Alén Diviš: ilustrace k povídkám E. A. Poea | foto: Argo

Poeovy povídky vycházejí s ilustracemi Aléna Diviše

Kresby, jimiž malíř Alén Diviš ilustroval povídky amerického romantického prozaika, básníka a esejisty Edgara Allana Poea, vycházejí nyní poprvé knižně právě spolu s Poeovými texty.

Diviš, kterého s autorem detektivních a hororových příběhů spojují mnohé aspekty života, kresby vytvořil před více než padesáti lety. Knihu Pád do Maelströmu a jiné povídky vydává nakladatelství Argo. Publikace zahrnuje čtrnáct povídek, jejichž výběr se odvíjel od toho, ke kterým textům Diviš vytvořil ilustrace. Poe se považuje ze zakladatele moderní detektivky a hororu.

Diviš byl dlouho jednou z nejméně probádaných osobností českého výtvarného umění, opředenou mnohými legendami a mýty. Po desetiletích přehlížení bylo Divišovo dílo objeveno v 70. letech.

Více se ho snažila přiblížit velká výstava, která se konala před dvěma lety v Rudolfinu. V životě i tvorbě obou umělců existují mnohé paralely. Oba spojují dramatické životní osudy završené osamělou smrtí v chudobě, oba měli zálibu v baladických příbězích s tajemnou atmosférou a také v jejich charakterech lze vystopovat shodné rysy.

Tato lidská i umělecká spřízněnost patrně inspirovala Diviše k vytvoření rozsáhlého souboru čítajícího přes 60 kreseb spojených se spisovatelovými povídkami. Ty se sice dočkaly řady reedic a výborů, ale s Divišovými ilustracemi vycházejí poprvé.

Alén Diviš (1900 až 1956), samotářský a nezařaditelný tvůrce halucinačních vizí, hororových scén i procítěných náboženských výjevů se v posledních třiceti letech stal pro české umění synonymem uměleckého outsiderství. Od 20. let žil v Paříži, kde studoval mimo jiné i u Františka Kupky a jiných významných tvůrců.

Zprvu byl ovlivněn kubismem a abstraktním uměním, ale ve 30. letech se od dráhy moderního umělce odklonil a soustředil se na základní otázky života a umění. Kromě drsných a pustých krajin tehdy maloval lidi z okraje společnosti.

První roky druhé světové války strávil v různých věznicích a internačních táborech ve Francii. V samovazbě pařížského vězení La Santé, kde pobýval několik měsíců, přetvořil stěny cely v jedinečný obraz vězeňského světa. Tímto výtvorem předznamenal dílo, kterým později do výtvarného umění zasáhli slavní umělci, třeba Jean Dubuffet.

,