Avšak vedle nich dostaly příležitost zaujmout publikum i dosud neznámé tváře. A jak bývá v Telči obvyklé, leckdy se posluchači v závěru koncertů dočkali fúzí různých souborů a tím i neopakovatelného zážitku, jaký na sebedokonalejších studiových nahrávkách nalézt nelze. I v tom je kouzlo živé hudby.
Velmi zajímavé spojení přinesl například hned jeden z počátečních večerů, na kterém se potkal Pavel Žalman Lohonka a jeho skupina s Pavlínou Jíšovou, s níž před mnoha lety skupinu zakládal. Známé písně jako Ho Ho Watanay, Jdem zpátky do lesů nebo Nezacházej slunce s nimi zpívalo zaplněné nádvoří zámku.
S velkým očekáváním připravované vystoupení frontmana irské skupiny The Frames Glena Hansarda rovněž nezklamalo, naopak velmi spontánní a otevřený zahraniční host si zahrál nejen sólově, ale i po boku tuzemské folkové špičky Vlasty Redla či vycházející folkrockové hvězdy – skupiny Jarret. A do třetice jmenujme Katku García, která svým čistým a průzračným hlasem obohatila charakteristický projev Roberta Křesťana s Druhou trávou.
Vrcholem festivalu byl noční koncert Karla Plíhala v zámecké zahradě. Písničkář, který se festivalům obecně vyhýbá, se nenechal rušit ani natáčením koncertu několika kamerami za účelem výroby oficiálního DVD záznamu, a vykouzlil jedinečnou poetickou atmosféru. Řada diváků neskrývala pohnutí a dojetí.
Telč ovšem během Prázdnin nežila zdaleka jen hudbou. Oživení přinášela plánovaná i neplánovaná divadelní a taneční vystoupení. Snad největší úspěch mělo představení divadla Commedia dell’arte tvořeného již zkušenými herci Pavlem Liškou, Táňou Vilhelmovou a dalšími. Je však nutno poznamenat, že na rozdíl od minulých let se tentokrát těžiště akce přeneslo víc do světa hudby.
Mimořádně příznivé bylo i počasí. V předchozích ročnících se pořadatelé občas potýkali s každodenním deštěm, tentokrát se přeháňky dostavily v omezeném počtu a koncerty to nijak nepoznamenalo. Pohotový tým organizátorů se dokázal vyrovnat i s nečekanou sprškou během předposledního večera, kdy pódium pro britskou skupinu Hoover The Dog bleskově přesunul pod zámecký balkon.
Heslo Prázdnin v Telči zní: “Půl roku je na co vzpomínat a půl roku je na co se těšit!” Ke vzpomínkám mohou pomoci webové stránky festivalu www.prazdninyvtelci.cz, kde se během celých sedmnácti dnů průběžně objevovala aktuální čísla festivalového zpravodaje. Kdo se chce spíš těšit na příští ročník, může vzít už za čtyři měsíce zavděk Vánočními prázdninami v Telči, několikadenním minifestivalem.
