O vztazích na půdorysu hlavního města vyprávějí i další tvůrci, vybraní prý podle kritéria "mladí, ale už úspěšní". Slovenský režisér Martin Šulík natočil Obrázky z výletu, v nichž učitelka z Prievidze přijede na inspekci za svou dcerou, jež si užívá velkoměsta. Autorka animovaných děl Michaela Pavlátová v hraném filmu debutuje epizodou Absolutní láska, v níž On a Ona hledají v noční Praze toho pravého partnera. "Animovaný film neodložím, i když ani hraného se nezříkám - třeba se mi moc líbilo, že můžeme jezdit taxíky," říká Pavlátová. "Na druhou stranu jsem měla pocit, že nic netvořím, že s výjimkou psaní scénáře a chvilek ve střižně se hraný film díky hercům vlastně dělá sám." Navíc zjistila, že v kresleném filmu jsou postavička muže i ženy v podstatě obecným symbolem, kdežto živého herce zosobňujícího symbol najít nemůže. "Ale práce to byla příjemná, téma vztahů vlastně pokouším pořád." Režisér Vladimír Michálek, s nímž na scénáři povídky Karty jsou rozdaný pracoval Jáchym Topol, zase zvolil černou grotesku z novinářského prostředí plného piva, sexu, drog a prázdných řečí. "Účtování s tiskem by vypadalo dost jinak," odpovídá Michálek na otázku, jestli takhle už předem zúčtoval s kritiky.
"Naše povídka je naopak výrazem obdivu vůči novinářům," tvrdí.
"Žasneme, co všechno zvládnou a jestli jim kvůli práci život protéká mezi prsty. Jistě, mají lidské chybičky, ale netvařme se, že všichni cvičíme a jíme zrní." Topol coby scenárista-debutant se prý cítí jako mladá dívka v prvních plesových šatech či starší dáma na první plastické operaci. K nadsázce své novinářské povídky dodává: "Láska má hodně podob, tedy i druh nenávisti k městu, kterému tak často vzletně říkají Praha zlatá či magická, až je z toho člověku špatně."