Alžběta Michalová: Zřetelně nevyprávíš
Básnická prvotina studentky režie a dramaturgie na brněnské JAMU vznikla mezi lety 2009 a 2011. Jde o silnou zpověď dcery, která charakterizuje rozpolcenost vztahů mezi rodiči a dítětem. „Maminko / přesně si pamatuju / tu ruku drtící plíce / kdykoliv ses odvrátila,“ píše Michalová v básni, v níž se děti tiše a skoro nevědomě snaží onemocnět, aby mohly zůstat doma s matkou. A když zazní otázka „Kdes, dcerunko, poprvé potkala zlo?“, nepřijde odpověď, v níž by se vyprávělo o bouračkách a krvi, ale naznačený příběh o šikaně, uvozený větou: „Maminečko, prosím, nechci do školy,“ v němž se matka pramálo stará o to, co dítě trápí. Žalozpěv adresovaný matce se v půli knihy láme směrem k otci.
Fra, 72 stran
Petr Veselý: Jundrov
Petra Veselého známe jako výtvarníka, který i píše. A píše dlouho. Ale až v roce 2007 některé básně odeslal nakladateli. Dostaly se tak do oběhu, vycházely časopisecky, ale souborně v knize má čtenář možnost je číst až teď. Sbírka zahrnuje třicet let autorovy tvorby – a doprovází ji i jeho fotografie, kresby a také kresby jeho přátel. Básně v ní jsou intimní, svázané s domovem, místem, prchavými momenty a přáteli – ostatně některým z nich jsou také věnované, třeba Zdeňku Rotreklovi nebo Petru Hruškovi. „Odněkud z rýny při dešti / je slyšet klapot klapek / jak v šeru dílny / když strýc Jožka naklepával / kladivem srp. Srpy a kladiva / provázely mě od dětství / v dílně jsem miloval kovadlinu.
Větrné mlýny, 148 stran
Dana Malá: Domy v řadě
„Odepřeš-li dům / ze šňůry vzplane košile / vypne se luk / jeho ten vítr přivine.“ Domy v řadě jsou básnický debut autorky, která se jako historička specializuje na dvorskou literaturu středověku. Tady však jde o letmé zachycení soužití současných lidí, vztahy ohraničené domem, ulicí či městem, nahlížené z perspektivy partnerky, milenky a možná matky: „Na prahu přešlapovals v naději / jen jsme nevěděli / koho počít.“
Host, 64 stran
Henri Michaux: Tvář se ztracenými ústy
Belgicko francouzský spisovatel, malíř a básník je považován za jednoho z největších autorů minulého století. Nakladatelství Malvern připravilo reprezentativní výbor jeho veršů, které doprovázejí autorovy ilustrace – ostatně o Michauxovi je známo, že tam, kde nestačila slova, nastoupila tuš a kaligrafie, linka, kresba či akvarel. Vystupuje z nich Michaux jako student medicíny, topič na lodi, mystik a guru beatniků. Autor šedesáti knih odmítl v roce 1965 Velkou francouzskou cenu za literaturu s tím, že není spisovatelem, jen se snaží zaznamenat, co se odehrává v jeho nitru.
Malvern, 102 stran
