Na starosvětské náměstíčko patří zelinář s károu, řezník v kostkované zástěře, strážník s píšťalkou. Ale snímá je vrchol moderní techniky, sestava dvou kamer propojená osmdesáti metry kabelů, za níž sedí režisér František A. Brabec. "Čekáme na slunce. Už zase," stěžuje si na vrtkavé léto, zatímco produkce roznáší deštníky.
Jeden chrání složitý účes Niny Divíškové, jejíž postava v prvním českém hraném 3D filmu V peřinách kouzlí se zlými sny unikajícími z čistírny peří. "Já jsem ještě žádný trojrozměrný film neviděla," přiznává herečka, "ale na ty značky při natáčení si člověk zvykne." "Já tomu říkám značkové herectví," směje Bolek Polívka, který za chvíli poleze z pytle.
Trucovitá stařenka
Přesně "na značky" chodí herci právě kvůli 3D. "Při kontrolní projekci přesně vidíme, kudy vede pomyslná čára, za níž už vypadáváme z plátna," vysvětluje Eliška Balzerová v roli Polívkovy ženy – babičky strachující se o uneseného dědečka.
"Za chvíli nás čeká shledání s polibkem – jako před čtyřiceti lety, kdy jsme spolu hráli poprvé a já byla ráda, že díky Bolkově výšce mohu konečně k objetí zvednout ruce," směje se Balzerová.
Ale než herci uslyší Akce!, musí se záběr pečlivě změřit – od kamery k takzvané referenční tabulce složené z černobílých a barevných čtverečků. "Říkáme tomu křížky," vykládá Brabec a žádá štáb, ať "vyčistí záběr". Což znamená zastavit chodce na rohu, zhasnout zářivky v obchodech, nastartovat letitou motorku.
Jenže právě když je akce v nejlepším, vyrazí přes náměstí vzdorná stařenka s vozíkem. "Ona se s námi chtěla prát," omlouvá se produkce po výkřiku "Zastřelte je!" Víc než dvoumetrový Karel Bělohradský v zlodějském úboru tedy musí opět s pytlem utíkat před policistou Arnošta Goldflama, z nějž si Polívka utahuje: "Konečně zodpovědná role." Pak se obr převlékne za své "hodné dvojče", holubáře s živým ptáčetem na klobouku, na nějž se Polívka vyřítí z pytle.
Řek Zorba hadr
"Ne pevně – jemně to zavažte," radí filmový dědeček – uzel chce totiž policista ustřelit a řezník vzít sekáčkem. Jenže za chvíli se jde kvůli další spršce zkoušet do stanu. "Bez ohledu na počasí musíme dodržet stanovený počet dnů i rozpočet, to není jako za socialismu. Přitom 3D je hrozně zdlouhavé, milimetrově přesné, možná budu první i poslední, kdo to vydrží," líčí Brabec.
Ale hotové záběry – samozřejmě sledované ve 3D s brýlemi – vypadají báječně. Září barvami kostýmů, na něž Jaroslava Pecharová shání originální látky, rozezpívané a roztančené. "Řek Zorba hadr," glosuje Polívka svůj taneční výkon po boku Josefa Vojtka v roli hostinského.
A když se na trhu srazí kárky, ovoce se koulí ulicí zdánlivě až do klína a Goldflam je "plácačkou" odráží do hlediště jako při tenisu. "Jsou to skvělí muzikáloví herci," chválí režisér tým v čele s Karlem Rodenem, jenž určil úvodní stylizaci, či jeho filmovou ženou Lucií Bílou.
A Balzerová zase chválí Písecké: "Jsou milí, nenadávají, že jim překážíme. Navíc je to krásné město, kde jako by se zastavil čas; má přesně tu pohádkovou náladu jako V peřinách," libuje si herečka. Do kin jde film v březnu 2011.
