Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pochybám o americkém snu došlo palivo

  7:20aktualizováno  7:20
Ti, které zajímá, jak si současné mladé české výtvarné umění stojí ve srovnání s mezinárodní uměleckou scénou, by si neměli nechat ujít příležitost porovnat je s americkou současnou tvorbou: Galerie Rudolfinum představuje více než čtyřicet mladých umělců z "Nejistých Států Amerických".

Taft Green: Reaction Facets. International Airport (2004) | foto: Galerie Rudolfinum

Představu o tom, na jaké úrovni jsou mladí čeští i slovenští umělci, nabídla letos od května do srpna pražská výstava Hrubý domácí produkt (HDP), jejímž kurátorem byl výtvarník Kryštof Kintera. Soustředila převážně výtvarníky orientující se na kritiku konzumního způsobu života. V porovnání s americkými kolegy je česká tvorba - alespoň ta prezentovaná na HDP - čitelnější, vychází totiž z každodennosti a inspiruje se věcmi a jevy kolem nás.

O mladých amerických výtvarnících platí totéž jen do jisté míry. Výstava Uncertain States of America (Nejisté státy americké, s podtitulem Americké umění ve 3. tisíciletí) dává sice také pocítit realitu, ale ta se divákovi projevuje nepřímočaře, vyžaduje trpělivost a zamyšlení nad tím, jaký vlastně je americký svět optikou nastupující generace umělců.

Inspirace nejen Warholem
Inspirace mladých amerických tvůrců vychází z tradice pop-artu Andyho Warhola i z Richarda Prince, z evropského konceptuálního umění i hyperrealismu. Výstava odráží jejich zájem o všechny typy realistických stylů, ale jimi prezentovaná realita není nijak lichotivá. Z výstavy divák může pocítit zápach mrtvolnosti či emocionální prázdnotu patrnou například v jedné z nejzajímavějších videoinstalací autorky Miky Rottenbergové.

Video představuje atmosféru bizarní fabriky na vakuované těsto, jehož ingrediencí jsou slzy a pot obézní Afroameričanky s alergií na květiny. Stísněnost, úzkost a prázdnotu vyvažuje inteligentní, avšak ve vyznění často smutný smysl pro humor, jako například v díle Matthewa Brannona nazvaném Vítejte v koncích. Nechybí ani nadsázka - třeba v tvorbě Dana Colena.

Ten jako jeden z mála umělců zastupuje abstraktní malbu. Svým triptychem nazvaným 7 ptačích hoven vtipně navazuje na otce amerického abstraktního expresionismu Jacksona Pollocka. Colenova malba totiž nápadně připomíná Pollockův "dripping" a vzniká iluze, že umění "vytvořili" holubi.

Dalším zástupcem umělecké tendence, která se snaží o smazání hranic mezi "vysokým uměním" (malba) a "neuměním" (například graffiti), je Kaliforňan Anthony Burdin, který si pro diváka připravil psychedelickou místnost - magický graffiti příbytek s názvem Voodoo, který má navždy změnit vnímání člověka, jenž do něj vkročí.

Kritika politiky Spojených států se nepřímo objevuje v digitální instalaci První světlo, již vytvořil Paul Chan z New Yorku. Motiv války v Iráku zpracoval ve hře stínů a světel. Divákovi se po chvíli z abstraktních forem vyjeví realistické siluety válečných letadel, která se v prostoru střídají s letícími ptáky. Když vzduchem začnou létat i lidská těla, apokalyptický obraz války je dokončen.

Právě Paul Chan se stal pro kurátory velkým "úlovkem", protože z neznámého umělce se během doby, než putovní výstava stačila přijet do Prahy, stala známá tvář, jež se objevila i na přední straně časopisu Art Forum. Zajímavá je také jeho víra: Chan se domnívá, že Bůh je naprostý materialista, kterého nezajímají lidé, ale který si do nebe stahuje auta, mobily, iPody a jiné hmotné statky.

Americký sen
Název výstavy Nejisté Státy Americké by mohl naznačovat zpochybnění mýtu o americkém snu, ve kterém se z chuďase stane další Rockefeller či z vězně univerzitní profesor. Ale tak to není. Právě ten druhý příběh amerického snu je spojen s koláží sestavenou z pozvánek na taneční party. Jejím autorem je Mario Ybarra, který jako sociální pracovník v chudých losangeleských předměstích potkal člověka s velkým zájmem o kulturu rave party a nyní v Ybarrově videu mapuje její genealogii.

Svého času ho drogy spojené s těmito večírky přivedly do vězení. Tam začal studovat filozofii a dnes je univerzitním profesorem. Příběh vypadá jak z hloupého amerického filmu, je však skutečný.

Na druhou stranu si mladí Američané pohráli s ikonami. Kritika hollywoodských celebrit a ztráta identity se odráží v díle Top Cruise Mikeho Bouchata, který nechal vyrobit tisíc sádrových hlav (každá je jiná) Toma Cruise. A dekapitována je na výstavě také další hvězda, zpěvák Michael Jackson.

Realita viděná očima mladého amerického umění, jak ji přibližuje výběr evropských kurátorů, nesvádí, neprotestuje, jen občas zlehka provokuje. A místy čpí apatií a nedostatkem inspirace i ideálů.

RŮZNÍ AUTOŘI: Uncertain States of America
Galerie Rudolfinum Praha, kurátoři Daniel Birnbaum, Gunnar B. Kvaran, Hans-Ulrich Obrist. Výstava trvá do 24. února 2008, www.galerierudolfinum.cz
Hodnocení MF DNES: 80%

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.