Novinářka Kelsey Millerová vytvořila „vtipné a nostalgické čtení“, míní o knize Booklist, třebaže autorka hned v úvodu přiznává, že nepatřila k fanatickým ctitelům seriálu. Když začínal, bylo jí deset let, když končil, šla na vysokou školu. Ale stejně jako jiní se k němu po letech vrací pro jeho léčivý dar. Přitom pilotní díl sitkomu příliš neoslnil, podle dobové recenze jsou hrdinové „potrhlí, sem tam vtipní“.
Kniha ovšem nesleduje jenom zrod a zákulisí pořadu, ale také tehdejší situaci médií, kdy placená televize HBO ztrácela zákazníky a příštím tvůrcům Přátel jejich předchozí projekty krachovaly.
S vědomím, že to může dopadnout stejně, napsali i scénář prvního dílu Přátel; za tři dny. S televizí pak museli řešit název, barvu gauče i na svou dobu skandální Moničin přístup k sexu.
Než se první epizoda odvysílala, vzal režisér herce na večeři do Las Vegas a vyložil jim, že se naposledy mohou najíst, aniž by budili pozornost. Měl pravdu, zanedlouho brali statisíce za reklamy, o stoupajících honorářích nemluvě. V roce 1995 Přátelé opanovali titulní stranu časopisu Rolling Stone, získali si vlivnou moderátorku Oprah Winfreyovou, stali se nejsledovanějším pořadem v rámci letních repríz.
A mohli se pustit na tenčí led včetně motivu homosexuální svatby či postavy asijského původu. Protože to už nejen americké ženy žádaly hromadně účes a la Rachel a rádia omílala titulní píseň seriálu donekonečna.
Podle citovaných studií se Přátelé trefili do „devadesátkové touhy po dosažitelném luxusu“, do nadějí po konci studené války, kdy se svět zdál v pořádku a „kávu za čtyři dolary v Central Parku si mohl dovolit každý“, ovšem také do éry generace, která místo zakládání tradičních rodin hledala „náhražkové sociální vazby“. Tedy kamarády, s nimiž se dá posedět třeba u dietní coly, z níž herci v mohutné reklamní kampani udělali módní nápoj.
Souběžně s vnějším světem však Přátelé měnili i dosavadní pravidla branže. Dohodli se, že o zvýšení honorářů budou vyjednávat společně a že budou požadovat všichni stejnou částku, konkrétně sto tisíc dolarů, což byla v roce 1996 suma neslýchaná – ovšem za půlminutovou reklamu vysílanou během seriálu účtovala televize inzerentům minimálně půl milionu dolarů. Kolektivní vyjednávání se vyplatilo následovníkům Přátel včetně Teorie velkého třesku.
Publikace zmiňuje také vzedmutí nové vlny zájmu v sérii, která následovala po útoku z 11. září a v úvodu nesla věnování „všem z New Yorku“, nebo okolnosti „dvou konců“, tedy vzniku neplánované desáté řady poté, co již devátá měla ságu definitivně uzavřít.
V neposlední řadě zaznamenává další osudy jednotlivých aktérů včetně spekulací o možném vzkříšení kultovního seriálu, které herečka Jennifer Anistonová neboli představitelka Rachel loni komentovala slovy: „Všechno je možné, nakonec i George Clooney se oženil.“
Nicméně ani letos v září, kdy Přátelé slaví čtvrtstoletí od vstupu na obrazovku, svůj návrat neohlašují. Jak Millerová podotýká, určité věci patří minulosti a žijí dál jen v kolektivní paměti.
