Sestavil jsem chronologii a našel si konzultanty pro všechny žánry. Televiznímu producentovi Radimu Smetanovi jsem navrhl třináct dílů, které by podle mne všechno obsáhly.
Inspiroval jste se seriálem Bigbít?
Poučil jsem se. V tom, že seriál nebude tematický, ale chronologický. Bigbít se mi líbil, ale trochu mi vadilo, že tam byl kdekdo, a pak nebylo dost času na ty největší. Není důvod, aby se v Legendách vzpomínalo na ty, kdo měli úspěch pouze kdesi na oblasti. V podtitulku seriálu je rozmezí let 1965-1990. Z toho, čím žijí legendy dnes - Vladimír Merta, Wabi Daněk, Vlastimil Třešňák či Jan Vyčítal - nakonec vznikl právě projekt Uprostřed běhu.
Kolik lidí jste měl v Legendách před kamerou?
Tak šedesát. Nejstarší byli trampští písničkáři Zdeněk Friedl (86), Josef Braun (83) nebo Zbyněk Jelínek (87), ten, co vymyslel název Porta a je spoluzakladatelem festivalu.
Máte folkovou minulost. Jak jste se dostával k trampské hudbě a country?
Přes konzultanty i osobně. Asi za čtyřiceti nejdůležitějšími lidmi jsem zajel domů. S takovým Jardou Čvančarou, představitelem military country, jsem si nakonec dobře popovídal i přesto, že jsem pacifista. Na návštěvách jsem navázal kontakt, vrátil jsem se do archivů, napsal scénář, a při natáčení už jsem přesně věděl, na co se zeptat.
Jaké poklady jste našel v archivech?
V Brně je většina dokumentů ze 70. a 80. let z archivů vymazaná. Přesto se zachovala jedna z prvních písniček Jardy Hutky na filmu z klubu Na Šelepce. Bigbíťák Jarda Neduha zase někde sehnal a půjčil nám budapešťské koncerty Jardy Hutky. Televizní archivy v Ostravě vyplavila voda, ale v divadle se našly nahrávky osmnáctiletého Karla Kryla. Díky Jardovi Čvančarovi jsme objevili film s příjezdem Taxmenů na Portu 67, kde se mihnou i zakladatelé festivalu jako mladí chlapi.
Kdy seriál Legendy a osobnosti folku a country uvidíme?
Od září.