Už v prvotině Letní dům, později (1998) představila autorka svého typického hrdinu: toho, kdo pozoruje a svá pozorování zapisuje. Důkladně, do detailu. Člověka spíš pasivního než aktivního, jako by zalitého ve skleněné bublině.
V české literatuře modeluje podobný typ hrdiny třeba Emil Hakl. A v prvotině Judith Hermannová předvedla naplno i kvality svého stylu: píše s novinářskou věcností, střízlivě, v klidném, pozvolném tempu. Žádná obraznost, symbolika, experiment, jen kdesi vespod melancholické tóny – lítost nad tím, že vše, co je, rychle mizí v minulosti.
Tajemný muž z ulice
V Počátku veškeré lásky je hlavní hrdinkou třicátnice Stella. Manžel je věčně na služebních cestách, nejlepší kamarádka daleko, a tak Stelle zbývají dcera plus práce. Dcera symbolizuje začátek, práce ošetřovatelky starých a nemocných konec. Stella stojí po celý čas kdesi uprostřed a pevně se drží stereotypu svých všedních dní. Bez nich by propadla do hlubin samoty, zoufalství, nevíry v sebe i svět kolem. A právě odtud vstoupí jednoho dne do jejího života soused z ulice – Mister Pfister. Začne zvonit u dveří, posílat vzkazy. Zásobuje Stellu předměty ze svého života. Každý den je o krok blíž. Stella ho sice v rovině rozumové odhání, snaží se chránit sebe i svoji dceru – ale v rovině mimorozumové ji Mister Pfister zajímá, přitahuje.
Mají totiž jedno společné: něco hledají a nenacházejí. Oba plují životem po proudu, nechávají se unášet. Stella si udělá z Mistera Pfistera své projekční plátno: promítá na ně své domněnky, spekulace, sny. Nakonec ale prokáže silnější pud sebezáchovy a stalker zmizí ze scény...
Počátek veškeré láskyautor: Judith Hermannová vydavatel: Větrné mlýny překlad: Petr Štědroň 204 stran, 359 Kč |
Román Judith Hermannové ale není jen o stalkingu. Výrazněji se tu hlásí o slovo jiné, existenciální téma: odcizení plus pasivita. Vadné mezilidské vztahy, poničené emocionální vazby. Život přepnutý na autopilota. Život, který se žije sám.
A nežije tak jen Stella a další hrdinové a hrdinky Judith Hermannové, žije tak většinová společnost. Tedy určitě ta západní. Proto je Hermannová hvězdou německé literatury. A proto je užitečné číst její knihy. Třeba je v nich někde schovaná i naděje – počátek veškeré lásky.