Z inscenace Ici La-bas

Z inscenace Ici La-bas | foto: Tomáš Vodňanský

Pražské děti si zahrají s francouzskými herci ve hře o rozdílných kulturách

  • 1
Najdete je v každém českém městě. Jsou nevzhledná a odcizená. Vládne v nich nuda, partičky chuligánů, graffiti a nezájem. Věčný symbol komunistického marastu – sídliště. Panelové, odlidštěné a hlavně nezáživné.

V Praze se to snaží změnit kulturní centrum Zahrada. Obyvatele města a především jejich potomky chce zaujmout svými projekty. Díky tomu poslednímu si místní děti vybrané z konkurzů zahrají divadlo se svými vrstevníky a profesionálními herci z Francie. Projekt se jmenuje Evropa začíná tady i tam a v rámci předsednictví Evropské unie na něm spolupracují Francie, Česká republika a Švédsko.

Základem byl jednoduchý nápad francouzského souboru Image Aiguë a jeho vedoucí Christiane Vericelové propojit svět dětí i dospělých a svět rozdílných kultur v jednom nacvičeném, výrazně pohybově-mimickém představení. Mluvit není v inscenaci Ici La-bas zakázáno, ale ukazuje se, že k dorozumění postačí pár výrazných gest či pohledů.

Dětské "hvězdy" na pódiu

V chystané inscenaci Christiane Vericelová rozvíjí téma jednotlivce a jeho vztahu k ostatním ve společnosti. Pracuje se základními situacemi, jako je útlak, násilí, dělení se o věci a o moc.

Každý dětský herec dostane příležitost "zazářit" a nechat vyniknout svoji osobnost a kulturu. Na začátku roku přijelo několik francouzských herců do Prahy a z natěšených dětí dvou tříd základní školy Campanus vybrali ty nejšikovnější, které si rovnou v  Zahradě vyzkoušely.

Ve francouzském Lyonu pokračují další zkoušky, ve kterých děti z českého sídliště  reprezentuje trio děvčat Ivanka, Anička a Titi. U druhých dvou byste netipovali, že mají české kořeny. Jejich rodiče totiž pocházejí z Vietnamu.

To se v inscenace hodí: v souboru působí také Arabové, Afričané nebo Turci.  Zatímco rodiče Aničky a Titi umějí česky pramálo, jejich děti švitoří v předsálí zkušebny divadla Théâtre des Celestins plynnou češtinou a trochu zlobí.

Brzy je to však přejde, protože vedoucí souboru Christiane vyžaduje přísnou disciplínu. Běhá se, cvičí, zpívá, hrají se scénky, vše v kostýmech, ale ostych je cítit všude kolem.

Především malí herci jsou pořád trochu nesmělí, překvapivě francouzské děti o něco více než ty naše. Ještě než se začne znovu zkoušet, musí všechny tři brnknout mobilem domů. Co přesně se české děti při své  divadelní "zahraniční stáži" naučily, bude zřejmé při premiéře inscenace v Zahradě 20. a 21. května.