Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přátelé se modlili za Lustiga v synagoze, zazněly písně i anekdoty

  18:09aktualizováno  18:09
Stovky lidí se ve Španělské synagoze na Starém Městě v Praze pomodlily za spisovatele Arnošta Lustiga, který zemřel minulou sobotu. Na Lustiga v průběhu setkání zavzpomínali i jeho přátelé a kolegové. Připomněli jeho oblíbené anekdoty i okamžiky, které prožil v terezínském ghettu.

Modlitby za Lustiga, který zemřel ve věku 84 let, se kromě rabína Karola Sidona zúčastnil i ministr kultury Jiří Besser a velvyslanci Evropské unie, Izraele a Spojených států. Lidé do synagogy proudili ještě při začátku obřadu.

Na Lustiga, který se celý život snažil vypsat z hrůz, které v mladí prožil v koncentračních táborech v Osvětimi a Buchenwaldu, v synagoze zavzpomínali i jeho přátelé.

Herečka Eliška Balzerová připomněla premiéru Sidonovy hry Shapira v Divadle na Fidlovačce, kterou chtěl Lustig vidět "i kdyby měl přijet na vozejčku". "Už to nestihl," dodala herečka.

Divadelník, básník a textař Jiří Suchý vzpomínal na Lustiga jako na štamgasta divadla Semafor. Nevynechal prý žádnou hru. "Na některou přišel i dvakrát v jednom týdnu," poznamenal. S Jitkou Molavcovou Lustigovi zazpívali na rozloučenou jednu z písní, které měl rád.

Další Lustigovi přátelé vzpomínali na dobu strávenou v terezínském ghettu, na fotbal, který spolu hráli, jiní vyprávěli anekdoty, které měl spisovatel v oblibě.

Lustigův pohřeb se konal v pondělí na Novém židovském hřbitově ve Strašnicích, kde jsou pohřbeni i další židovští spisovatelé, například Franz Kafka, Max Brod, Jiří Orten či Ota Pavel.

Arnošt Lustig

Lustigovo mládí poznamenala válka a holokaust. Prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Traumatické zážitky se staly těžištěm jeho literární tvorby.

Hrůzy holokaustu ztvárnil v povídkových souborech a novelách, z nichž nejznámější jsou Démanty noci, Dita Saxová a Kateřina Horowitzová. Sám říkal, že se ze zažitých hrůz musel vypsat.

Po válce Lustig vystudoval novinařinu a pracoval v několika denících, v týdeníku Mladý svět, v rozhlase a byl filmovým scénáristou na Barrandově.

Jako zpravodaj se účastnil i izraelsko-arabské války. V roce 1968 emigroval. Nejprve žil krátce v Izraeli, potom v Jugoslávii a od roku 1970 v USA. Po listopadu 1989 jezdil pravidelně do Česka.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z nového celobarevného vydání Domečku pro panenky
Český Sandman už má Domeček pro panenky celý v barvách

Zatímco první české vydání zdobil surreálný obraz domečku, to nynější na obalu doprovází doslova hororová panenka. Řeč je o druhé knize Sandmana nazvaná právě...  celý článek

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou
Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou

„Románu Melouch jsem prodal desetkrát nebo jedenáctkrát méně než Účastníků zájezdu. Prodeje šly dramaticky dolů,“ řekl Michal Viewegh v pořadu Za scénou. V...  celý článek

Mladík si svítí v domě rodičů ve venezuelském městě El Calvario, ve kterém byly...
RECENZE: Blackout je drtivý a nepříjemně věrohodný návod, jak zničit svět

Češi už jsou také na červené, stojí na 11. straně depresivního románu Marka Elsberga Blackout. To znamená, že jsme bez elektřiny. Jen krátce poté, co stejný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.