Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poklady ze Svatého Víta vypovídají o složité době

  13:14aktualizováno  13:14
Příběh básníka a šlechtice Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic tvoří pozadí pro vykreslení atmosféry doby za vlády Vladislava II. Jagellonského.

Lorenzo Costa (?): Kristus nesoucí kříž (kolem 1480). Národní památkový ústav (úop Brno), Státní zámek Valtice. | foto: Správa Pražského hradu

Výstava v Císařské konírně Pražského hradu vypovídá o době stejně složité, jako je sám název expozice: Rozhovor se smrtí, Unikáty Svatovítského pokladu, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic - básník jagellonské doby.

Prostřednictvím osudů tohoto humanisty a literáta přibližuje kulturu českých zemí v období vlády Jagellonců, tedy konce 15. a počátku 16. století. Neklidná situace v zemi dlouho zaměstnávané náboženskou válkou se tehdy pozvolna stabilizuje a začíná být více nakloněna rozsáhlejším uměleckým podnikům.

Téměř k dokonalosti dovedený gotický sloh se mísí s novým názorem renesance. Právě období takovéto výrazné slohové a myšlenkové změny dávají podmínky ke vzniku nesmírně zajímavého a osobitého umění.

Na pomezí gotiky a renesance
Osou výstavy je život a literární dílo Bohuslava Hasištejnského, který nebyl "pouze" plodným autorem, ale i majitelem pozoruhodné knihovny, čítající více než 620 svazků. Kniha a text obecně tak logicky tvoří podstatnou část exponátů. Dobové tisky, rukopisy a verše především zpřítomňují myšlenkový proud humanismu, který vzkvétal na dvoře krále Vladislava Jagellonského.

Vedle toho samozřejmě vypovídají o výtvarné kultuře na pomezí gotiky a renesance. Vyzdvihnout je třeba především vzácný exemplář známých Deseti knih o architektuře, jehož výzdobu provedl jeden z iluminátorů Lorenza Medicejského a graduál z kláštera v Louce. Atmosféru doby dokresluje také řada příkladů z oblasti malířství, sochařství, architektury a užitého umění.

Výjimečnou skupinu v rámci pestré sbírky dobových reálií tvoří předměty ze Svatovítského pokladu. Jde především o tři ostatkové busty českých zemských patronů - sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Víta - které pocházejí z konce 15. století.

Fiktivní podobizny světců, kvalitní jak po řemeslné, tak po technické stránce, daroval svatovítské kapitule sám král Vladislav II. O málo starší je relikviář sv. Václava, zpodobňující vztyčené předloktí, a kolowratský plenář, osobité dílo zlatníka Martina.

Stěžejním podnikem Vladislavovy doby je nepochybně rekonstrukce po léta opuštěného a notně zchátralého Pražského hradu, kam král přesunul svou rezidenci po nepokojném roce 1483, který prožil v nedostatečně opevněném králově dvoře na Starém Městě.

Architektem přestavby starého panovnického sídla je Benedikt Ried. Jeho mistrovství dává nově vzniklému královskému paláci nezaměnitelnou podobu, kombinující progresivní prvky renesance s vyspělými formami pozdní gotiky. Naprostým unikátem je především Vladislavský sál s jednou z nejrozsáhlejších a nejpůsobivějších kleneb celé Evropy.

Roztříštěná, ale uspokojivá
Nepovšimnuta mezi vším leskem Svatovítského pokladu by mohla zůstat drobná grafika, přestože je jedním z nejzajímavějších exponátů výstavy. Zobrazuje venkovskou krajinu s tureckými dělostřelci v popředí a jejím autorem není nikdo jiný než Albrecht Dürer.

Stejně jako Riedův palác, těží i Krajina s velkým dělem svou nezaměnitelnou osobitost z bizarního spojení zralé gotické imaginace a nastupující renesanční racionality. K osobě Bohuslava Hasištejnského však mají blíže obrazy s tématem zemských patronů. Jejich kult, který výrazně rozvinul už Karel IV., hrál i v pohusitské době nesmírně významnou politickou i náboženskou úlohu.

V nejmonumentálnější podobě je na výstavě reprezentován deskou z Vejprnic. Výstava je opravdu pestrou přehlídkou umění jagellonské doby. Nicméně v celkovém účinku je poněkud roztříštěná, jak ukazuje už její název.

Tuto roztříštěnost spojuje linie životního příběhu Bohuslava Hasištejnského, byť s sebou nese poměrně velkou textovou zátěž. Vzhledem k intimnějšímu charakteru vystavených děl a větší náročnosti výstava nezaujme každého, ale své publikum má rozhodně čím uspokojit.

Rozhovor se smrtí: unikáty Svatovítského pokladu
Císařská konírna Pražského hradu, kurátorka Ivana Kyzourová. Výstava trvá do 1. července – v průběhu dubna však budou nejcennější exponáty kvůli své citlivosti obměněny. Plné vstupné 120, snížené 60, rodinné 180 korun, www.hrad.cz
Hodnocení MF DNES:  60%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.