se album vrací

Kapela Čechomor na festivalu České hrady pod Kunětickou horou (24. 7. 2015).

Kapela Čechomor se na třech koncertech vrátí ke svému legendárnímu albu Proměny. Zahraje ho i s původním orchestrem....

Zemřela Jana Kocianová, zpívala s Karlem Gottem Je krásné lásku dát

Jana Kocianová na obalu desky Každý den

Ve věku 72 let zemřela slovenská zpěvačka Jana Kocianová, která vystupovala s Karlem Gottem či s dvojicí...

Missa Salisburgensis. Svatý Vít uslyší grandiózní Salcburskou mši

Soubor Collegium 1704 na koncertě v Salcburku

Převážná část nadcházející sezony souboru Collegium 1704 bude věnována duchovní hudbě v nejrůznějších podobách.

Najdete na iDNES.cz