Záběr z neobvyklého projektu Pomezí

Záběr z neobvyklého projektu Pomezí | foto: Natálie Rajnišová

RECENZE: Paroží a jeřabiny. Prázdný dům se proměnil v pohraniční město

  • 0
Nejen tajemnou postavu s jelení hlavou potká divák v prázdném domě pražského Karlína. Tvůrci imerzivního kusu Pomezí zde ve třech patrech připravili příběh s neuvěřitelnou atmosférou a precizními kulisami.

Mladík Nikolas Tausik shání ubytování u místní šlechtičny, fotograf Andráš Kakukk by rád vyfotil snad všechny dívky z okolních Lužních hor, manžel místní švadleny má více podivných zálib než jen to děsivé nakládání hadů do sklenic.

V pohraničním městečku Pomezí právě vrcholí slavnosti jeřabin a po schodech se prochází tajemná postava s jelení hlavou a parohy. Kdo bude letos královnou oslav? A co se stalo s Laurou?

Tvůrci nezvyklého divadelního kusu Pomezí zasadili fiktivní reálie svého stejnojmenného městečka, kde se těsně před druhou světovou válkou odehrálo několik podivných událostí, do prázdného domu v pražské ulici Za Poříčskou bránou. Ve třech patrech celkově o bezmála třiceti místnostech vytvořili dokonale stylizované prostředí, kde diváci najdou dobovou kavárnu, koloniál, kino, ale i posed, kapli nebo tančírnu Fraxos.

Pomezí

85 %

Za Poříčskou bránou 7, Praha - Karlín

premiéra 19. května 2016

režie: Lukáš Brychta, Štěpán Tretiag

hrají: Kateřina Dvořáková, Iva Holubová, Anne-Françoise Josephová, Beáta Kaňoková / Sára Arnsteinová, Anna Kratochvílová, Lumíra Přichystalová / Jindřiška Dudziaková, Kryštof Bartoš, Vojtěch Bartoš / Štěpán Tretiag, Pavel Kozohorský, Adam Krátký, Matěj Vejdělek

Po tři hodiny se můžete celým domem volně procházet, zkoumat vzkazy, číst dopisy či hledat tajné místnosti. Herci okolo vás nechají prožívat příběhy svých postav a záleží jen na tom, zda budete osud nějakého oblíbence sledovat, či se pokusíte tajemný příběh rozluštit pomocí poházených indicií.

Prvorepublikové prostředí ozvláštněné o paroží, pařezy a zašlé fotografie skvěle kontrastuje s vybydleným domem a zatemněnými okny. Takzvané imerzivní divadlo (divák se „vnořuje“ do děje), které nedávno uvedla i Vila Štvanice (více zde), se zde ukazuje v celé své poutavé kráse.

I když na jeden pokus asi není možné celý příběh pochopit, skutečnost, že po skončení představení zůstávají nesourodé skupinky diváků a dlouze diskutují, co kdo kde viděl a na co přišel, je fascinující.