Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poněkud zmatený kreslíř podporuje v komiksu kult Che Guevary

  14:54aktualizováno  14:54
Kreslíř Spain Rodriguez si předsevzal úkol představit postavu latinskoamerického revolucionáře Che Guevary formou komiksu. Bohužel se nevyhnul klišé, rozšířenému ve světě, zavírajícímu oči před násilím a porušováním lidských práv ve prospěch idejí.

obálka komiksu Che | foto: Jota

Už na obálce uvedený citát Arta Spiegelmana, autora slavného komiksu Maus, varuje: "Spainovo pojetí Che je brilantní a radikální." Souhlasit lze s druhým přívlastkem: Rodriguez nahlíží v komiksu Che protagonistovu figuru skutečně radikálně - jako bezvýhradně kladnou, bezmála jako pánaboha, kdyby na někoho takového krajně levicoví intelektuálové věřili.

S označením "brilantní" lze polemizovat. Rodriguezova černobílá kresba je sice výborná, samo pojetí komiksu je ale až školometské, prostě vypráví životopis, a to zejména za pomoci heslovitých (avšak poměrně obsáhlých) komentářů. Klasických komiksových "scén" je vlastně v sešitu minimum.

z komiksu Che

Autorův problém je i v tom, že zatímco hlavní linie je chronologická, občas odbíhá v čase dopředu či dozadu, čímž působí ve spádu četby nejen zbrzdění, ale místy i trochu zmatek, neboť ne vždy je stoprocentně jasné, které události se to které okénko týká. Kdyby šlo o klasickou knihu, tyto "odskoky" by byly řešeny poznámkami pod čarou - komiks ale má přece jen své zákonitosti a autor je, nikoli k dobru výsledku, porušuje.

Ostatně, sám autor se dokonce zřejmě vlivem těchto časových průniků minimálně jednou ztratí. To když vykresluje totální změnu Guevarovy image při jeho cestě do Bolívie v říjnu 1966 (nejen oholení, ale i ostřihání, patrně obarvení vlasů, a dokonce i vytrhání koutů na čele). O stránku dál, už v prosinci téhož roku, je Guevara opět v uniformě, s bujným plnovousem a typickými polodlouhými černými vlasy...

z komiksu Che

Nicméně: tyto nedostatky "vem čert" ve srovnání s tou nejpodstatnější výhradou vůči komiksu Che. Rodriguez totiž zcela jednoznačně obhajuje marx-leninské učení o násilné cestě k nastolení diktatury proletariátu, které Guevara celý život vyznával. Scéna o jeho "hrdinské smrti" je nakreslena pseudodojemně, nad přímými oběťmi Guevarova násilí kreslíři však "oko nezvlhne".

O bojůvkách a gerilových válkách, kterých se Che Guevara zúčastnil a které většinou přímo inicioval, včetně kubánské revoluce a jejích následků, autor komiksu nevypráví bezpříznakově (tedy tak, jak by člověk očekával u líčení jistěže nikoli nezajímavého životního příběhu slavného revolucionáře), ale vždy zapojuje vlastní komentář. Více či méně mezi řádky, většinou ale velmi návodný. Zvláště když staví "hrdinné revolucionáře" do protikladu s portréty Američanů, které si příliš nezadají s karikaturami "strýčka Sama" z komunistické propagandy 50. let.

z komiksu Che

Vrcholem demagogie je pak poslední stránka komiksu, kde Rodriguez předestírá snůšku absolutně zkreslujících tvrzení: o "volených vládách" v Latinské Americe (na obrázku je Fidel Castro s venezuelským prezidentem Hugem Chávezem), o industrializované Kubě, o tom, že Kuba je jedinou zemí Latinské Ameriky, kde není podvýživa, a o vynikající zdravotní péči, která zde vládne.

I kdyby si člověk odpustil otázky na politické vězně, musí se ptát: proč tedy z tohoto ráje na zemi neustále i se značným rizikem smrti emigrují lidé všech společenských vrstev? Proč je kubánský exil a disent tak podporován řadou osobností demokratického světa?

z komiksu Che

A všeobecně: nepřežila se náhodou romantická představa revolucionáře už dávno před Che Guevarou? Připustíme-li, že ideově excitovaný intelektuál žil tím, aby po jánošíkovsku "bohatým bral a chudým dával", je vůbec tahle "filozofie" v pořádku? Na tyto otázky jsou vcelku jednoduché odpovědi. Budou se nicméně radikálně lišit. Stejně jako názory na Rodriguezův komiks o životě tohoto násilného zločince.

Spain Rodriguez: Che
přeložila Naďa Funioková
vyd. Jota, 112 stran

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Mladík si svítí v domě rodičů ve venezuelském městě El Calvario, ve kterém byly...
RECENZE: Blackout je drtivý a nepříjemně věrohodný návod, jak zničit svět

Češi už jsou také na červené, stojí na 11. straně depresivního románu Marka Elsberga Blackout. To znamená, že jsme bez elektřiny. Jen krátce poté, co stejný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.