"Na přání zesnulého se poslední rozloučení bude konat v úzkém rodinném kruhu," stojí ve smutečním oznámení zaslaném na adresu Moučkovy domovské divadelní scény. Na jejích prknech ztvárnil v letech 1953-1994 více než 140 rolí.
K Vinohradům se kamnář, pekař, knihkupec a nakonec úspěšně vyučený strojní zámečník a soustružník dostal přes ochotníky a později i díky angažmá v jihlavském Horáckém divadle a působení v Kladně i Olomouci.
Jaroslav Moučka v televizním filmu Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert (1976)
Zahrál si i v sedmdesáti filmech, mezi nimiž se objevují takové tituly jako Markéta Lazarová či Noc nevěst. Další desítky postav nastudoval pro rozhlas, televizi a dabing. Často účinkoval v televizních seriálech (Byli jednou dva písaři, Hříšní lidé města pražského, Sňatky z rozumu, Záhada hlavolamum, Nemocnice na kraji města i Život na zámku).
"Ačkoliv byl už nemocný a žena ho zrazovala, roli přijal a choval se jako naprostý profesionál. Nikdy nebyl unavený, ani rozmrzelý. Věkový rozdíl jsme vůbec nepocítili, duchem byl mladý," řekl MF DNES o jeho poslední filmové roli v pohádce Z pekla štěstí režisér Zdeněk Troška.
Ukázka z televizního seriálu Tip a Tap - díl Zloděj mrkve
Jeho hlas je spojený i s dabingem, pro dětské publikum zůstane neodmyslitelně spjatý i s postavou strýčka Fida z kresleného večerníčku Tip a Tap.
Jaroslav Moučka a Jiřina Švorcová v seriálu Okres na severu (1980)
Pro mnohé je Moučka ovšem i nadšeným komunistou, jemuž stranická legitimace vynesla titul zasloužilého umělce (1978). Jeho role Pláteníka, tajemníka okresního výboru KSČ, v Dietlově propagandistickém seriálu Okres na severu se stala symbolem normalizační ideologie na televizní obrazovce.
Moučkovy role, bodré a tatíkovské či vysoce prorežimní, zaujaly jeho fanoušky natolik, že před třemi lety založili jeho internetový fanklub. Ten v současnosti čítá na tři desítky členů.
