Podobně jako například u Zadie Smithové má na jeho strmém vzestupu značný podíl zručná marketingová taktika nakladatelství – když dostalo rukopis prvního Kunzruova románu, vyplatilo za něj závratnou zálohu ve výši 800 tisíc liber (téměř 35 milionů korun).
A i když Impresionista (česky 2005) nezískal žádnou z nejprestižnějších cen, z Kunzrua se stala literární celebrita. Práva na jeho druhý román byla zakoupena dopředu, aniž autor vůbec ohlásil, o čem bude.
Po počátečním letu sice často následuje pád, románem Virus (v anglickém originále poněkud obecnější Transmission, tedy Přenos) se však Kunzru nejen udržel na vrcholu, ale laťku kvality možná ještě trochu pozdvihl.
Marný americký sen
Zatímco v Impresionistovi se Kunzru věnoval Indii a přetrvávajícímu traumatu z britské koloniální nadvlády (Kunzru je po otci napůl Ind), tedy látce, kterou před ním proslavil především Salman Rushdie, v románu Virus nastoluje téma globální: namísto Indie a Británie se Kunzruovi hrdinové pohybují ve virtuálním prostoru počítačových technologií.
Protagonistou Viru je Ardžún Mehta, nadaný, šikovný a pilný programátor, který má smůlu. Žije v Indii, kde se kariéra v počítačovém byznysu příliš dělat nedá. Při nejbližší příležitosti tedy odjíždí do Kalifornie, aby se pokusil o svůj americký sen.
Dře až do úmoru a neúnavně vylepšuje programovací procedury; když dojde na lámání chleba a měl by získat regulérní práci, vždycky jej vyhodí. A tak se Ardžún víc a víc uzavírá do svého světa, až jednoho dne, zoufalý představou, že by se měl vrátit zpět k rodičům do Indie, přiznat neúspěch a zmarnění rodinných nadějí, vypustí na síť počítačový virus.
Pojmenuje ho po oblíbené bollywoodské herečce Lejle Záhirové, která je další z hlavních postav románu, s tím, že on jediný bude schopen zkázu zastavit.
Nákaza z Bollywoodu
Plán však selže a celý svět ovládne chaos. O svůj svět přijde i další z hrdinů Viru, Angličan Guy Swift. Tento bohatý, úspěšný, leč povrchní a sebestředný podnikatel se souhrou tragických náhod dostane až do sběrného tábora, kde jej zmatený elektronický systém identifikuje jako albánského uprchlíka.
Podobně jako Ardžún, jenž nyní prchá před spravedlností, která z něj učinila globálního zloducha, i Guy zjistí, že život na druhé straně barikády je úplně jiný než ten, který znal dosud.
Ústřední idea Viru je vyjádřena v názvu románu. Přenos, nebo chcete-li migrace či virus, se v prvním plánu dá chápat jako počítačový termín. Data se přesouvají po světové síti, aniž nějak mění podobu. Viry se volně šíří kyberprostorem a všude účinkují stejně rychle a ničivě.
Oba termíny se však dají chápat i kulturně, ale v tom případě je efekt jiný. Když se Ardžún přesune z Indie do Kalifornie, nese to s sebou naprostou změnu prostředí. I když se chová stejně jako v Indii a pracuje stejně tvrdě, je v Americe vždy jen občanem druhé kategorie, kulturní nákazou, společenským virem.
Kunzruova kritika tu stejně jako v Impresionistovi míří na rasismus západní společnosti. Ten se už neprojevuje křikem v ulicích a plamennými projevy, je mnohem méně viditelný, ale o to nebezpečnější.
Ardžúna si nikdo neoškliví, všichni si s ním rádi popovídají a zadají mu práci. Problém nastává, když se přihlásí o svá práva – pak jej každý nemilosrdně hodí přes palubu.
Konec strachu
Revolta proti zaběhanému pořádku však má i svou kladnou stránku: tím, že se Ardžún postaví proti společnosti, získá nebývalou svobodu. Už se nemusí bát, co jeho činům řekne okolí. Nadto mu autor nachystal šťastný konec, v němž se mu splní to, po čem celý život toužil.
Svým druhým románem Hari Kunzru dokázal, že se lze vymanit z šuplete, do kterého se jej po debutu snažila vměstnat literární kritika: totiž že jako Rushdie, Smithová či například Monica Aliová bude psát o dědictví domoviny svých předků.
Virus posouvá tento střet kultur dál, na globální hřiště nových technologií. Čtenářům pak nezbývá než si přát, aby Kunzruovi jeho novátorství vydrželo.
HARI KUNZRU - Virus
Překlad Ladislav Nagy. BB art, 304 stran, doporučená cena 199 korun.
Hodnocení MF DNES: 80%
