Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: V Národním divadle „dělali srandu“. Stvořili tragédii

  16:55aktualizováno  16:55
Přeměnit krátce po sobě vážné dílo na komedii a komedii na truchlohru, tomu se, panečku, říká žánrové přesahy. To první se Národnímu divadlu podařilo s Pucciniho Toskou, to druhé s operou Gaetana Donizettiho Poprask v opeře.

Scéna z Donizettiho Poprasku v opeře, který se hraje ve Stavovském divadle | foto: Patrik Borecký

Dílo italského mistra bel canta z první třetiny devatenáctého století si utahuje z poměrů v italské opeře své doby, potažmo 18. století, ale leccos je jistě platné dodnes. Národní divadlo oslovilo mima Radima Vizváryho, jehož umělecký životopis je tak úctyhodný, že není snadné konstatovat, že na díle ztroskotal. Důvody jsou vlastně čítankové a vedení Opery je mělo zavčas rozeznat.

Gaetano Donizetti: Poprask v opeře

Dirigent: Enrico Dovico

Režie: Radim Vizváry

Premiéra 9. února 2017 ve Stavovském divadle

Hodnocení­: 40 %

Stará pravda totiž říká, že chce-li někdo něco parodovat, musí původní jev znát do hloubky a ve všech souvislostech. Donizetti paroduje svět opery, v němž se pohyboval. Vizváry operu dosud nedělal. Nepolíbenost se někdy může vyplatit, ale ne v tomto případě. Vše další zjevně vyplývá z této příčiny.

Předně není jasné, proč se zrovna tato komická opera hraje v italském originále, když všichni účinkující jsou Češi a k dispozici je překlad Jiřího Jorana k pražské inscenaci této opery z konce sedmdesátých let, z něhož byl navíc převzat český název Poprask v opeře. Titulky nad jevištěm Stavovského divadla se navíc (aspoň z přízemí) nedaly číst, jak byly tmavé.

Možná by se dal chytře využít střet italštiny a češtiny, o což se režisér také pokusil, ale zůstalo mu z něj jen pár trapně se opakujících otázek českého producenta, zda si Italové „nedají kafe“. Děj totiž režisér zasadil do tělocvičny, kam se kvůli rekonstrukci divadla musí uchýlit italská operní společnost hostující v Čechách.

Jenže z této základní situace, když už si ji režisér vymyslel, vlastně nic nevytěžil, žádnou skutečně divadelní myšlenku, která by prolínala celým večerem a z níž by vyplývaly jednotlivé akce. Oba světy se ve skutečnosti nepotkají, neprolnou, nenarazí na sebe.

V čem je vklad mima?

O humor se ovšem režisér snaží, ale to je právě to nejhorší. Opřel se totiž o nejvábivější, leč nejzrádnější berličky, jaké se mu v opeře nabízely. Je například v hudbě výrazný rytmus? Nechť se tedy do něj všichni názorně vrtí, kroutí, pohupují. Míří Donizetti ironicky na pěvce? Tak je oblečme jako výstřední rockové hvězdy a všichni budou padat, dělat různé komické pózy na tělocvičném nářadí či na umělé labuti, budou mizet na záchodku v pozadí, pitvořit se, prostě co nejvíc „dělat srandu“ až do úmoru.

Jenže v čem tedy vlastně spočívá umělecký vklad špičkového odborníka na pantomimu? Vždyť tímto způsobem, bez ladu a skladu, spíchli ve světě i u nás komické opery desítky průměrných režisérů před Vizvárym. Ani prvek travestie – role matky Agáty představovaná mužem – nepůsobí humorně, přes nepopiratelné úsilí barytonisty Romana Hozy. Snad jen kratičká herecko-vokální etuda uklízečky v podání Halky Třešňákové měla v sobě záblesk jedinečně vymyšlené a provedené komiky. Ale i tak člověk jen vzpomínal třeba na Jozefa Bednárika, který kdysi inscenoval Rossiniho Popelku ve fitness centru. Vedle nynějšího debaklu v tělocvičně to bylo veledílo!

Fotogalerie

Sólisté Jana Sibera, Roman Janál, Michaela Kapustová, Zdeněk Plech a další zjevně dle instrukcí režiséra přehrávají o sto šest, zpívají lépe i hůře a ocitají se až v rovině jakési nechtěné parodie na parodii. Donizettiho vtipná a oduševnělá hudba, kterou dirigent Enrico Dovico s orchestrem nastudoval ještě relativně slušně, se ovšem za vším tím balastem ztrácí.

Proti výše uvedeným námitkám lze jistě vytáhnout jeden nezpochybnitelný protiargument: lidé se smějí! Ano, části publika bude vždycky stačit, když někdo na jevišti spadne ze židle nebo zakopne. Vinit je z toho nelze. Je ovšem tragédie, že právě Národní divadlo útočí na bránice diváků způsobem, jenž připomíná lacinou zábavnou show v nějaké komerční televizi.




Nejčtenější

Zemřel písničkář Wabi Daněk, autor legendární Rosy na kolejích

Písničkář Wabi Daněk

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 70 let zemřel Wabi Daněk, folkový písničkář, autor a původní interpret neoficiální...

Čtyři členové Chinaski odcházejí. Chemie vyprchala, vysvětlili fanouškům

František Táborský (první zleva), Michal Malátný (vpředu)

Kapela Chinaski po úspěšném halovém turné ohlásila rozkol. Opouštějí ji trumpetista Petr Kužvart, saxofonista Štěpán...



Zemřel Malcolm Young, kytarista a zakladatel legendární kapely AC/DC

Kytarista AC/DC Malcolm Young

Australský hardrockový kytarista Malcolm Young zemřel. Bylo mu 64 let. Oznámila to jeho rodina, která také připomněla,...

Nemístnému návrhu jsem se vysmála, řekla Ewa Farna Za scénou

Zpěvačka Ewa Farna v kulturním magazínu Za scénou.

Ať si ženy uvědomí svou hodnotu. Já se nabídce vysmála, řekla zpěvačka Ewa Farna v pořadu Za scénou.

Snímek roku vyfotil na mobil. Czech Press Photo získali i fotografové MAFRA

Vítěz kategorie PROBLÉMY DNEŠNÍ DOBY (single): Martin Bandžák, volný fotograf –...

Soutěž Czech Press Photo vyhrál černobílý snímek „Hizballáh, oslavy vítězství nad Izraelem“ od Martina Bandžáka z...



Další z rubriky

Jsem sám nad sebou přísným tatínkem. Svět podle Michala Nesvadby

Michal Nesvadba

Herec a mim Michal Nesvadba slaví 60. narozeniny. Pro týdeník 5plus2 se rozpovídal o dětské duši, lásce na první pohled...

PRVNÍ DOJMY: Spodní prádlo a rychlovarná konvice Maryše v Národním neškodí

Pavla Beretová jako Maryša roku 2017

Obavy, které mezi konzervativnějším publikem mohlo vzbudit moderní nastudování Maryši v Národním divadle, se...

RECENZE: Muzikálová Sestra v akci je koncert Lucie Bílé s divadlem

Lucie Bílá během zkoušek muzikálu Sestra v akci

Lucie Bílá už před premiérou naznačila, že Hudební divadlo Karlín jí dalo exkluzivní možnost vybrat si muzikál, ve...



Najdete na iDNES.cz