Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povolání: akční hrdina. Už sto let

  11:00aktualizováno  11:00
Akční filmy 80. let vděčí skoro za všechno Jamesi Bondovi. Záhadou zůstává, kde se mezi všemi těmi opravdovými chlapy vzal kluk: Tom Cruise.

Mission: Impossible 3 - Fotografie z filmu Mission: Impossible 3 | foto: Bontonfilm

Postaví se výbuchu sopky, potopě, masovému vrahovi i teroristům. Zachraňují děti, psy a ženy - zvláště ty půvabné. A hlavně vydělávají. Akční hrdinové vládnou kinům od prvních westernů až po Mission: Impossible III.

Vůbec nejpoužívanější věta ve filmech prý zní: „Musíme odtud vypadnout.“ Jak by ne! Vždyť akční díla patří k nejoblíbenějším a každý jejich hrdina, jakkoli jinak bývá skoupý na slovo, tuhle frázi opakuje do omrzení.

Ať hrozí další zával, šlehají plameny nebo tiká bomba, postrkuje své svěřence: „Rychle, hněte sebou. Musíme odtud vypadnout.“ Sám opouští nebezpečnou půdu poslední.

Nebezpečná profese
Byť si diváci akční hrdiny spojují se současností a moderními technologiemi, žánr je na světě sto let. Už první celovečerní film v dějinách měl akční rysy. Vznikl roku 1906 v Austrálii a líčil život slavného lupiče Neda Kellyho, jehož hrál člen kočovné společnosti v desperádově původní přilbici a kovové vestě, vypůjčených z Kellyho muzea.

Ze snímku se sice zachovalo jen šedesát metrů a pár pohlednic, nicméně filmoví historici z nich soudí, že šlo o „svižné akční drama“. V době, kdy se točily hlavně přepisy divadelních her či královské životopisy, musel být mrštný bohatýr zjevením.

A jeho model přežil, přestože akční podívané doprovází série nehod včetně smrtelných. V roce 1928 při natáčení filmu Zlato zahynuli tři kaskadéři během sjíždění peřejí.

I Sedmá kavalérie z roku 1942 stála život tři jezdce, kteří se řítili do útoku - jeden při klopýtnutí koně ještě odhodil meč, ale při pádu se na něj nabodl. Do třetice tři životy zmařil horor Území soumraku, u jeho vzniku roku 1982 zemřeli jeden dospělý a dva dětští herci.

I kaskadéři patří k filmovým profesím déle než století; včetně žen. Dnes mají na listině rekordů volný pád s padákem z výše 350 metrů, let ze 70 metrů na nafukovací matraci či skok autem na padesát metrů. Jejich služeb využívá naprostá většina akčních hvězd - výjimku tvoří třeba Mel Gibson v Šíleném Maxovi.

Hrdinové jako Sherlock Holmes, Tarzan nebo Zorro mají na kontě nejvíce filmových verzí, od 20. let minulého století se k nim začali přidávat komiksoví supermani všeho druhu, a svorně stále „recyklují“ úspěch spolu s boxery, což jsou zase nejčastější sportovní rekové Hollywoodu. Pokud jde o povolání postav amerických filmů, jasně vedou policista, šerif, tajný agent. Tedy opět muži činu.

Pan učitel Bond
U zrodu kultu akčních hrdinů stály již na sklonku 19. století první westerny, které produkovaly zástupy drsných chlapů s ryzím srdcem, a zároveň prudký vývoj hvězdného systému.

Roztočila se spirála stále dražších filmů i herců, na jejímž vrcholu pak mohl Sylvester Stallone prohlásit: „Jsem citlivý scenárista, herec a režisér. Obchodní řeči se mi hnusí. Chcete-li mluvit o penězích, bavte se s mým odporným osobním manažerem.“

Tak pravil bývalý čistič lvích klecí v době své největší slávy, kdy bral za jeden snímek dvacet milionů dolarů. Stejnou cenovou hladinu poznali Arnold Schwarzenegger či Harrison Ford.

Představa, že hlavní role potřebuje pořádný kus chlapa, nemusí vždy platit. Kevin Peter Hall to se svými 215 centimetry dotáhl jen na vetřelce v Predátorovi a stejně vysoký Richard Kiel na zlosyny dvou bondovek. Z těch skutečně slavných vyrostli na 190 centimetrů Christopher Lee a Clint Eastwood, o deset centimetrů méně měří bojovné ženské hvězdy Brigitte Nielsenová a Sigourney Weaverová.

Navíc ideál hrdiny se mění s akčními vlnami: westernovou střídala válečná, detektivní a v 60. letech vlna bondovská, jež předurčila další vývoj. „Akční filmy 80. let vděčí skoro za všechno Jamesi Bondovi,“ tvrdí publicisté Ron Base a David Haslam. Vedle Indiany Jonese nebo Smrtonosné zbraně se sice Bond zdál zastaralý, ovšem jen dočasně.

Agent 007 moderní akční žánr ovlivnil, Eastwood jej upravil k obrazu Ameriky od kovbojek po krimi a pak i původně televizní herec Bruce Willis zjistil, že je potřeba „přimhouřit oči, moc toho nenamluvit, svléknout košili, namastit si svaly a někoho zastřelit“. Což ve Smrtonosné pasti učinil - a vyhrál.

Ne všichni dosáhli až na vrchol. Charles Bronson byl léta mužem číslo dvě, někdejší učitel karate Chuck Norris zbyl pro „béčkové filmy“ podobně jako urostlý Steven Segal, jenž je podle novinářů ztracený, má-li říci víc než řádek textu. Zato šilhavý samotář s vadou řeči, jak se Stallone jevil v dětství, zažil zlaté časy spjaté s kletbou, neboť publikum od něj žádalo jen dva hrdiny, Rockyho a Ramba. Nakonec to přijal: „Měl bych zůstat u toho, co mi jde nejlíp, a radši dát divákům to, co čekají, než je nudit pokusy.“

Arnolda Schwarzeneggera se Stallonem pojí jen dětská obliba filmových svalovců. Rakušan „Arnie“ vzal Hollywood útokem přes kulturistiku a od Barbara Conana, Terminátora či Predátora došel až k americkému občanství a postu kalifornského guvernéra. Nikdy si nestěžoval: „Možná jednou budu chtít dělat příběhy o lásce. Ale zatím je mi dobře v akčních filmech.“

Malý, ale milovaný
Záhadou zůstává, kde se mezi všemi těmi opravdovými chlapy vzal kluk: Tom Cruise. Špion Ethan Hunt z Mission: Impossible znamenal americkou odpověď na vzkříšeného britského Jamese Bonda s Piercem Brosnanem, ale proč ho hraje právě Cruise, sotva metr sedmdesát vysoký „civil“, jenž původně chtěl být knězem?

Jednoduše proto, že ho publikum miluje, snad právě pro tu klukovskou obyčejnost. Za první Mission: Impossible z roku 1996 dostal včetně procent z tržeb 70 milionů dolarů, za druhý díl ještě víc.

Svým způsobem to mají dnešní herci snazší než jejich předchůdci. Clark Gable musel chodit na lov, aby i navenek udržoval mužný styl, Cruise či Costner si sami zvolili příslušnost k romantičtější odnoži hrdinů. Gibson zase prohlásil: „Když už si musíte vydělávat na živobytí, tak z toho můžete mít i srandu.“ A jakmile vydělal dost, dal se na režii.

Ale i kdyby všechny akční legendy pověsily zbraně na hřebík, na jejich místo se tlačí z jedné strany asijská škola, jejíž bojové umění hraničí s baletem, a z druhé strany generace Vina Diesela, která akci mísí s adrenalinem extrémních sportů. Mydlí to zleva zprava, ale marná sláva: tu správnou mužnou spolehlivost v očích nemají.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr z dokumentu Camino na kolečkách
RECENZE: Království za hustilku. Cesta na kolečkách připomíná žluté trabanty

Šest set čtyřicet kilometrů na invalidním vozíku urazil šestatřicátník trpící roztroušenou sklerózou. Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela, zachycená...  celý článek

Dokud nás svatba nerozdělí
VIDEO: Po Nedotknutelných baví komedií Dokud nás svatba nerozdělí

Francouzskou komedii Dokud nás svatba nerozdělí přivedli na svět Eric Toledano a Olivier Nakache, které proslavil nečekaný celosvětový hit Nedotknutelní. V...  celý článek

Hana Vagnerová a Adam Mišík ve filmu Bajkeři
RECENZE: Výchovní Bajkeři mají blíž k Vinařům než k Snowboarďákům

Fakt, že Snowboarďáci byli jen jedni, platí po premiéře filmu Bajkeři dvojnásob. Nová komedie o teenagerech totiž neví, koho má bavit.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.